Bývalý premiér Mirek Topolánek získal na poslední chvíli potřebnou podporu od deseti senátorů, a může se tak ucházet o post prezidenta republiky. Lhůta pro podání registrací na ministerstvu vnitra vyprší v úterý odpoledne, o Hrad má zájem dvanáct osobností. Topolánek se prezentuje jako nestranický uchazeč a také ODS svému někdejšímu předsedovi přímou podporu nevyjádřila - považuje ho ale za silného kandidáta, který by rozbil spojenectví Miloše Zemana a Andreje Babiše.
Topolánek má zájem o Hrad. ODS ho nepodpořila, ale vyzdvihla jeho kompetence
Bývalý premiér a expředseda ODS Mirek Topolánek oznámil, že se chce ucházet o prezidentský post, teprve v neděli. O den později už má ale potřebný počet senátorských podpisů – sbíral je ovšem již v minulém týdnu. „Podepsal jsem kandidaturu jako číslo 10,“ řekl serveru Aktuálně.cz senátor Tomáš Grulich (ODS).
Kromě něj podpořil Topolánkovu kandidaturu také další senátor ODS Jiří Oberfalzer nebo také Daniela Filipiová, rovněž občanská demokratka a ministryně někdejší Topolánkovy vlády. Podpisy získal i od zástupců TOP 09, lidovců a také Ivo Valenty, jehož strana Soukromníků podporovala občanské demokraty v posledních sněmovních volbách.
„V tom, že začínám takto pozdě, nevidím handicap, protože do této chvíle kampaň ještě nezačala. Do soutěže chci přinést kandidáta nejen se zkušenostmi, ale i s jistotou, že to je kandidát, který to zvládne,“ řekl Topolánek České televizi.
Podrobněji se chce ke své kandidatuře vyjádřit až v úterý, kdy je nutné přihlášky do prezidentské volby odevzdat. V neděli uvedl, že hodlá podpisy pro svou nominaci sehnat od pěti senátorských klubů, nejen od ODS, v níž mu ostatně členství před časem zaniklo.
Fiala: Může čelit paktu Zeman–Babiš
Bývalý ministerský předseda nechce kandidovat za nějaký subjekt ani s podporou nějakého subjektu – tento postoj vyslyšela i strana, za kterou v minulosti předsedal české vládě. Po večerním jednání výkonné rady občanští demokraté uvedli, že vlastního kandidáta do prezidentské volby nevyšlou, a Topolánkovi ani nevyjádřili explicitní podporu, označili ho ale za silného kandidáta.
„V době, kdy se ukazuje jasný mocenský pakt Zeman–Babiš, považuje výkonná rada ODS Mirka Topolánka za nestranického kandidáta, který je schopen tomuto nebezpečí čelit. Z tohoto hlediska je vážným kandidátem,“ prohlásil stranický šéf Petr Fiala. „Má jak potřebné zahraničně politické zkušenosti, tak i vnitropolitické znalosti a je zastáncem silné euroatlantické vazby,“ dodal a akcentoval, že Topolánek není kandidátem ODS.
Výslovně odmítavě se k Topolánkovu korku nepostavil ani jeho předchůdce ve funkci předsedy ODS Václav Klaus. „Vždy jsem říkal, že prezidentem by neměl být ‚Marťan'. Mirek Topolánek se v nejvyšších politických funkcích dlouho pohyboval, a je tedy v tomto ohledu jasným ne-Marťanem,“ uvedl. „Rafinované a spektakulární oznámení jeho kandidatury na poslední chvíli vnímám jako zřetelné vybočení z dosavadní nabídky protikandidátů Miloše Zemana.“
Kandidáti mají čas do 7. listopadu
Termín na odevzdání kandidatury ministerstvu vnitra je do 7. listopadu. Dosud tak učinili bývalý velvyslanec ve Francii Pavel Fischer, textař a podnikatel Michal Horáček, hudebník a předseda strany Rozumní Petr Hannig, šéf Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek, bývalý šéf Škody Auto Vratislav Kulhánek, expředseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš a lékař Marek Hilšer. Více než 50 tisíc podpisů sesbíral také prezident Miloš Zeman.
Kandidátní listinu s podporou poslanců podal podle ministerstva vnitra ještě jeden další uchazeč, jeho jméno ale zatím není známo. U občanských kandidátů (kandidátů sbírajících podpisy z petičních archů) po úterním uzavření registrací zahájí kontrolu. „Ministerstvo nejdříve ověřuje, zda je skutečně minimálních padesát tisíc podpisů, následuje druhý krok, kdy se náhodně vybere vzorek, který má osm a půl tisíce podpisů, a ten se pak kontroluje,“ doplnila mluvčí resortu Klára Pěknicová.
Ministerstvo vnitra bude všechny dokumenty prověřovat do 24. listopadu. Až po tomto termínu bude přesně jasné, kdo splnil zákonné podmínky, a může příští rok usilovat o hlasy voličů. První kolo prezidentské volby se uskuteční 12. a 13. ledna. Pokud v něm žádný z kandidátů nezíská nadpoloviční většinu hlasů, postupují do dalšího kola dva nejsilnější uchazeči, mezi kterými se rozhodne.