Zatímco před pěti lety vyslala řada politických stran do prezidentských voleb své vlastní kadidáty nebo alespoň některému z nich vyjádřila podporu, letos si nechávají odstup. Doporučení koho volit vydaly jen tři sněmovní strany, sami za sebe pak i někteří předsedové partají.
Politické strany se od prezidentské volby drží dál, doporučení vydaly jen tři
Pouhý den poté, co prezident Miloš Zeman vystoupil v Poslanecké sněmovně a řekl, že se mu líbí programové prohlášení i personální složení Babišovy vlády, jež přišla požádat poslance o důvěru, zazněla podpora opačným směrem.
„Pokud řeknu, že budu volit pana prezidenta Zemana, to určitě není žádné překvapení. Budu ho volit hlavně proto, že ho považuji za jednu z nejvýznamnějších osobností od revoluce. Samozřejmě za silnou osobnost, která polarizuje společnost, ale hlavně za člověka, který nekrade, za kterým jsou výsledky, který drží slovo, jezdí mezi lidi,“ oznámil Andrej Babiš den před otevřením volebních místností.
Předseda největší opoziční strany ODS Petr Fiala prohlásil Babišovo vyjádření podpory prezidentu Zemanovi za projev jejich mocenského paktu. ODS zároveň připomněla, že Babiš dříve současného prezidenta republiky kritizoval a v minulých prezidentských volbách jej nevolil s tím, že druhého kandidáta Karla Schwarzenberga označil za menší zlo.
Změnu svého postoje k Miloši Zemanovi připustil i Babiš sám. Před pěti lety jej v rozhovoru zhodnotil jako „pokračovatele kapitalistického mafianismu a korupce“, nyní tvrdí, že „neměl veškeré informace“. „My byli hnutí, které kritizovalo tradiční politické strany. A byly tady ČSSD a ODS, uzavřely opoziční smlouvu a já to kritizoval jako začínající politik, protože jsme tyhle tradiční strany kritizovali,“ poznamenal premiér.
Šéf hnutí ANO opakovaně zdůraznil, že jde o jeho osobní postoj, nikoli o stanovisko hnutí. To před prezidentskou volbou nikoho nepodpořilo a ani nepodpoří. „Jako hnutí nebudeme mít žádné předsednictvo, abychom někoho vyzývali,“ ujistil Babiš.
Strany se ke kandidátům příliš nehlásí, některé podpořily Zemana či Drahoše
ANO není ve svém mlhavém postoji samo. Politické strany zastoupené v parlamentu ani jejich vrcholní představitelé se k prezidentským kandidátům letos (a loni) obecně příliš nehlásí. Zatímco minule vydaly své doporučení takřka všechny a Karel Schwarzenberg (TOP 09), Jiří Dienstbier (ČSSD) a Přemysl Sobotka (ODS) byli dokonce přímými stranickými kandidáty, tentokrát je vztah velkých partají s uchazeči o Hrad mnohem rezervovanější.
Od sněmovních stran zazněla jasná podpora pouze vůči Miloši Zemanovi a Jiřímu Drahošovi. Stávající prezident, který funkci obhajuje, se krátce před volbami dočkal slov podpory od předsedy SPD Tomia Okamury.
„Prezidentem musí být vlastenec odmítající další demontáž suverenity České republiky a důsledně odmítající nelegální migraci a vůbec migraci v rámci současné migrační vlny a islamizaci společnosti. Prezidentem musí být člověk hájící zájmy naší země a nesmiřitelný bojovník s mezinárodním terorismem,“ řekl Okamura. Krátce před Babišovým čtvrtečním vystoupením se za Zemana postavilo i hnutí SPD jako celek.
Volit Jiřího Drahoše pak svým členům a příznivcům doporučilo vedení KDU-ČSL. „Je to kandidát, který vyhovuje našim požadavkům a zároveň získal nejvíc podpisů na svoji petici,“ řekl předseda lidovců Pavel Bělobrádek poté, co stranické předsednictvo v listopadu Drahoše podpořilo. Bělobrádek ale neřekl, koho bude on sám volit.
Starostové a nezávislí podpořili Drahoše už loni v červenci, totéž pak doporučili i dalším stranám od středu napravo. „Jako bývalý předseda Akademie věd s řadou mezinárodních úspěchů může jako jeden z mála kandidátů reálně porazit současnou hlavu státu,“ uvedl šéf poslanců Jan Farský.
Rozpaky v ODS a ČSSD
I když ostatní strany nikoho výslovně nepodpořily, jednotlivé hlasy podpory vůči některým kandidátům zazněly. ODS a ČSSD se ostatně musely vyrovnat s tím, že kandidují jejich bývalí předsedové, kteří stále mají ve svých někdejších stranách stoupence.
Mirek Topolánek, který vedl ODS mezi lety 2003 a 2009, získal slovní, ale v některých případech i finanční podporu od občanskodemokratických politiků. Nynější předseda ODS Petr Fiala se však od Topolánkovy kandidatury distancoval. „Mirek Topolánek není náš člen. Podle jeho slov to není ani náš volič,“ řekl Fiala serveru Info.cz. Sám Fiala neprozradil, komu dá svůj hlas. Zdrženlivost ostatně občanští demokraté projevili, už když Topolánek kandidaturu ohlašoval.
ČSSD pak má v některých obdobích poměrně blízko k Miloši Zemanovi. Bývalý dlouholetý předseda strany Bohuslav Sobotka sice měl s prezidentem zřejmé spory, ale stávající úřadující předseda Milan Chovanec má k Zemanovi blíže a v minulosti vyzýval, aby jej strana v nadcházející volbě podpořila.
„Miloš Zeman je jednou ze tří, čtyř silných porevolučních osobností. To je důvod, proč bychom ho měli podpořit,“ řekl Chovanec v listopadu 2016 v rozhovoru pro Hospodářské noviny. Strana však nikoho z kandidátů nepodpořila. „Necháme to volně, ať se rozhodnou členové sociální demokracie, koho chtějí volit,“ uvedl její úřadující předseda. Sám prý Zemana volit bude.
Jasné vyjádření podpory nezaznělo ani od dalších stran. TOP 09 rozhodně odmítá jen Miloše Zemana. „Nechceme, aby v jeho vykonávání pokračoval prezident, který Českou republiku otáčí na východ a poklonkuje před diktátory,“ vysvětlil šéf Jiří Pospíšil. Představitelé strany se příznivě vyjádřili o Jiřím Drahošovi, když loni na jaře ohlásil svoji kandidaturu, ale jasnou podporu mu nevyslovili. Pospíšil jej volit bude.
Piráti pak oficiálně také nikoho nepodpořili a rozhodnutí nechali na voličích. Apelovali ale na to, aby lidé přišli k volbám. V anketě, ve které hlasovalo přes 200 členů strany, výrazně vyhrál Marek Hilšer před Jiřím Drahošem a Michalem Horáčkem. Hilšera chce volit i předseda strany Ivan Bartoš.
Ke konkrétnímu jménu nedospěla ani KSČM. V prosinci jen vyzvali své voliče, aby se hlasování o nové hlavě státu zúčastnili. Předseda strany Vojtěch Filip ale potvrdil, že jeho favoritem je Miloš Zeman.
Stranickou knížku mají čtyři z devíti kandidátů. Miloš Zeman je členem Strany práv občanů, kterou zakládal, vedl a svého času měla i přídomek „Zemanovci“. Další tři kandidáti jsou členy mimoparlamentních stran: Petr Hannig je předsedou Rozumných, Jiří Hynek členem Realistů a Vratislava Kulhánka členem ODA. Zbylých pět kandidátů jsou nestraníci.
Volit prezidenta republiky mohou občané 12. a 13. ledna. Pokud nezíská žádný z kandidátů nadpoloviční počet platných hlasů, uskuteční se o dva týdny později ještě druhé kolo. V některých zahraničních státech se čas konání voleb liší, první voliči v zahraničí začali hlasovat již ve čtvrtek odpoledne.
- ANO: bez doporučení
Andrej Babiš: Miloš Zeman - ODS: bez doporučení
Petr Fiala: neřekl - Piráti: bez doporučení
Ivan Bartoš: Marek Hilšer - SPD: Miloš Zeman
Tomio Okamura: Miloš Zeman - KSČM: bez doporučení
Vojtěch Filip: Miloš Zeman - ČSSD: bez doporučení
Milan Chovanec: Miloš Zeman - KDU-ČSL: Jiří Drahoš
Pavel Bělobrádek: neřekl - TOP 09: bez doporučení
Jiří Pospíšil: Jiří Drahoš - STAN: Jiří Drahoš
Petr Gazdík: Jiří Drahoš - Zdroj: ČT, jednotlivé strany