Praha může opět být místem pro běloruskou exilovou vládu, řekl Vystrčil Cichanouské

Praha by mohla být podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) po sto letech opět místem pro působení běloruské exilové vlády. Uvedl to při pietním aktu, kdy spolu s vůdkyní běloruské opozice Svjatlanou Cichanouskou na Olšanských hřbitovech uctili památku dvou běloruských exilových prezidentů, kteří v české metropoli působili v první polovině minulého století po obsazení své země bolševickým Ruskem. Cichanouská posléze s ministrem zahraničí Janem Lipavským (Piráti) slavnostně otevřela Kancelář demokratických sil Běloruska v Praze.

Podle Vystrčila je potřeba, aby Česko i další země podporovaly boj za demokracii, který vede běloruská opozice. Zmínil, že návštěva Cichanouské má symbolickou hodnotu, a připomněl, že Česko v minulosti samo mělo exilové vlády a Praha by teď měla pomoci Bělorusku například tím, že bude hostit exilové velvyslance v Praze.

„Tady na Olšanských hřbitovech mají hrob dva běloruští exiloví prezidenti. V Praze také od roku 1923 do roku 1945 byla protibolševická exilová běloruská vláda a my jsme dnes v situaci, kdy Česko a Praha opět může poskytnout kancelář a místo pro fungování běloruské exilové vlády,“ uvedl Vystrčil a diktaturu Alexandra Lukašenka označil za „uzurpátorskou vládu, která neumožňuje, aby svobodomyslní lidé v Bělorusku normálně žili“. Zmínil, že Lukašenko svou brutalitu ještě zvyšuje zásluhou podpory režimu ruského vůdce Vladimira Putina.

Cichanouská poděkovala za podporu

Česko se tak podle Vystrčila dostává do masarykovského období, „kdy jsme zemím, které měly exilové vlády, jež usilovaly o svobodu a demokracii, poskytovali azyl. Budeme v Praze otevírat kancelář pro demokratické síly Běloruska, aby mohly i zvenku mimo území Běloruska pracovat pro to, aby Bělorusko opět získalo svobodu.“

Poděkovala nejen Česku, ale celému svobodnému světu za pomoc a podporu snahy svobodomyslných Bělorusů získat pro svou zemi znovu nezávislost a zakotvit ji v evropských strukturách.

Spolu s Vystrčilem pak položila kytice červených a bílých růží v historických běloruských barvách na hroby prvního prezidenta Rady Běloruské lidové republiky Petra Krečeuského a jeho nástupce Vasila Zacharky.

Odpoledne se setkala také s předsedkyní sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09). Společně u pomníku Milady Horákové uctily všechny politické vězně, v mnoha případech utýrané, uvedla Pekarová Adamová na síti X.

Následně se Cichanouská sešla s Lipavským. Při této příležitosti slavnostně otevřeli Kancelář demokratických sil Běloruska v Praze, což se uskutečnilo bez přítomnosti médií. Cichanouská na akci Lipavskému předala Kříž dobrého sousedství, sdělil ministr na síti X. Ocenění se uděluje osobnostem, jež významně pomohly věci Bělorusů.

„Věřím, že Kancelář demokratických sil Běloruska v Praze bude sloužit jako most mezi běloruskou, českou a evropskou občanskou společností a přispěje k podpoře běloruských demokratických sil, nezávislých médií a politických vězňů,“ napsal také Lipavský.

Cichanouská je v Praze na čtyřdenní návštěvě, v sobotu se zúčastnila konference běloruské diaspory. V neděli pak na Staroměstském náměstí odhalila pamětní desku knihtiskaři Františku Skorinovi, který žil v Praze v 16. století. V pondělí večer se na filmovém festivalu Jeden svět zúčastní premiéry filmu Náhodou prezidentkou, který mapuje její život.

6 minut
Analytik Andrej Poleščuk hovořil o aktivitách běloruské opozice
Zdroj: ČT24

Opozice v exilu

Cichanouská, která žije v exilu v Litvě, v roce 2020 kandidovala na prezidentku místo svého manžela, blogera Sjarheje Cichanouského. Ten byl v roce 2021 odsouzen k osmnácti letům vězení za přípravu a organizaci hromadných nepokojů a podněcování k sociální nenávisti.

„Do boje o křeslo vstoupila teprve poté, co režim během provokace zatkl jejího manžela a následně ho odsoudil na osmnáct let. Ona nevypadala, že by snad si myslela, že může vyhrát, nicméně davy přesvědčila společně s dalšími opozičními lídry a lidé se za ní potom vydali do ulic, takže její legitimita je obrovská, minimálně v očích běloruské společnosti, stejně tak si troufnu tvrdit, že i na Západě,“ uvedl analytik Andrej Poleščuk s tím, že běloruská opozice sice v zemi je, ale nejde o žádnou koordinovanou sílu.

Připomněl, že hlavní představitelé opozice byli odsouzeni na dlouhou dobu, přičemž jde zhruba o patnáct set lidí. O tamní situaci hovoří i to, že „parlament“ stále ovládá Lukašenko a při posledních „volbách“ nebyla opozice do klání vůbec připuštěna. „Tím si můžeme udělat obrázek o tom, jaký vliv má opozice v Bělorusku,“ dodal.

Cichanouské v nepřítomnosti soud loni v březnu uložil patnáct let vězení. Viní ji ze spiknutí za účelem neústavního převzetí moci, což označila za pomstu běloruského diktátora Lukašenka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

AI ovlivňuje práci i vzdělávání, shodli se hosté Zkraje

Jak ovlivní umělá inteligence současné pracující i ty, kteří se na své budoucí povolání teprve připravují? K debatě o AI v pořadu Zkraje přijali pozvání Kamil Kopecký z Univerzity Palackého, který se zaměřuje na rizikové formy chování v on-line prostředí i smysluplné využívání IT technologií, ředitel Úřadu práce v Olomouci Vlastimil Přidal, náměstek ředitele Fakultní nemocnice Olomouc pro inovace a digitalizaci Antonín Hlavinka, bývalý vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti), filozofka Dita Malečková zaměřující se na umělou inteligenci a konzultant a lektor AI kurzů Petr Ludwig.
před 6 hhodinami

Na rekvalifikaci může přispět Úřad práce, je ale třeba přihlásit se včas

Pokud lidé chtějí získat příspěvek na část rekvalifikací nebo na digitální vzdělávací kurzy, je podle Úřadu práce právě nyní nejvyšší čas se přihlásit. Podporu je totiž možné čerpat jen na takové vzdělávací aktivity, které zájemci stihnou absolvovat do konce září. Úřad jedná o možném prodloužení – stejně tak hledá i cesty, jak takovou formu vzdělávání podporovat dlouhodobě. Rekvalifikaci může Úřad práce uhradit i celou. Na vzdělávací kurz v digitálních dovednostech přispěje až 50 tisíc – student ale musí zaplatit minimálně osmnáct procent z celkové ceny.
před 9 hhodinami

Hazardním hráčům pomáhá „tlačítko paniky“

Podle dat ministerstva financí využilo od loňského července tlačítko paniky (panic button) bezmála padesát tisíc hráčů hazardních her. Jejich provozovatelé musí tuto možnost nabízet od července loňského roku. Hráč si použitím tlačítka na dva dny zablokuje přístup k hazardu. Podle adiktologa Viktora Mravčíka jde o důležité vylepšení v boji se závislostmi na hazardu.
před 11 hhodinami

S rozpočty na obranu by měla pomoci EU, míní vládní politici

Evropská sedmadvacítka musí být schopná vytvořit si dostatečnou zásobu peněz na bezpečnost i obranu, míní premiér Petr Fiala (ODS). Pomoci má třeba rozvolnění pravidel u stávajících unijních fondů. Vyšší výdaje čekají rovněž členské země NATO. Posílení aliančních sil experti vyčíslili na tři až čtyři procenta HDP na stát ročně. O novém podílu definitivně rozhodne červnový summit v Haagu.
před 14 hhodinami

Soud poslal do vazby mladíka obviněného z dvojnásobné vraždy v Hradci

Soud poslal do vazby šestnáctiletého mladíka, kterého policie obvinila z vraždy dvou prodavaček v Hradci Králové. Hrozí mu až deset let vězení, k činu se doznal. Bylo to za přítomnosti obhájce, řekl ČT24 kriminalista Roman Popiolek, který byl u chlapcova výslechu. Obviněný podle dosavadních zjištění nepatřil k žádné teroristické ani extremistické skupině, uvedl Popiolek.
včeraAktualizovánovčera v 20:24

Někteří koaliční poslanci nepodpoří přehlasování Pavlova veta

Vládní koalice nemá jistotu, že v Poslanecké sněmovně začátkem března přehlasuje veto prezidenta Petra Pavla u zákona o platech ústavních činitelů. Připouštějí to i lídři vládních stran. K úspěchu totiž potřebují nejméně 101 poslanců. Někteří ale už teď říkají, že novelu nepodpoří. Šéf KDU-ČSL Marek Výborný ve čtvrtek vyzval prezidenta, aby svolal zástupce stran k jednání. Pavel ale v pátek vzkázal, že svou ústavní roli už splnil.
včera v 20:16

Humanitární podpora Ukrajiny ano, dodávky zbraní a munice už ne, ukazuje průzkum

Více než tři čtvrtiny Čechů souhlasí s humanitární podporou Ukrajiny, většina je nakloněna také diplomatické snaze hájit zájmy napadené země, vyplývá z průzkumu pro ČT od Data Collect. Menší přízeň mají po třech letech otevřené ruské invaze na Ukrajinu dodávky zbraní a munice, respondenti se také přiklání k rychlému mírovému řešení konfliktu i za cenu toho, že Ukrajina trvale ztratí část území.
včeraAktualizovánovčera v 19:04

K výročí plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu se v Česku uskuteční desítky akcí

K třetímu výročí ruské invaze na Ukrajinu, které připadá na pondělí 24. února, se v Česku uskuteční desítky akcí. Například se jedná o nedělní shromáždění na Staroměstském náměstí nebo pondělní hudební akci u budovy ruského velvyslanectví v Praze.
včeraAktualizovánovčera v 13:53
Načítání...