Senát ve středu schválil konsolidační balíček, který má vládě pomoci zlepšit stav státního rozpočtu v příštích dvou letech celkem až o 150 miliard korun. Pro hlasovalo 53 ze 74 přítomných senátorek a senátorů, proti bylo deset. Zapotřebí bylo 38 hlasů. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) prohlásil, že jde o kompromis všech pěti vládních stran. Soubor hlavně daňových změn nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel, na případné veto má patnáct dní. Prezident už dříve vládní snahu o konsolidaci veřejných financí uvítal.
Senátoři schválili konsolidační balíček. Debatovali o něm sedm hodin
Senátoři ve středu debatovali o předloze asi sedm hodin. Protože ale Senát předlohu schválil, nehlasoval už o návrhu na zamítnutí, který vznesl klub ANO a SOCDEM prostřednictvím předsedy senátorů ANO a SOCDEM Miroslava Adámka. „Neměli bychom pouštět něco, o čem nejsme úplně přesvědčeni, že bude mít pozitivní dopad do veřejného prostoru,“ odůvodňoval Adámek.
Někteří senátoři také kritizovali změny v rozpočtovém určení daní obcím a krajům. Nelíbilo se jim, že jejich podíl se má snížit. Debata se dotkla i zdanění tichého vína. Například předseda senátorského klubu SEN 21 a Pirátů Václav Láska navrhoval zdanění tichého vína pro velké vinařské firmy. Spotřební daň by měla podle Lásky činit 1170 korun za hektolitr, tedy polovinu sazby na šumivá vína. Výnos by byl 1,5 až dvě miliardy ročně a týkal by se až sedmdesáti procent dovážených zahraničních vín.
Proti se postavil mikulovský senátor Rostislav Koštial (ODS), který to označil za „podpásovku“ na vinaře. Podotkl, že nulovou spotřební daň mají prakticky všechny vinařské státy Evropy. Výběr daně by podle Koštiala stál tolik, kolik by činil její výnos. Uvedl, že 28. listopadu se má sejít pracovní skupina na ministerstvu zemědělství, která má o případném způsobu zdanění vína jednat.
Výnos zdanění tichého vína by podle pirátské senátorky Adély Šípové mohl vynahradit propad příjmů v důsledku dalšího návrhu na snížení DPH na jednorázové dětské pleny a menstruační pomůcky. Senátorka názorně demonstrovala kolegům, jak vypadají menstruační vložky, kalhotky a kalíšek. Šípová odhadla dopady snížení sazby u menstruačních pomůcek na zkrácení příjmů rozpočtu o tři sta až čtyři sta milionů korun v případě menstruačních pomůcek a na čtyři sta milionů korun v případě plen.
Zbyněk Stanjura hovoří o konsolidačním balíčku (zdroj: ČT24)
Stanjura: Balíček nepřinese dramatické dopady
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ujišťoval senátory o tom, že balíček nepřinese dramatické dopady, jak se někteří jeho kritici obávají. Česká ekonomika je podle něj mnohem odolnější, než to vypadá. Podotkl také, že v tuzemsku jsou nejmenší rozdíly mezi chudými a bohatými i nejméně mladých lidí ohrožených chudobou a také nezaměstnanost v zemi je dlouhodobě mimořádně nízká.
Stejně jako předtím ve sněmovně řekl, že stát potřebuje konsolidovat veřejné finance, které nejsou v dobré kondici. „Považuji tento návrh zákona za odvážný krok a velmi cenný kompromis,“ řekl. „Jsem přesvědčený, že návrh zákona je vyvážený,“ dodal.
Zopakoval, že v kombinaci s návrhem státního rozpočtu na příští rok plní tři základní cíle vládní rozpočtové politiky, kterými jsou snižování schodků veřejných financí, udržení investiční aktivity státu a udržení sociálního smíru. Podotkl mimo jiné, že kdyby návrh takového balíčku připravovala některá ze stran sama a měla by na to v parlamentu většinu, vypadal by jeho text jinak.
Připomněl mimo jiné, že zatímco loni stát zaplatil na úrocích ze státního dluhu padesát miliard, letos to bude sedmdesát miliard a v příštím roce 95 miliard. V roce 2025 by měl tento výdaj vzrůst na 105 až 110 miliard.
Stanjura rovněž odmítl, že by balíček obsahoval takzvané přílepky, tedy změny nesouvisejících zákonů. Například Haně Kordové Marvanové (za KDU+ODS+TOP 09) vadilo to, že balíček zasahuje i do zákona o veřejných výzkumných institucích a tato změna se do něj dostala až ve sněmovně.
Adámek a Richterová hovořili o úsporném balíčku (zdroj: ČT24)
Drahoš: Je to maximum možného
Místopředseda Senátu Jiří Drahoš (za STAN) označil opatření obsažená v balíčku za „maximum možného“ v současné situaci. Jedním z výrazných zastánců balíčku byl senátor TOP 09 Tomáš Třetina. Snahu vlády konsolidovat veřejné finance nazval návratem k selské logice. „Tato vláda ví, že když chci snižovat deficit, musím na to někde vzít,“ řekl.
Proti balíčku nebyl ani senátor ODS Hynek Hanza, kterému vadilo to, že příjem z hazardu mají i obce, které ho na svém území zakázaly. Přimlouval se za zvýhodnění skláren a porcelánek, kterým podle něj v případě zrušení daňové výjimky hrozí zastavení provozu.
Řada senátorů měla k předloze výhrady a někteří navrhovali úpravy, například Věra Procházková (ANO) navrhovala zachovat stávající nastavení daně z nemovitostí tak, aby koeficienty mohly nastavovat výhradně obce. Chtěla také snížit sazbu daně u kojenecké vody, která podle ní nemá alternativu, a upravit platy soudců a státních zástupců podobně jako ANO ve sněmovně. Martin Krsek (za SEN 21) požadoval nevázat využití poloviny příspěvku zaměstnancům z Fondu kulturních a sociálních potřeb na důchodové připojištění.
Zástupci STAN a KDU-ČSL navrhovali výhrady k balíčku vtělit do doprovodných doporučení k vládě i ministerstvům.
Vláda si od balíčku, který mění na pětašedesát zákonů, slibuje konsolidaci veřejných financí a snižování strukturálního schodku státního rozpočtu. V příštích dvou letech ho má zlepšit zhruba o 150 miliard korun. Část peněz i úspor má přinést balíček, zbytek představují škrty v pravomoci vlády.
Senát na návrh předsedy senátního hospodářského výboru Miroslava Plevného (STAN) přijal doprovodné usnesení, v němž oceňuje snahu vlády zastavit prohlubování rozpočtových deficitů a považuje konsolidaci veřejných rozpočtů za potřebný krok. Současně ale vyzval ministerstva, aby v budoucnu zvážila obnovení daňových úlev u zaměstnaneckých zdravotních benefitů a revidovala úpravu příspěvku na stravování.
Senát také ministerstvům doporučil ochranu energeticky náročného průmyslu, případná opravná opatření u dohod o provedení práce a případné snížení daňové sazby u balené minerální a kojenecké vody. Kabinet by měl také na návrh lidovců zvážit nerušení daňové slevy na poplatníka u osob pečujících a tělesně postižených. Zároveň by měl zvážit uvolnění omezení, které zákon klade na méně škodlivé alternativy kouření tabákových výrobků.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) informoval senátory, že se s ministrem Stanjurou dohodl na tom, že mu postoupí všechna doprovodná usnesení i pozměňovací návrhy bez ohledu na to, zda budou přijata. Senátoři by je pak měli obdržet zpět s vyjádřením ministerstva ohledně jejich možného využití.
Snadnější práce pro zubaře ze zahraničí
Kromě balíčku Senát schválil návrh, podle něhož by se zubaři ze zemí mimo EU mohli snadněji zapojit do poskytování péče v Česku – pracovat by mohli pod dohledem jiného stomatologa. Na doplnění předepsaných zkoušek by měli tři roky. Novela má pomoci nahradit nedostatek zubařů v Česku, uvedl za předkladatele novely napříč politickým spektrem senátor ANO Ladislav Václavec.
Proti návrhu se postavil prezident České stomatologické komory Roman Šmucler, který už dříve řekl, že kontrolu lékařského diplomu nepovažuje za dostatečnou, protože je pouze formální. Vyjádřil také pochybnosti o tom, zda bude mít lékař v ordinaci čas na svého kolegu-cizince dohlížet. „A víceméně odpadne jazyková zkouška, tedy pacient jim nebude rozumět,“ dodal. Novela je podle prezidenta zubařské komory v rozporu unijním právem, hodlá ji v případě přijetí napadnout u českých i evropských soudů.
Václavec označil Šmuclerův přístup k novele za arogantní a negující. Podotkl, že podobné řešení už před několika lety přijali v Polsku a na Slovensku. V Česku je podle Václavce nyní na tři sta zubařů z Ukrajiny.
Novelu projednají senátní výbory zdravotnický a ústavně-právní, dostaly na to třicet místo šedesáti dnů.
Novela o elektronizaci agend
Senát také schválil novelu o elektronizaci agend, podle níž nebude elektronický systém tvorby právních předpisů e-Legislativa zřejmě počátkem příštího roku zaveden najednou, ale čeká ho postupné spouštění v ověřovacím provozu.
Systém e-Legislativa má být do provozu zaváděn postupně, nejprve pro materiály, které nejsou právními předpisy. Následně se spustí pro prováděcí právní předpisy a nakonec pro zákony, ústavní zákony, zákonná opatření Senátu a nálezy Ústavního soudu. Vláda by podle předlohy měla vyhlášky a nařízení předkládat elektronickou formou od 1. října 2024, návrhy zákonů mají mít elektronickou podobu až od počátku roku 2025. Novelu nyní dostane k podpisu prezident.
Prodloužení výcviku ukrajinských vojáků
Senát také projednal prodloužení výcviku ukrajinských vojáků v Česku a prodloužení většiny zahraničních misí českých vojáků pro příští rok, jak to navrhla vláda. Oboje schválil. Rozhodovat ve věci bude ještě sněmovna, jejíž výbor pro obranu v říjnu mise doporučil také schválit.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) senátorům řekla, že prioritou je zajistit podmínky pro pokračování výcviku vojáků z Ukrajiny, která čelí ruské agresi. „Výcvik přispívá k tomu, aby válka skončila co nejdříve, abychom se dočkali vytouženého míru,“ uvedla.
Schválení výcviku a misí podpořilo sedmdesát jedna ze sedmdesáti čtyř přítomných senátorů, přičemž potřeba bylo nejméně čtyřicet jedna souhlasných hlasů. Proti byla pouze senátorka Jana Zwyrtek Hamplová (za Nezávislé), která mluvila o potřebě hájit zájmy ČR a usilovat o mírová řešení. Daniela Kovářová (nezávislá) a předseda senátorů KDU-ČSL Josef Klement se hlasování zdrželi.