Fico nepojede do Kyjeva jednat o plynu, řekl Gašpar ruské agentuře

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) nepojede v pátek do Kyjeva, aby jednal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským o tranzitu zemního plynu, sdělil ruské státní agentuře TASS místopředseda slovenského parlamentu Tibor Gašpar (Smer). Ten je od neděle spolu s pěti dalšími slovenskými poslanci včetně dalšího místopředsedy Národní rady SR Andrejem Dankem (SNS) na návštěvě v Moskvě.

„Premiér Fico v pondělí zveřejnil otevřený dopis Zelenskému a pozval jej na jednání. Zelenskyj odvětil, že má přijet v pátek do Kyjeva. To není možné. Myslím, že se to nestane,“ řekl Gašpar.

Kyjev od Nového roku – po vypršení platnosti dohody s ruskou stranou – zastavil tranzit ruského plynu do Evropy. Fico za tento krok Zelenského opakovaně kritizoval a východnímu sousedovi pohrozil odvetnými opatřeními včetně zastavení pomoci Ukrajině a vetem při hlasování v EU v případě, že se situace nevyřeší.

Fico v pondělním dopise Zelenskému navrhl jednání v co nejbližší době, schůzka by se podle něj mohla uskutečnit na Slovensku, blízko hranic s Ukrajinou. Ukrajinský prezident pak na síti X vyzval Fica, aby v pátek přijel do Kyjeva.

Zelenskyj tvrdí, že Slovensko odmítlo pomoc

Zelenskyj dříve obvinil Fica, že otevřel druhou energetickou frontu proti Ukrajině na pokyn ruského vůdce Vladimira Putina, se kterým jednal loni v prosinci v Moskvě. Postup Fica, který svou cestou do Ruska podnikl mezi představiteli západních zemí výjimečný krok, tvrdě kritizovaly slovenská opozice, Česko či Ukrajina.

V neděli pak Zelenskyj napsal, že Fico udělal chybu, když vsadil na Moskvu místo na vlastní zemi, na sjednocenou Evropu a na zdravý rozum. „Bylo očividnou chybou Fica, když věřil, že jeho temné plány s Moskvou budou fungovat donekonečna,“ je přesvědčen Zelenskyj, podle něhož Ukrajina nabízela Slovensku pomoc pro období adaptace na zastavení tranzitu plynu z Ruska, ale „Fico ji arogantně odmítl“.

Ukrajina se již téměř jedenáct let brání ruské agresi a téměř tři roky čelí plnohodnotné ruské invazi. Fico po předloňském návratu k moci zastavil vojenskou pomoc Kyjevu ze státních zásob. Slovenský premiér také dlouhodobě zpochybňuje sankce Evropské unie proti Rusku, které mají Moskvu přimět k ukončení války a stažení vojsk ze sousední země.

O válce na Ukrajině nebo hospodářské a obchodní spolupráci mluvil místopředseda Slovenské národní rady Andrej Danko (SNS) s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Podle ruské státní agentury TASS Lavrov Dankovi „vysvětlil základní příčiny konfliktu“. Šéf ruské diplomacie zdůraznil, jak je kontraproduktivní, že západní spojenci „posilují kyjevský režim dodávkami zbraní“.

Podle šéfky Rady federace Valentiny Matvijenkové je Slovensko jedním z mála suverénních evropských států s nacionálně orientovaným lídrem, „který hájí své národní zájmy a zároveň je členem EU a NATO“. Předsedkyně horní komory ruského parlamentu dodala, že v této souvislosti pro Slovensko samozřejmě existují určitá omezení a povinnosti.

Ficova vláda a vláda maďarského premiéra Viktora Orbána jsou v EU jediné, které udržují kontakty s vrcholnými ruskými představiteli. Maďarsko odmítá Ukrajinu vojensky podporovat od samého začátku konfliktu.

Obstrukce vládních poslanců zablokovala schůzi sněmovny

Slovenská sněmovna také v úterý kvůli opakované obstrukci vládních poslanců nezačala na mimořádné schůzi jednat o usnesení k potvrzení proevropského směřování země. Svolání schůze vyvolaly tři opoziční strany po prosincové návštěvě Fica v Moskvě. Další pokus o zahájení schůze bude ve středu, oznámil místopředseda parlamentu Peter Žiga.

K otevření parlamentní schůze je potřeba, aby se v jejím úvodu prostřednictvím hlasovacího zařízení zaregistrovala většina z celkového počtu 150 poslanců – tuto většinu slovenská opozice nemá. Podle výpisu z hlasovacího zařízení v úterý kromě vládních poslanců chybělo v jednacím sálu sněmovny i několik opozičních zákonodárců.

Fico už předem označil opoziční pokus o mimořádné jednání parlamentu v uvedené záležitosti za její snahu o rétorické cvičení. Tvrdil, že jeho cesta do Moskvy neznamená změnu zahraničně-politické orientace Slovenska, jak to tvrdí právě například slovenská opozice.

Opozice podá návrh na odvolání vlády ve sněmovně

V úterý zároveň na společné tiskové konferenci lídrů opozičních stran šéf hnutí Progresívne Slovensko (PS) Michal Šimečka oznámil, že slovenská opozice navrhne ve sněmovně vyslovení nedůvěry Ficova kabinetu. Opozice však nemá ve sněmovně dostatek hlasů na odvolání vlády, která nastoupila do úřadu předloni v říjnu.

„Slovensko se propadá. Jsme chudší než drtivá většina jiných evropských států. Máme horší zdravotnictví, horší vzdělání, horší infrastrukturu. Je to zodpovědnost Roberta Fica,“ vyjmenoval Šimečka, který také kritizoval prosincovou schůzku Fica s Putinem, jehož země v únoru 2022 vojensky napadla Ukrajinu. Podle opozice Fico selhává při vládnutí a v zahraničí dělá Slovensku ostudu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 23 mminutami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 27 mminutami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 5 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...