Praha by mohla být podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) po sto letech opět místem pro působení běloruské exilové vlády. Uvedl to při pietním aktu, kdy spolu s vůdkyní běloruské opozice Svjatlanou Cichanouskou na Olšanských hřbitovech uctili památku dvou běloruských exilových prezidentů, kteří v české metropoli působili v první polovině minulého století po obsazení své země bolševickým Ruskem. Cichanouská posléze s ministrem zahraničí Janem Lipavským (Piráti) slavnostně otevřela Kancelář demokratických sil Běloruska v Praze.
Podle Vystrčila je potřeba, aby Česko i další země podporovaly boj za demokracii, který vede běloruská opozice. Zmínil, že návštěva Cichanouské má symbolickou hodnotu, a připomněl, že Česko v minulosti samo mělo exilové vlády a Praha by teď měla pomoci Bělorusku například tím, že bude hostit exilové velvyslance v Praze.
„Tady na Olšanských hřbitovech mají hrob dva běloruští exiloví prezidenti. V Praze také od roku 1923 do roku 1945 byla protibolševická exilová běloruská vláda a my jsme dnes v situaci, kdy Česko a Praha opět může poskytnout kancelář a místo pro fungování běloruské exilové vlády,“ uvedl Vystrčil a diktaturu Alexandra Lukašenka označil za „uzurpátorskou vládu, která neumožňuje, aby svobodomyslní lidé v Bělorusku normálně žili“. Zmínil, že Lukašenko svou brutalitu ještě zvyšuje zásluhou podpory režimu ruského vůdce Vladimira Putina.
Cichanouská poděkovala za podporu
Česko se tak podle Vystrčila dostává do masarykovského období, „kdy jsme zemím, které měly exilové vlády, jež usilovaly o svobodu a demokracii, poskytovali azyl. Budeme v Praze otevírat kancelář pro demokratické síly Běloruska, aby mohly i zvenku mimo území Běloruska pracovat pro to, aby Bělorusko opět získalo svobodu.“
Poděkovala nejen Česku, ale celému svobodnému světu za pomoc a podporu snahy svobodomyslných Bělorusů získat pro svou zemi znovu nezávislost a zakotvit ji v evropských strukturách.
Spolu s Vystrčilem pak položila kytice červených a bílých růží v historických běloruských barvách na hroby prvního prezidenta Rady Běloruské lidové republiky Petra Krečeuského a jeho nástupce Vasila Zacharky.
Odpoledne se setkala také s předsedkyní sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09). Společně u pomníku Milady Horákové uctily všechny politické vězně, v mnoha případech utýrané, uvedla Pekarová Adamová na síti X.
Následně se Cichanouská sešla s Lipavským. Při této příležitosti slavnostně otevřeli Kancelář demokratických sil Běloruska v Praze, což se uskutečnilo bez přítomnosti médií. Cichanouská na akci Lipavskému předala Kříž dobrého sousedství, sdělil ministr na síti X. Ocenění se uděluje osobnostem, jež významně pomohly věci Bělorusů.
„Věřím, že Kancelář demokratických sil Běloruska v Praze bude sloužit jako most mezi běloruskou, českou a evropskou občanskou společností a přispěje k podpoře běloruských demokratických sil, nezávislých médií a politických vězňů,“ napsal také Lipavský.
Cichanouská je v Praze na čtyřdenní návštěvě, v sobotu se zúčastnila konference běloruské diaspory. V neděli pak na Staroměstském náměstí odhalila pamětní desku knihtiskaři Františku Skorinovi, který žil v Praze v 16. století. V pondělí večer se na filmovém festivalu Jeden svět zúčastní premiéry filmu Náhodou prezidentkou, který mapuje její život.
Opozice v exilu
Cichanouská, která žije v exilu v Litvě, v roce 2020 kandidovala na prezidentku místo svého manžela, blogera Sjarheje Cichanouského. Ten byl v roce 2021 odsouzen k osmnácti letům vězení za přípravu a organizaci hromadných nepokojů a podněcování k sociální nenávisti.
„Do boje o křeslo vstoupila teprve poté, co režim během provokace zatkl jejího manžela a následně ho odsoudil na osmnáct let. Ona nevypadala, že by snad si myslela, že může vyhrát, nicméně davy přesvědčila společně s dalšími opozičními lídry a lidé se za ní potom vydali do ulic, takže její legitimita je obrovská, minimálně v očích běloruské společnosti, stejně tak si troufnu tvrdit, že i na Západě,“ uvedl analytik Andrej Poleščuk s tím, že běloruská opozice sice v zemi je, ale nejde o žádnou koordinovanou sílu.
Připomněl, že hlavní představitelé opozice byli odsouzeni na dlouhou dobu, přičemž jde zhruba o patnáct set lidí. O tamní situaci hovoří i to, že „parlament“ stále ovládá Lukašenko a při posledních „volbách“ nebyla opozice do klání vůbec připuštěna. „Tím si můžeme udělat obrázek o tom, jaký vliv má opozice v Bělorusku,“ dodal.
Cichanouské v nepřítomnosti soud loni v březnu uložil patnáct let vězení. Viní ji ze spiknutí za účelem neústavního převzetí moci, což označila za pomstu běloruského diktátora Lukašenka.
