Prezident Petr Pavel podepsal vládní konsolidační balíček, který má vládě pomoci zlepšit hospodaření státního rozpočtu. O svém rozhodnutí nejprve informoval ve videu na sociální síti X. Balíček po podpisu může vyjít ve Sbírce zákonů. Většina jeho ustanovení má vstoupit v účinnost k 1. lednu příštího roku. Kabinet v něm hlavně odstraňuje daňové výjimky. Vládní představitelé prezidentův krok uvítali. Opozice balíček kritizuje s tím, že pouze zvyšuje daně. Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová v úterý řekla, že pokud Pavel balíček nevetuje, hnutí se téměř jistě obrátí na Ústavní soud.
Prezident podepsal vládní úsporný balíček
„Kvůli neudržitelnému tempu zadlužování České republiky jsem se rozhodl dnes podepsat balíček vládních opatření, která nás mají přiblížit ke stabilizaci veřejných financí a snižování státního dluhu. Jeho neschválení by znamenalo neudělat na cestě ke snižování schodku našeho rozpočtu vůbec nic, a to by napáchalo mnohem větší škody,“ řekl Pavel.
Prezident zároveň uvedl, že bude věnovat zvýšenou pozornost podobě státního rozpočtu na příští rok, aby v něm byla obsažena prorůstová opatření a aby nezapomněl na ty, kterých se úsporná opatření dotknou nejvíce.
Předloha má vládě pomoci konsolidovat veřejné finance a snižovat strukturální schodek státního rozpočtu. Předseda vlády Petr Fiala (ODS) již dříve označil tempo růstu zadlužování státu za hrozivé. Podle opakovaného vyjádření ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) nejsou české veřejné finance v dobrém stavu a je třeba je konsolidovat.
Balíček například zavádí pouze dvě sazby daně z přidané hodnoty, a to 12 a 21 procent. V nižší sazbě budou hlavně potraviny, do vyšší se přesunou některé služby nebo třeba točené pivo. Sazba daně z příjmů firem se zvyšuje z 19 na 21 procent. Daň z nemovitostí se zvýší v průměru o 1,8násobek. V příštích dvou letech vzroste spotřební daň z lihu o deset procent, v dalším roce o pět procent.
Podle vlády je balíček nezbytný
„Balíček je odpovědná a nutná věc pro Českou republiku, abychom do budoucna měli udržitelné veřejné finance,“ řekl Fiala. „Jsme rádi, že podobně naše úsilí, i když s jistými výhradami, vidí pan prezident,“ dodal.
„Jsem rád, že se prezident Pavel rozhodl podepsat úsporný balíček. Nejde o krok populární, ale při pohledu na tempo zadlužování a částku téměř sto miliard jen za splátky starých dluhů krok zcela nezbytný. Můžeme vést polemiku nad jednotlivými úspornými opatřeními. Nelze ale podlehnout štvavým populistickým hlasům a shodit snížení deficitu o 151 miliard ze stolu,“ reagoval Stanjura na síti X.
Také šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) na síti X napsala, že je ráda, že Pavel nepodlehl tlaku populistické opozice a odborů. Ozdravný balíček je podle ní nezbytné minimum pro léčbu veřejných financí. „Díky němu snížíme tempo zadlužování, zlevníme fungování státu, ale zároveň zachováváme investiční aktivitu a udržíme sociální smír,“ uvedla.
„Kdybychom ty konsolidační kroky neudělali, končíme toto volební období s deficitem čtyři sta padesát, možná pět set miliard,“ upozornil předseda sněmovního rozpočtového výboru Josef Bernard (STAN). Také podle předsedy poslaneckého klubu Pirátů Jakuba Michálka Česko úspory, které přináší konsolidační balíček, neoddiskutovatelně potřebuje.
ANO zvažuje, že se obrátí na Ústavní soud
První čtení ve sněmovně se uskutečnilo ve dnech 12. až 13. července, závěrečné schvalování se odehrálo 13. října. Debatu provázely mnohahodinové rozsáhlé projevy opozičních řečníků. Koalice v reakci na to prosadila ukončení rozpravy a pevné hlasování v danou dobu. Opozičnímu hnutí ANO se to nelíbí a je to jeden z důvodů, proč se chce kvůli balíčku obrátit na Ústavní soud. Předseda opozičního hnutí SPD Tomio Okamura vyzval Pavla, aby balíček vetoval. Podle Okamury poškodí balíček ekonomiku i samotné občany.
„Je to samozřejmě jeho rozhodnutí, jeho právo, ale myslím si, že jsme hodně blízko tomu, že se opět obrátíme na Ústavní soud, ještě to budeme probírat v klubu,“ reagovala na prezidentův krok Schillerová.
První místopředseda opozičního ANO Karel Havlíček v reakci na podpis uvedl, že měl Pavel v souvislosti s vládním konsolidačním balíčkem prokázat více odvahy. Okamura řekl, že pětikoalice za podpory prezidenta zavádí dosud nejvyšší plošné zvýšení daní v Česku. „Zvyšují daně prakticky všem vrstvám obyvatel, včetně živnostníků a firem. A tento daňový balíček má vytahat z kapes daňových poplatníků astronomických 73 miliard korun,“ kritizoval místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedli, že se dal nesouhlas opozice čekat. Opoziční strany ale podle nich nepřišly s žádnou věrohodnou alternativou zpomalení zadlužování země, jejich návrhy byly pouze pokračováním rozpočtové nezodpovědnosti minulých let.
Stanjura naopak odmítá, že by v důsledku přijetí balíčku hrozila katastrofa. Podle premiéra Fialy se podařilo koalici prosadit jednu z nejdůležitějších věcí v tomto volebním období. Zastává názor, že balíček je ve prospěch občanů a firem a umožní také zrychlit klíčové strategické investice.
Balíček a úpravy penzijního systému už dříve uvítala Národní rozpočtová rada. Oslovení daňoví odborníci již dříve uvedli, že některá opatření přinesou firmám i státu novou administrativu, která bude znamenat i zvýšení nákladů. Kritizovali zejména nová pravidla pro dohody o provedení práce, ale i rozsáhlé rušení daňových výjimek. Úpravy daní podle odborníků dopadnou víc na zaměstnance než na živnostníky.
Konsolidační balíček řešili ve středu také starostové na celorepublikové konferenci Sdružení místních samospráv ČR ve Zlíně. Někteří se obávají jeho dopadů na hospodaření obcí. Strach mají zejména z toho, zda budou mít dostatek peněz na investice. Podle některých starostů je těžké dopad balíčku odhadovat a při plánování rozpočtu na příští rok budou spíše opatrní.