Bývalý šéf Akademie věd Jiří Drahoš už nasbíral 78 321 podpisů, čímž výrazně přesáhl padesátitisícovou hranici potřebnou pro kandidaturu na Pražský hrad. Oznámil to v pražských Žlutých lázních během neformálního setkání s užším okruhem svých příznivců a s dobrovolníky, kteří mu pomáhají v kampani. Hranici už dříve překonali současný prezident Miloš Zeman nebo textař Michal Horáček. Už v příštím týdnu chce předseda Senátu Milan Štěch vyhlásit datum konání prezidentských voleb.
Ačkoli už by měl mít Jiří Drahoš dostatek podpisů, aby mohl kandidovat na funkci prezidenta, ve sběru podpisů plánuje pokračovat. „Stále nám píší lidé, kde se mohou podepsat, že by se rádi podepsali,“ vysvětlil.
Osobně jednotlivé podpisy nekontroluje. „Mám v týmu lidi, kteří jakýkoliv problematický podpis vyřadí. Chybí tam třeba datum narození, dokonce se někdo může zapomenout po vyplnění údajů podepsat,“ uvedl. Příznivcům Drahoš řekl, že pro postup do druhého kola volby očekává, že bude potřeba zhruba milion až 1,2 milionu hlasů.
Drahoš svůj úmysl kandidovat na prezidenta oznámil koncem března krátce poté, co skončil v čele Akademie věd. Sbírat podpisy začal koncem dubna a podle odhadů médií či sázkových kanceláří se zařadil mezi nejvážnější vyzyvatele současného prezidenta Miloše Zemana, který se bude ucházet o další funkční období.
V kampani chce otevřít téma kreativního vzdělávání a inovací. „Od člověka, který celý život pracoval ve vědě a pedagogice, se to očekává,“ míní. Byl by rád, kdyby v předvolební debatě dominovala věcná témata, důležitá pro Česko.
Zájemců o Hrad je víc. Dost podpisů má ale zatím vedle Drahoše jenom Zeman a Horáček
Před několika dny oznámil i Zemanův tým, že má dostatek podpisů k přihlášce do voleb. K dispozici jich měl přesně 59 263, jak na tiskové konferenci oznámila jeho žena a zároveň šéfka petičního výboru Ivana Zemanová.
Michal Horáček oznámil, že přes 50 tisíc podpisů se dostal během května. Nyní by měl mít k dispozici 70 tisíc podpisů, dalších 11 tisíc podle jeho spolupracovníka Jiřího Táborského z petice vypadlo například kvůli nečitelnosti.
Lékař a aktivista Marek Hilšer ČTK tento týden řekl, že již sesbíral 15 tisíc podpisů. Bývalý šéf mladoboleslavské automobilky Škoda Auto Vratislav Kulhánek má zatím 10 tisíc podpisů. Senátor Jaroslav Kubera (ODS) pak sice má k dispozici dostatečnou podporu senátorů, ale účast ve volbách ještě zvažuje.
Datum voleb vyhlašuje předseda Senátu. Před pěti lety to Milan Štěch (ČSSD) učinil v nejzazším možném termínu v říjnu. Tentokrát by to mělo být podle informací České televize dřív – už v příštím týdnu. „Aby se předešlo nejasnostem, zda někdo využívá své pozice, nebo jestli už to byla, nebo nebyla kampaň,“ uvedl Štěch.
Ve hře jsou dva termíny, a to 12. a 13. ledna nebo 19. a 20. ledna pro první kolo. Podle Milana Štěcha je i další důvod proč vyhlásit tentokráte termín voleb dřív. „Aby také nový úřad mohl začít pracovat na tom, co je jeho poslání,“ podotkl.
Právě úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí teď nemůže nic dělat a čeká na to, až termín vyjde ve Sbírce zákonů. „Budeme se muset začít zajímat o to, jestli mají jednotliví kandidáti zřízené transparentní účty, přes které budou kampaň financovat,“ uvedl člen úřadu Tomáš Hudeček.
Přihlásit se do voleb mohou kandidáti nejpozději asi dva měsíce před volbami. Potřebují k tomu 50 tisíc ověřených podpisů nebo podporu deseti senátorů či dvaceti poslanců.
