Jiří Drahoš

Senát se ve středu poprvé sešel v novém složení, které obměnily zářijové volby ve třetině senátních obvodů. Letos zvolení senátoři složili slib až na chybějícího Přemysla Rabase (za SEN 21). Učiní tak na první schůzi horní parlamentní komory, na níž bude přítomen. Platnost i jeho zvolení potvrdil senátní mandátový a imunitní výbor, a Senát je tak zhruba po dvou týdnech kompletní. Předsedou byl počtvrté zvolen Miloš Vystrčil (ODS). Stejně jako při předchozí volbě byl jediným kandidátem. Zvoleni byli také místopředsedové.

Špičky senátorských klubů se dohodly na obsazení pozic ve vedení výborů i celé horní komory parlamentu. Nejvíc jich obsadí nejpočetnější ODS a TOP 09. Uskupení si činí nárok i na post předsedy. Stávající šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS) vyzyvatele nemá.

Senátní volby letos přinesly v druhém kole „jen“ 22 soubojů. Je to nejméně za celou dobu fungování horní komory od roku 1996. V prvním kole získalo mandát rekordních pět senátorů. Ale i tak přineslo to druhé napínavá klání a ukázalo, kdo je dlouhodobě favoritem voličů. Někteří senátoři se naopak z Valdštejnského paláce budou muset vystěhovat.

Senátorem ve volebním obvodu Praha 4 bude Jiří Drahoš (STAN), zatím má 74,26 procenta hlasů. Druhý Josef Svoboda (ANO) zatím dostal 25,73 procenta hlasů. Druhého kola voleb se zúčastnilo 18,77 procenta voličů, v prvním kole před týdnem jich hlasovalo 29,59 procenta. „Nejsem nadšen z výsledku krajských voleb. Ten výsledek přinese do politiky mnohem víc extremistických názorů a velmi levicových názorů,“ prohlásil Drahoš. Atmosféru v Senátu to podle něj zásadně neovlivní. K Drahošovým prioritám patří věda a vzdělávání.

ČT24 připravila rozhovory s kandidáty do Senátu, kteří postoupili do druhého kola, a kteří tak mají reálnou šanci stát se zákonodárci v horní komoře parlamentu. Ve volebním obvodu Praha 4 se utká Jiří Drahoš (nestr.), navržený koalicí KDU-ČSL, ODS, STAN, Piráti a TOP 09, s Josefem Svobodou (za ANO).

Vítězem prvního kola senátních voleb je ANO, získalo v něm poprvé v historii dva senátory. Jsou jimi Jana Mračková Vildumetzová na Sokolovsku a Martin Bednář v Ostravě. Navíc do finále postoupilo devatenáct dalších kandidátů hnutí. V prvním kole bylo letos senátory zvoleno pět kandidátů, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů. Je to nejvíc v historii senátních voleb od roku 1996. V obvodu Praha 12 tak zvítězil také dosavadní senátor Pavel Fischer za koalici stran TOP 09, ODS, KDU-ČSL a hnutí STAN. V obvodu Vsetín uspěl dosavadní senátor Jiří Čunek (KDU-ČSL). Senátorem ve volebním obvodu Karviná bude Petr Vícha (SOCDEM). Volební účast činila 30,5 procenta, je tedy třetí nejnižší. Méně lidí přišlo volit jen v letech 2004 a 2002.

Do druhého kola senátních voleb v obvodu Praha 4 postoupil obhajující senátor Jiří Drahoš (STAN). Za týden se utká s Josefem Svobodou (ANO), Drahoš má 48,21 procenta hlasů, druhý Svoboda má 16,96 procenta hlasů.

Češi žijící v cizině budou moci volit národní i evropské poslance nebo prezidenta korespondenčně. Senát tuto volební úpravu podle očekávání schválil. Pro úpravu hlasovalo v závěru jednacího dne 56 ze 68 členů horní parlamentní komory. Ta schválila i další novely. Zabývala se také problémy s digitálním stavebním řízením, kde ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) obhajoval zavádění nového systému.

Slovenský prezident Peter Pellegrini dorazil do Česka na svou první zahraniční návštěvu po nástupu do funkce. U Filozofické fakulty Univerzity Karlovy uctil památku obětí prosincové střelby. Na Pražském hradě ho následně přijal jeho český protějšek Petr Pavel, Pellegrini na tiskové konferenci po jednání prezidentů ujistil, že vztahy mezi oběma zeměmi jsou na nejvyšší možné úrovni. Sešel se i s dalšími ústavními činiteli. V době, kdy oba prezidenti mluvili o posílení spolupráce, ovšem z Bratislavy zazněla nebývale ostrá kritika premiéra Petra Fialy (ODS) i české policie.

Sněmovna ve středu v prvním čtení podpořila změnu pravidel prezidentské volby. Návrh počítá například s tím, že nově budou moci zákonodárci do klání o Hrad podpořit pouze jednoho kandidáta. Vládní novela také upravuje, že občanští kandidáti na prezidenta budou moci nově sbírat podpisy podporovatelů i elektronicky. Změny ve středečních Událostech, komentářích uvítala jak poslankyně ANO Helena Válková, tak bývalí prezidentští kandidáti Jiří Drahoš (nyní senátor) a textař Michal Horáček. Podle něj se ale změny zavádějí pozdě.

Senátoři do nočních hodin debatovali o Istanbulské úmluvě proti násilí na ženách a domácímu násilí, k jejímuž schválení nakonec nedošlo. Pro souhlas s ratifikací bylo 34 ze 71 přítomných senátorů, k přijetí chyběly dva hlasy. Do debaty se přihlásily dvě desítky zastánců i odpůrců. Horní komora nicméně schválila nominaci advokáta Milana Hulmáka na ústavního soudce. Senát již mimo jiné schválil zvýšení důchodů disidentů z dob komunismu na průměrnou výši. Na tu disidenti nedosáhli například kvůli věznění.

Senát ve středu schválil konsolidační balíček, který má vládě pomoci zlepšit stav státního rozpočtu v příštích dvou letech celkem až o 150 miliard korun. Pro hlasovalo 53 ze 74 přítomných senátorek a senátorů, proti bylo deset. Zapotřebí bylo 38 hlasů. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) prohlásil, že jde o kompromis všech pěti vládních stran. Soubor hlavně daňových změn nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel, na případné veto má patnáct dní. Prezident už dříve vládní snahu o konsolidaci veřejných financí uvítal.

Parlament připravuje milionové úspory na svém provozu. Poslanci, senátoři i zaměstnanci obou komor třeba omezí zahraniční cesty. Sníží se i náhrady zákonodárců. Více škrtů plánuje Poslanecká sněmovna. Začíná propouštěním – v první vlně od 1. října údajně zruší sedm úvazků, minimálně další tři od nového roku.

Především o vzájemných vztazích a spolupráci v průmyslu jednal v Poslanecké sněmovně s její předsedkyní Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09) mosambický prezident Filipe Nyusi. Podle Pekarové Adamové má česká strana zájem například o tamní zemní plyn. Do sněmovny dorazil Nyusi po jednání s ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN). Po setkání ve sněmovně zamířil Nyusi do Senátu, kde s jeho místopředsedou Jiřím Drahošem jednal například o spolupráci v obraně. Odpoledne navštívil Brno, kde v osmdesátých letech studoval.

Prezident Petr Pavel si myslí, že Česko může hrát v Africe větší roli než dosud. Řekl to novinářům po jednání s prezidentem Mosambiku Filipem Nyusim. Podle něj je posilování spolupráce s africkými státy v zájmu celé Evropy, aby tento region nepřenechávala působení Ruska a Číny.

Symbolickou minutu ticha drželi v úterý účastníci piety ve vazební věznici v Praze na Pankráci za právničku a političku Miladu Horákovou, která byla v této věznici před 73 lety popravena po vykonstruovaném procesu. Uctít její památku přišli zástupci obou komor parlamentu, vlády a armády, kteří připomněli i další oběti komunistické totality. Právě tento den si Česko připomíná jako Den památky obětí komunistického režimu.

V Senátu se poprvé sešel Národní konvent o vzdělávání. Sedmdesátičlenné těleso zřídil ministr školství Mikuláš Bek (STAN), označuje ho za náhradu sboru poradců. Na prvním zasedání podle něj členové konventu spíše hovořili o současné situaci ve školství, ale od příštího setkání v září chce ministr začít představovat konkrétní návrhy na změny, které jeho úřad připravuje. Od konventu očekává oponenturu, odbornou konzultaci, považuje jej ale i za způsob, jak změny představit široké veřejnosti.

Ve 24 českých a moravských městech zazněla v úterý odpoledne jména dětí, žen a mužů, které nacistický režim za druhé světové války připravil o život. Veřejné čtení jmen je součástí dne vzpomínky na oběti holocaustu. V Terezíně na Litoměřicku u příležitosti Dne holocaustu a hrdinství (v hebrejštině Jom ha-šoa ve ha-gvura) zaznělo dalších sto jmen obětí. Židovské osudy zpřítomnili také studenti, kteří zahráli příběhy čtyř rodin z Vysokého Mýta, které prošly terezínským ghettem. K pietě na pražském náměstí Jiřího z Poděbrad se kromě českých politiků připojili i zahraniční diplomaté.

Andreji Babišovi se ve volbách podařilo přesvědčit jen 41,7 procenta voličů, což mu na zisk Pražského hradu nestačilo. Jeho výsledek je horší než před pěti lety u Jiřího Drahoše a před deseti lety u Karla Schwarzenberga; Schwarzenberga sice na počet hlasů překonal, Drahoše ovšem nikoliv, a to i navzdory tomu, že ve druhém kole byla letošní volební účast rekordně vysoká. Kde se Andreji Babišovi dařilo přesvědčovat nové voliče?

Skončilo druhé kolo volby prezidenta republiky. Volební místnosti byly v sobotu otevřené do 14 hodin, poté začalo sčítání hlasů. Novou hlavou státu se může stát buď bývalý předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel, nebo bývalý premiér Andrej Babiš (ANO). V prvním kole zvítězil Pavel, ale oba kandidáty v prvním kole dělilo jen 23 tisíc hlasů.

Neúspěšní finalisté přímé prezidentské volby v letech 2013 a 2018 komentovali v pořadu Události, komentáře fauly v předvolební kampani. Čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg doporučuje kandidátům říkat jasně pravdu. První místopředseda Senátu Jiří Drahoš (za STAN) vzpomíná, že ho nenapadlo, že by se v době jeho prezidentské kandidatury mohla stát migrace tématem.

Na českých zastupitelských úřadech v zahraničí se do seznamu voličů pro lednové prezidentské volby zapsalo 14 370 Čechů. Informovalo o tom na webu ministerstvo zahraničí. Další lidé v zahraničí mohou přijít volit s voličským průkazem, podle úřadu jich budou řádově tisíce.

Někdejší premiér a bývalý kandidát na prezidenta Mirek Topolánek považuje za nezbytné, aby měl budoucí český prezident bohaté politické zkušenosti. S tím nesouhlasí textař a rovněž bývalý kandidát na post hlavy státu Michal Horáček. „Václav Havel politickou zkušenost také neměl,“ připomněl v Událostech, komentářích.

Podle staronového předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) by měla horní komora i nadále pokračovat v diplomacii, která se zaměřuje hlavně na podporu lidských práv. V pořadu Události, komentáře dodal, že to podle něj nevylučuje projednávání vnitřních otázek a ochranu ústavnosti. Naopak nově zvolená senátorka Jana Zwyrtek Hamplová (nestr.) apelovala na to, aby Senát v novém složení více hlídal návrhy přicházející ze sněmovny a zaměřil se hlavně na vnitrostátní záležitosti, které podle ní budou české občany stále více trápit.