Jiří Drahoš strana 5 z 5

České politické špičky pozorně sledují vývoj prezidentských voleb. Předsedové ANO, KSČM a SPD vyslovili svou podporu Zemanovi, strany napravo od středu naopak očekávají, že případné zvolení Jiřího Drahoše rozbije koalici prezidenta s Andrejem Babišem. V sociální demokracii se na podpoře jednoho kandidáta neshodnou ani stranické špičky.

Den po prvním kole prezidentských voleb začali finalisté připravovat strategii pro následujících čtrnáct dní. Zatímco Miloš Zeman sází především na avizovanou dvojici televizních debat, Jiří Drahoš chce zamířit do krajů a rozšířit počty billboardů.

Prezidentský kandidát Jiří Drahoš získal každého sedmého voliče prezidenta Miloše Zemana z druhého kola prezidentské volby před pěti lety. Vyplývá to ze sociologického průzkumu společností Kantar TNS a Median pro Českou televizi. Dotazování se uskutečnilo v sobotu, ve druhý den letošního prvního kola prezidentské volby. Průzkum také ukázal, že Zemana častěji volili méně vzdělaní a starší voliči.

Prezident Miloš Zeman by se měl před druhým kolem volby zbavit kancléře Vratislava Mynáře i svého poradce Martina Nejedlého. V televizi Prima to řekl premiér Andrej Babiš (ANO), který už v sobotu hlavě státu prostřednictvím ČT vzkázal, aby se před hradním soubojem s Jiřím Drahošem distancoval od kontroverzních spolupracovníků.

Jiřího Drahoše čeká před druhým kolem boj, ve kterém může jen sotva obstát. V Událostech, komentářích speciál se na tom shodli šéfredaktoři českých deníků a magazínů, podle kterých lze v debatách Jiřího Drahoše s Milošem Zemanem jen sotva tipovat jiného vítěze než stávajícího prezidenta. Ani to však neznamená, že Miloš Zeman na Hradě zůstane. Jak poukázal Dalibor Balšínek, jeho vyzyvateli stačí, když ho podpoří 80 procent lidí, kteří v prvním kole volili Pavla Fischera, Michala Horáčka a Marka Hilšera.

Hlasy v historicky druhých přímých prezidentských volbách jsou sečteny. A jsou pochopitelně známi i dva finalisté. O vítězi nyní rozhodne to, ke komu se přikloní voliči neúspěšných kandidátů. ČT24 přináší analýzu vzájemných podobností a naopak rozdílů ve volebních výsledcích jednotlivých kandidátů v obcích. Ty totiž mohou hrát klíčovou roli v tom, ke komu se za dva týdny hlasy „přelijí“.

Neúspěšní prezidentští kandidáti Pavel Fischer, Marek Hilšer, Michal Horáček, Vratislav Kulhánek a Mirek Topolánek vyjádřili pro druhé kolo prezidentské volby podporu soupeři současného prezidenta Miloše Zemana – někdejšímu šéfovi Akademie věd Jiřímu Drahošovi. Hlavu státu podpořil Petr Hannig.

Pokud chce Miloš Zeman zvítězit ve druhém kole, měl by deklarovat, že nechce zemi orientovat na Moskvu a Peking, zamířit do zprvu odmítaných debat a distancovat se od svých kontroverzních spolupracovníků. Oznámil to šéf hnutí ANO Andrej Babiš s tím, že jeho podporu prezident stále má. Pro Zemana zní hlasy i z KSČM a SPD, Drahošovi gratulují strany napravo od středu.

Prezident republiky Miloš Zeman se chystá jít před druhým kolem voleb, ve kterých obhajuje funkci, do televizní debaty s druhým postupujícím kandidátem Jiřím Drahošem. Poté, co v prvním kole získal nejvíce hlasů, poděkoval voličům za hlasy i své manželce za „neutuchající podporu v prezidentské volbě“. Vyzval také své stoupence, aby neváhali přijít k urnám i ve druhém kole.

Prezidentský kandidát Jiří Drahoš, který postoupil do druhého kola voleb, ocenil své protikandidáty, s nimiž se setkával v debatách, za kultivovanou kampaň. Doufá, že od nich dostane podporu do druhého kola. V něm plánuje změnit volební strategii, vyjede za voliči hlavně mimo Prahu.

Osmašedesátiletý vědec a bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš šel do volby prezidenta jako nestraník s podporou občanů – pod svou petici nasbíral přes 142 tisíc podpisů. V programu slíbil respekt k ústavě, důraz na vzdělání a rodinu, či znovuotevření Pražského hradu veřejnosti. Ze všech konkurentů Miloše Zemana získal největší podporu a postoupil do druhého kola, které rozhodne, kdo bude úřadovat na Hradě příštích pět let.

Atmosféru v politice i mezi lidmi je třeba změnit a hlava státu by tomu měla pomoci, shodli se v Prezidentské debatě ČT prezidentští kandidáti Michal Horáček, Vratislav Kulhánek, Petr Hannig a Jiří Drahoš. Prezident by podle nich měl jít občanům příkladem. Odmítají také přístup současného prezidenta ke jmenování vlády Andreje Babiše, i když někteří by na většině 101 hlasu netrvali.

Zatímco před pěti lety vyslala řada politických stran do prezidentských voleb své vlastní kadidáty nebo alespoň některému z nich vyjádřila podporu, letos si nechávají odstup. Doporučení koho volit vydaly jen tři sněmovní strany, sami za sebe pak i někteří předsedové partají.

Není důvod ke zrušení protiruských sankcí a Česko by to ani nemělo iniciovat, shodli se prezidentští kandidáti Jiří Drahoš a Michal Horáček v pořadu Události, komentáře. Oba také negativně hodnotí chystané změny v Polsku.

V případě, že by se stal Jiří Drahoš prezidentem republiky, stavěl by se ve prospěch přijetí jednotné evropské měny a proti referendu o odchodu Česka z Evropské unie. Někdejší šéf Akademie věd a jeden z devíti uchazečů o Pražský hrad to prohlásil v rozhovoru pro Události ČT.

Trestně stíhaný člověk nemá být premiérem a vláda se nemá opírat o hlasy extremistů, míní kandidát na prezidenta Jiří Drahoš. Sám by takovou vládu nejmenoval, řekl v Interview ČT24. Rolí prezidenta je podle něj vyjednávat se všemi stranami a dát šanci těm, kteří mají možnost sestavit vládu. Současná ústava podle Drahoše dává prezidentovi dostatek pravomocí a není ji nutné měnit.

Prezidentský kandidát Jiří Drahoš se obává, že zahraniční tajné služby ovlivňují výsledky voleb v Česku. Sešel se kvůli tomu s premiérem v demisi Bohuslavem Sobotkou (ČSSD). Ten ho ujistil, že se hrozbou zpravodajci zabývají. Civilní kontrarozvědka následně uvedla, že nemá žádné relevantní informace o tom, že by cizí tajné služby ovlivňovaly volby. Riziko záměrného ovlivňování voleb dezinformacemi připustili i někteří další prezidentští kandidáti. Prezident Miloš Zeman naopak uvedl, že se Drahoš na sebe snaží upozornit šířením konspirací.

Zatím se zdá, že do prezidentských voleb nastoupí devět kandidátů. Jejich programy jsou různé, každý se chce soustředit na jinou oblast, ať už jde o školství, zdravotnictví nebo vztahy se zahraničím. Jedno téma však přesto mají všichni společné – slibují bezpečnou a také sebevědomou zemi. Česká televize připravila první přehled toho, s čím potenciální kandidáti do voleb jdou.

O prezidentský úřad má zájem přes deset lidí. Že mají dostatek podpisů, aby mohli skutečně kandidovat, jich ale zatím oznámilo podstatně méně. Ještě na počátku prázdnin byl mezi nimi favoritem Miloš Zeman. V posledních týdnech ale ztrácel. Bookmakeři v současnosti považují za největšího favorita Jiřího Drahoše. Podstatně menší šance než jemu a Zemanovi pak dávají Michalu Horáčkovi.