Druhá přímá volba prezidenta odstartuje 12. ledna 2018

Nahrávám video

První kolo prezidentských voleb vyhlásil předseda Senátu Milan Štěch na 12. a 13. ledna příštího roku. Protože se blíží konec volebního období současné hlavy státu, musejí se volby uskutečnit počátkem příštího roku.

Náležitosti prezidentské kandidatury
Zdroj: ČT24

„Volbu prezidenta republiky vyhlašuji na dny 12. ledna, sobotu 13. ledna 2018. Rozhodnutí  jsem učinil dříve než při první volbě před pěti lety, a to z toho důvodu, že mnoho kandidátů je již v současnosti známo, kampaň běží,“ sdělil předseda Senátu. Případné druhé kolo by se mělo uskutečnit o 14 dní později.

Předseda Senátu Milan Štěch oznámil termín voleb brzy také proto, aby dal dostatečný prostor kontrolní činnosti nového Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí. „My se budeme muset zajímat o to, zda mají jednotliví kandidáti vytvořené transparentní účty, přes které budou kampaň financovat,“ uvedl člen úřadu Tomáš Hudeček.

Termín, který Štěch zvolil, navíc ani v jednom kole nezasahuje do jarních či pololetních prázdnin. Až se termín zveřejní ve Sbírce zákonů, budou mít uchazeči pět dní na to, aby si založili transparentní účet.

„Je plným právem předsedy Senátu Parlamentu České republiky tento termín vyhlásit. A tady připomínám, že i pan prezident, který má právo a povinnost vyhlašovat termín voleb do Poslanecké sněmovny, také s předstihem tento termín vyhlásil. Takže v tomto směru není žádný rozpor, my plně respektujeme a budeme respektovat toto rozhodnutí,“ uvedl prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.

Nahrávám video

Kandidátní listiny pro volbu prezidenta musí týmy dodat ministerstvu vnitra nejpozději do 7. listopadu. Ministerstvo pak všechny předložené petiční listiny ověří. Až poté, 24. listopadu, se z prezidentských aspirantů stanou skuteční kandidáti.

Z dvaceti zájemců mají dostatek podpisů tři kandidáti

Počty nasbíraných podpisů tří prezidentských kandidátů
Zdroj: ČT24

Uchazeči o Hrad uvítali rozhodnutí vyhlásit termín už nyní. Potřebných padesát tisíc podpisů pro občanskou nominaci už oznámil textař a podnikatel Michal Horáček, který podle posledních informací nasbíral 70 tisíc podpisů.

Současný prezident Miloš Zeman jich má okolo šedesáti tisíc a bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš se pochlubil osmdesáti tisíci nasbíraných podpisů. Senátor a primátor Teplic Jaroslav Kubera (ODS) má přislíbenu podporu 19 senátorů, ke kandidatuře by mu přitom stačila podpora 10 z nich. O své kandidatuře se ale Kubera bude ještě rozhodovat.

Nevím o tom, že by někdo v sociálnídemokracii měl zájem kandidovat na prezidenta, nebo že by někdo měl zájem o podporu ze strany sociální demokracie.
Bohuslav Sobotka
Další zájemci o prezidentskou kandidaturu a jejich podpora v srpnu 2017
Zdroj: ČT24

Zájem zapojit se do klání o post hlavy státu ohlásilo zhruba dvacet lidí, mezi nimi například i bývalý šéf mladoboleslavské automobilky Vratislav Kulhánek za ODA nebo nejnověji šéf Asociace obranného průmyslu Jiří Hynek za Realisty.

Politik Miroslav Sládek pro ČT potvrdil, že dosud nashromáždil 30 tisíc podpisů. Lékař a aktivista Marek Hilšer jich má asi 15 tisíc.

Nahrávám video

Drahoš a Horáček jsou uprostřed kampaně

Současná hlava státu už se nechala slyšet, že žádnou kampaň nepovede - a případné zřízení transparentního účtu zatím nekomentuje. Naopak Drahoš i Horáček už dary od podporovatelů evidují a do čtyřicetimilionového limitu hodlají započítat všechny prostředky - včetně těch dosud využitých.

„My jsme ve fázi kontaktní kampaně. Na strategii kampaně nic měnit nebudeme,“ uvedl Drahoš.

Nahrávám video

Posun termínu nevadí ani Horáčkovi. „Mám transparentní účet a všechny další náležitosti, které zákon vyžaduje. Svou registraci k úřadu jsem poslal několik minut po vyhlášení volby,“ prohlásil Horáček.

Prezidentské volby se musejí podle zákona uskutečnit tak, aby se jejich první kolo konalo ve lhůtě od 60 dnů před koncem volebního období úřadujícího prezidenta. Případné druhé kolo musí být ale nejpozději 30 dnů před uplynutím tohoto limitu. Miloš Zeman se úřadu ujal 8. března 2013.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ODS vyloučila Filipa Dvořáka ze strany

Výkonná rada ODS ve středu ukončila členství předsedovi místní organizace strany v Praze 1 Filipu Dvořákovi, sdělila mluvčí občanských demokratů Mariana Wernerová. Spor vznikl poté, co se celostátní vedení strany kvůli dřívějším kauzám postavilo proti Dvořákově kandidatuře na starostu Prahy 1. Podle Dvořáka je jeho vyloučení výsledkem předem rozhodnutého procesu, i když nikdy nebyl z ničeho obviněn ani vyšetřován.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoNovým velitelem operací armády bude Míka

Operacím české armády bude nově velet generál Jaroslav Míka. Funkci převzal symbolicky ve středu na pražském Vítkově, střídání přichází po třech letech. Velitelství pro operace funguje od roku 2020 a řídilo mimo jiné repatriace českých občanů z krizových oblastí, nasazení vojáků na Slovensku či pomoc Ukrajině. Do praxe má teď zavést obranné plány Česka i NATO, posílit akceschopnost armády a připravit ji na multidoménové operace – na zemi, ve vzduchu i kyberprostoru. Podle nového šéfa armády Miroslava Hlaváče je cílem „vytvořit efektivnější systém velení, který nám umožní rychleji rozhodovat a účinněji řídit ozbrojené síly“.
před 8 hhodinami

Prezidentovo veto nepředstavuje pro vládu komplikaci, řekl Macinka

Veto prezidenta Petra Pavla pro vládu reálnou komplikaci nepředstavuje, řekl v Interview ČT24 vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) s tím, že ho při nejbližší příležitosti přehlasují. Pavel podle Macinky prosazuje politiku opozice. Zároveň dodal, že vyrovnaný rozpočet není možné udělat „z roku na rok“, jeho strana se ale bude zasazovat o snižování schodků, uvedl. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 8 hhodinami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
před 10 hhodinami

Antimonopolní úřad musí znovu vyměřit pokutu za digitalizaci stavebního řízení

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) bude muset znovu vyměřit pokutu, kterou v roce 2024 potrestal ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) za zadání zakázky na digitalizaci stavebního řízení (DSŘ) mimo tendr. Původně milionovou pokutu nyní zrušil Krajský soud v Brně na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) z letošního května. Vyplývá to z rozhodnutí dostupného na úřední desce soudu. Reakce ministerstva, které tehdy vedl Ivan Bartoš (Piráti), zatím není známa.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Jihomoravský kraj po vážné nehodě autobusů řeší, jak v nich zvýšit bezpečnost

Řada meziměstských autobusů není vybavena bezpečnostními pásy, protože v nich mohou cestovat i stojící pasažéři. Odborníci přitom upozorňují, že pásy mohou při nehodě zmírnit následky zranění. Tam, kde jimi sedadla vybavena jsou, je cestující dle platných pravidel musejí použít. Často to ale nedělají. Například Jihomoravský kraj po vážné nehodě z minulého víkendu nyní uvažuje o možnostech, jak bezpečnost v těchto spojích zvýšit.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.