Lékař Hilšer potvrdil kandidaturu na prezidenta. Podpořilo ho 11 senátorů

Lékař a aktivista Marek Hilšer získal jedenáct senátorských podpisů. Otevřely mu cestu ke kandidatuře na Pražský hrad, kterou ve čtvrtek úspěšně se svým zmocněncem zaregistroval na ministerstvu vnitra. Přidal se tak k dalším sedmi uchazečům o post prezidenta, kteří mají podle dostupných informací zajištěné zákonem stanovené podpisy občanů, poslanců nebo senátorů.

Hilšer původně sháněl jen občanské podpisy. Získal jich ale pouze 43 850, což by ke kandidatuře nestačilo. Oslovil proto i senátory, aby podle něj snaha o získání podpisů nepřišla nazmar. Kandidaturu mu podepsali Václav Láska (za Zelené), Jan Žaloudík (za ČSSD), Ladislav Kos (nezařazený), Petr Orel (za lidovce a Zelené) nebo Zdeněk Papoušek (KDU-ČSL).   

Kandidaturu Hilšer odůvodnil tím, že Česko potřebuje prezidenta, který bude ctít ústavu a bude jejím strážcem, bude stát pevně za veřejností, nebude loutkou milionářů a zákulisních hráčů. „Jsem přesvědčen o tom, že naše společnost potřebuje prezidenta, který bude stát za slabými, protože ti silní si vždy cestu najdou,“ poznamenal.

Prezident by podle něj měl mít i odvahu otevírat důležitá společenská témata. „V neposlední řadě potřebujeme prezidenta, který bude důstojnou reprezentací pro tuto zemi, který bude energický a odvážný,“ dodal. V případě zvolení na Hrad by usiloval o to, aby Česko zůstalo navázané na demokratické západoevropské země. Obává se monopolizace politické moci, zdůrazňoval by proto i důležitost občanské společnosti.

Narodil v roce 1976, v létě 1989 emigroval s rodiči do Španělska, zhruba po roce se ale rodina vrátila. Hilšer vystudoval mezinárodní vztahy a medicínu na Univerzitě Karlově, od roku 2007 pracuje jako pedagog a vědecký pracovník na 1. Lékařské fakultě UK. V letech 2011 a 2012 se zúčastnil lékařské mise s organizací ADRA, jako dobrovolník působil v Keni.

Poprvé na sebe výrazně upozornil v říjnu 2014, když se při tiskové konferenci na Úřadu vlády svlékl do půl těla a demonstroval tak svou podporu Ukrajiny a protestoval proti anexi Krymu Ruskem. Během loňské návštěvy čínského prezidenta v Praze protestoval Hilšer proti přiklánění se současné české hlavy státu k Číně.

Marek Hilšer
Zdroj: Ondřej Deml/ČTK

Hilšer by také rád otevíral debatu na téma zlepšení zdravotnictví a školství, které jsou podle něj v krizi. Vládu s komunisty považuje za nepřijatelnou a premiérem by podle něj neměl být člověk, u kterého je podezření ze spáchání podvodu.

Kandidáti mají čas do 7. listopadu

Termín na odevzdání kandidatury ministerstvu vnitra je do 7. listopadu. Dosud tak učinili bývalý velvyslanec ve Francii Pavel Fischer, textař a podnikatel Michal Horáček, hudebník a předseda strany Rozumní Petr Hannig, šéf Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek a bývalý šéf Škody Auto Vratislav Kulhánek.

Podle ministerstva podal kandidátní listinu s podporou poslanců i další kandidát, jeho jméno ale zatím není známé. V nejbližších dnech by se pak měli zaregistrovat i další kandidáti. Více než 50 000 podpisů má prezident Miloš Zeman. Podrobnosti chtějí jeho spolupracovníci sdělit na pondělní tiskové konferenci. Bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš chce kandidaturu odevzdat v pátek.

Dostatek senátorských podpisů deklaroval i bývalý šéf úřadu vlády Karel Štogl, o kandidatuře se chce rozhodnout na poslední chvíli. Podnikatel Vladimír Boštík má údajně více než 50 000 občanských podpisů, dosud ale ani nezaregistroval svůj volební účet u kontrolního úřadu.

  • Kdo může být zvolen prezidentem republiky?
    Prezidentem republiky může být zvolen český občan, který nejpozději druhý den volby prezidenta dosáhl věku alespoň 40 let a není omezen ve svéprávnosti k výkonu volebního práva. Nikdo nemůže být zvolen více než dvakrát za sebou.
  • Kdo je oprávněn navrhovat kandidáta na prezidenta republiky?
    Navrhovat kandidáta může každý český občan, který dosáhl věku 18 let, podpoří-li jeho návrh petice podepsaná nejméně 50 tisíci občany České republiky oprávněnými volit. Navrhovat kandidáta je oprávněno také nejméně 20 poslanců nebo nejméně 10 senátorů.
  • Kdy se bude konat volba prezidenta republiky?
    Předseda Senátu vyhlásil volbu prezidenta na 12. a 13. ledna 2018. Případné druhé kolo se bude konat 14 dnů po začátku prvního kola volby, tedy ve dnech 26. a 27. ledna 2018.
  • Zdroj: Ministerstvo vnitra ČR

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ÚS: Podmínkou otčímovi za znásilňování porušil soud práva oběti

Krajský soud v Brně podle Ústavního soudu (ÚS) porušil práva oběti, když otčímovi za znásilňování uložil podmínku. ÚS ale verdikt nezrušil, poukázal například na svou limitovanou roli v systému dělby moci a koncepci trestního řízení. Dívce se otevírá možnost žádat od státu odškodnění. ÚS při rozhodování nebyl jednotný, pět členů navrhovalo verdikt krajského soudu zrušit. V takové rozhodnutí doufal i advokát oběti Marcel Jurčaga.
09:16Aktualizovánopřed 50 mminutami

Patří jí odpad načerno uložený v Česku, teď je německá firma v insolvenci

V insolvenci skončila německá společnost Roth International, které patří odpad načerno uložený na několika místech v tuzemsku. Ministerstvo životního prostředí aktuálně jedná s úřady sousední země, aby se postaraly o jeho likvidaci. Firma Roth International se specializuje na demontáž letadel a větrných elektráren. Část navezeného materiálu může být nebezpečná.
před 1 hhodinou

Česko omezí kvůli slintavce dopravu na hranicích se Slovenskem

O půlnoci bude kvůli riziku šíření slintavky a kulhavky omezena doprava na česko-slovenských hranicích na čtyři přechody s povinnými dezinfekčními rohožemi pro nákladní vozidla nad 3,5 tuny, uvedl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Situace se podle něj začíná výrazně zhoršovat. K reakci přistoupilo i Rakousko.
11:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Poslanci podpořili růst výdajů na obranu. Neveřejné jednání ANO a SPD bojkotovaly

Sněmovna se ztotožnila se záměrem kabinetu navýšit výdaje na obranu minimálně na tři procenta HDP nejpozději v roce 2030. Rozhodla o tom hlasy koalice a Pirátů po neveřejné debatě. Té se nezúčastnili poslanci opozičních ANO a SPD. Dorazil naopak prezident Petr Pavel. Opoziční hnutí kritizovala, že veřejně nedostali příležitost vystoupit všichni řečníci s přednostním právem. Koaliční politici mají neúčast opozice za důkaz snahy o show, podle hlavy státu mohla dostat odpovědi na mnoho svých otázek.
14:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Poslanci schválili reformu sociálních dávek

Zákonodárci ve středu na mimořádné schůzi schválili vládní reformu sociálních podpor, nynější čtyři dávky nahradí jedna. Sněmovna schválila také uzákonění dávky pro studující rodiče malých dětí a širší sociální podporu vysokoškoláků z chudších rodin. Rovněž upravila životní minimum. Poslanci začali projednávat také zákon o podpoře bydlení. Debatu k tomuto bodu ale nedokončili, protože schůze dolní komory byla ve 13 hodin přerušena. Pokračovat bude ve středu 2. dubna.
09:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Praha zkoumá, jak rozhodnutí antimonopolního úřadu zdrží projekt metra D

Praha zkoumá, jak moc pozdrží výstavbu metra D rozhodnutí antimonopolního úřadu, který zrušil výběr vítěze tendru na další etapu. Na ní se mělo pracovat už rok a půl. Zatím se ale buduje jen první úsek, ve kterém stavbaři prorazili devadesát procent tunelů. Celá trasa měla být hotová v roce 2031.
před 1 hhodinou

Hladík hejtmana Oklešťka k vyhlášení stavu nebezpečí nepřesvědčil

Krizový štáb ministerstva životního prostředí doporučil Olomouckému kraji vyhlásit pro lokalitu postiženou havárií vlaku převážejícího přes tisíc tun toxického benzenu stav nebezpečí, který má sanaci urychlit. Olomoucký hejtman Ladislav Okleštěk (ANO) se ale stav nebezpečí vyhlásit nechystá. Z pohledu legislativy jde podle něho havárie za státem. Likvidace škod na místě vyjde podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) na stovky milionů korun. Ten se odpoledne s Oklešťkem sešel, ke změně názoru ho ale nepřesvědčil.
09:44Aktualizovánopřed 5 hhodinami

ÚS: Poplašnou zprávou může být jen nepravdivé sdělení, Vrabel se vyjádřil „hybridně“

Soudy v případě Ladislava Vrabela porušily podle Ústavního soudu (ÚS) svobodu projevu. Případy souvisejícími s její ochranou se v minulosti ÚS zabýval několikrát. Na některé odkázal i v usnesení o Vrabelově případu, například na soudní spor týkající se výroků šéfa ANO Andreje Babiše po explozi skladu ve Vrběticích. V případě Babiše šlo podle ÚS, stejně jako u Vrabela, o takzvaný hybridní výrok. Ten mísí fakta, případně nepravdy, a názory.
před 5 hhodinami
Načítání...