Lékař Hilšer potvrdil kandidaturu na prezidenta. Podpořilo ho 11 senátorů

Lékař a aktivista Marek Hilšer získal jedenáct senátorských podpisů. Otevřely mu cestu ke kandidatuře na Pražský hrad, kterou ve čtvrtek úspěšně se svým zmocněncem zaregistroval na ministerstvu vnitra. Přidal se tak k dalším sedmi uchazečům o post prezidenta, kteří mají podle dostupných informací zajištěné zákonem stanovené podpisy občanů, poslanců nebo senátorů.

Hilšer původně sháněl jen občanské podpisy. Získal jich ale pouze 43 850, což by ke kandidatuře nestačilo. Oslovil proto i senátory, aby podle něj snaha o získání podpisů nepřišla nazmar. Kandidaturu mu podepsali Václav Láska (za Zelené), Jan Žaloudík (za ČSSD), Ladislav Kos (nezařazený), Petr Orel (za lidovce a Zelené) nebo Zdeněk Papoušek (KDU-ČSL).   

Kandidaturu Hilšer odůvodnil tím, že Česko potřebuje prezidenta, který bude ctít ústavu a bude jejím strážcem, bude stát pevně za veřejností, nebude loutkou milionářů a zákulisních hráčů. „Jsem přesvědčen o tom, že naše společnost potřebuje prezidenta, který bude stát za slabými, protože ti silní si vždy cestu najdou,“ poznamenal.

Prezident by podle něj měl mít i odvahu otevírat důležitá společenská témata. „V neposlední řadě potřebujeme prezidenta, který bude důstojnou reprezentací pro tuto zemi, který bude energický a odvážný,“ dodal. V případě zvolení na Hrad by usiloval o to, aby Česko zůstalo navázané na demokratické západoevropské země. Obává se monopolizace politické moci, zdůrazňoval by proto i důležitost občanské společnosti.

Narodil v roce 1976, v létě 1989 emigroval s rodiči do Španělska, zhruba po roce se ale rodina vrátila. Hilšer vystudoval mezinárodní vztahy a medicínu na Univerzitě Karlově, od roku 2007 pracuje jako pedagog a vědecký pracovník na 1. Lékařské fakultě UK. V letech 2011 a 2012 se zúčastnil lékařské mise s organizací ADRA, jako dobrovolník působil v Keni.

Poprvé na sebe výrazně upozornil v říjnu 2014, když se při tiskové konferenci na Úřadu vlády svlékl do půl těla a demonstroval tak svou podporu Ukrajiny a protestoval proti anexi Krymu Ruskem. Během loňské návštěvy čínského prezidenta v Praze protestoval Hilšer proti přiklánění se současné české hlavy státu k Číně.

Marek Hilšer
Zdroj: Ondřej Deml/ČTK

Hilšer by také rád otevíral debatu na téma zlepšení zdravotnictví a školství, které jsou podle něj v krizi. Vládu s komunisty považuje za nepřijatelnou a premiérem by podle něj neměl být člověk, u kterého je podezření ze spáchání podvodu.

Kandidáti mají čas do 7. listopadu

Termín na odevzdání kandidatury ministerstvu vnitra je do 7. listopadu. Dosud tak učinili bývalý velvyslanec ve Francii Pavel Fischer, textař a podnikatel Michal Horáček, hudebník a předseda strany Rozumní Petr Hannig, šéf Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek a bývalý šéf Škody Auto Vratislav Kulhánek.

Podle ministerstva podal kandidátní listinu s podporou poslanců i další kandidát, jeho jméno ale zatím není známé. V nejbližších dnech by se pak měli zaregistrovat i další kandidáti. Více než 50 000 podpisů má prezident Miloš Zeman. Podrobnosti chtějí jeho spolupracovníci sdělit na pondělní tiskové konferenci. Bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš chce kandidaturu odevzdat v pátek.

Dostatek senátorských podpisů deklaroval i bývalý šéf úřadu vlády Karel Štogl, o kandidatuře se chce rozhodnout na poslední chvíli. Podnikatel Vladimír Boštík má údajně více než 50 000 občanských podpisů, dosud ale ani nezaregistroval svůj volební účet u kontrolního úřadu.

  • Kdo může být zvolen prezidentem republiky?
    Prezidentem republiky může být zvolen český občan, který nejpozději druhý den volby prezidenta dosáhl věku alespoň 40 let a není omezen ve svéprávnosti k výkonu volebního práva. Nikdo nemůže být zvolen více než dvakrát za sebou.
  • Kdo je oprávněn navrhovat kandidáta na prezidenta republiky?
    Navrhovat kandidáta může každý český občan, který dosáhl věku 18 let, podpoří-li jeho návrh petice podepsaná nejméně 50 tisíci občany České republiky oprávněnými volit. Navrhovat kandidáta je oprávněno také nejméně 20 poslanců nebo nejméně 10 senátorů.
  • Kdy se bude konat volba prezidenta republiky?
    Předseda Senátu vyhlásil volbu prezidenta na 12. a 13. ledna 2018. Případné druhé kolo se bude konat 14 dnů po začátku prvního kola volby, tedy ve dnech 26. a 27. ledna 2018.
  • Zdroj: Ministerstvo vnitra ČR

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09.
11:02Aktualizovánopřed 34 mminutami

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 41 mminutami

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 5 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 6 hhodinami

Vojtěch chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Může to ohrozit dostupnost péče, říkají menší nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Ministr Adam Vojtěch (nestr. za ANO) plánuje nejtěžší operace, zejména onkologické, do roku 2030 postupně přesunout do specializovaných center, která jsou většinou ve větších městech. Zástupci menších nemocnic se obávají o dostupnost péče a rovněž poukazují na potenciální problém se zaměstnáváním nových lékařů. V pořadu 90´ČT24 o tématu s Vojtěchem diskutovali přednosta Urologické kliniky 2. lékařské fakulty UK Marek Babjuk a předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.
před 6 hhodinami

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
před 6 hhodinami

Macinka dal rozhovor přestrojeným aktivistům. Tvrdí, že o podvrhu věděl

Vicepremiér a ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) poskytl v srpnu rozhovor aktivistické skupině Detektivní parta. Ta se před ministrem vydávala za publicistu vystupujícího pod pseudonymem Thomas Paukner maskovaného kuklou. Skupina ve čtvrtek zveřejnila video, kde podle ní ministr podcenil bezpečnostní opatření jako chráněná osoba a jeho ochranka údajně ve studiu nepostřehla makety zbraní či výbušnin. Macinka na svém facebooku tvrdí, že o podvrhu věděl. Podobně se vyjádřil i odpoledne po jednání o změnách v návrhu státního rozpočtu na rok 2027.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.