Topolánek chce kandidovat na prezidenta. Rozhodlo „přátelství mezi Hradním a Čapím lidem“

4 minuty
Topolánek: Moje rozhodnutí kandidovat na prezidenta je reakcí na vývoj po volbách
Zdroj: ČT24

Bývalý premiér a expředseda ODS Mirek Topolánek chce být prezidentem. České televizi potvrdil, že vstoupí do souboje o Hrad, pokud se mu podaří získat podpisy deseti senátorů. Podporu hledá hned v pěti klubech, neboť se chce stát nestranickým kandidátem.

„Já jsem se v úterý, možná emotivně, protože rozumem bych to nikdy neudělal, rozhodl, že budu kandidovat na prezidenta, a začal jsem shánět podpisy. To rozhodnutí u mě osobně dávno padlo,“ vysvětlil svůj postoj Topolánek.

Podrobnosti chce oznámit v úterý 7. listopadu, kdy je nutné přihlášky do prezidentské volby odevzdat.

O funkci hlavy státu se rozhodl usilovat kvůli spojenectví prezidenta Miloše Zemana a předsedy ANO Andreje Babiše, který byl pověřen sestavením vlády bez zajištění parlamentní většiny. Situace po sněmovních volbách se vyvíjí neústavně a potřeba je silný politický kandidát, řekl Topolánek České televizi.

„Bylo to emocionální rozhodnutí s tím, jak se situace vyvíjí po volbách, jakým způsobem se vyvíjí vlastně neústavně, jakým způsobem je to přátelství mezi Hradním a Čapím lidem pevné a stvrzené i nestandardními kroky,“ uvedl Topolánek. Zemanovi je v této souvislosti vytýkáno to, že by byl ochoten nechat Babišův menšinový kabinet vládnout bez důvěry sněmovny, což experti i většina politiků označila za neústavní.

Někdejší předseda vlády také uvedl, že mezi uchazeči o prezidentskou funkci chybí „silný politický kandidát, který nepochybně tu funkci zvládne“. Řekl, že se rozhodl v duchu rčení „jestliže můžu, tak musím“.

Topolánek uvedl, že nebude kandidovat za nějaký subjekt nebo s podporou nějakého subjektu. Podpisy pro prezidentskou nominaci chce najít mezi členy pěti senátorských klubů včetně ODS. „Jeden z těch pěti klubů, který mi poskytne hlasy, je senátorský klub ODS, zdaleka ne všichni. Dneska už nejsem členem ODS, se všemi jsem se nerozešel úplně v dobrém,“ vysvětlil.

O senátorskou, nikoli poslaneckou nominaci požádal Topolánek kvůli tomu, že v Senát svou dráhu ve vrcholné politice začínal v roce 1996 jako tehdy nejmladší člen horní komory. „Je to moje mateřská škola politiky,“ uvedl.

Topolánek pro úspěšnou nominaci potřebuje do úterního odpoledne, kdy lhůta pro odevzdávání prezidentských přihlášek končí, získat hlasy nejméně deseti senátorů. V Senátu je šest klubů včetně šestičlenného klubu ANO. Podpisy asi těžko získá z frakce vedené předsedou Strany práv občanů Janem Velebou, která je nakloněna Zemanovi. Snazší by to měl nejen u ODS, ale i u ČSSD, lidovců a Starostů.

Zeman: Ať se věnuje dál energetice

V médiích se v poslední době o jeho možné kandidatuře na Hrad spekulovalo. „Na takto položenou otázku musím odpovědět, že NE,“ uvedl před několika dny Topolánek v textové zprávě na dotaz ČTK, zda je pravdivá informace, že zvažuje kandidaturu, a to s podporou senátorů ODS. 

8 minut
Kompletní rozhovor: Proč chce Mirek Topolánek kandidovat na prezidenta
Zdroj: ČT24

Že by se mohl o Hrad ucházet, naznačil Topolánek například na Twitteru. „Tweet je příliš úzký a tuze veřejný formát na to, abych na tuto citlivou věc seriózně odpověděl,“ odpověděl na sociální síti na jednu z otázek týkající se jeho kandidatury.

Současný prezident Miloš Zeman Topolánkovi tento týden na TV Barrandov poradil, že se má i nadále věnovat energetice a do politiky se již znovu „neplést“.

Je to vážný kandidát, zní z pravice

Za vážného kandidáta na prezidentskou funkci označili Topolánka předsedové ODS a TOP 09. Podle předsedy ODS Petra Fialy má expremiér Topolánek zkušenosti a zahraničně politický rozhled. Šéf TOP 09 Miroslav Kalousek vyzdvihl, že Topolánek má zkušenosti jako premiér i někdejší předseda Rady Evropské unie. Expremiér a bývalý předseda ODS Topolánek oznámil svou kandidaturu na Hrad dnes odpoledne.

„Do prezidentské funkce volby vstupuje nový kandidát s politickými zkušenostmi a zahraničně politickým rozhledem,“ napsal Fiala ČTK. Topolánka považuje za vážného kandidáta, zda ho ale ODS ve volbě podpoří, Fiala neuvedl. Oficiální postoj k prezidentské volbě chce ODS představit počátkem nadcházejícího týdne.

Kalousek Topolánkovu kandidaturu uvítal. „Do hry vstoupil kandidát, který se může prezentovat prokazatelnými zkušenostmi nejenom premiéra, ale i respektovaného předsedy Rady Evropské unie, což jsou zkušenosti, které jeho soupeři nemají.“ řekl Kalousek ČTK. 

Kandidáti mají čas do 7. listopadu

Termín na odevzdání kandidatury ministerstvu vnitra je do 7. listopadu. Dosud tak učinili bývalý velvyslanec ve Francii Pavel Fischer, textař a podnikatel Michal Horáček, hudebník a předseda strany Rozumní Petr Hannig, šéf Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek, bývalý šéf Škody Auto Vratislav Kulhánek, expředseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš a lékař Marek Hilšer. Více než 50 000 podpisů má prezident Miloš Zeman. Podrobnosti budou známy po pondělní tiskové konferenci.

Kandidátní listinu s podporou poslanců podal podle ministerstva vnitra ještě jeden další uchazeč, jeho jméno ale zatím není známo. S poslaneckou podporou chtěl kandidovat bývalý člen dolní komory Otto Chaloupka. Dva další zájemci o Hrad vnitru nabídli jen své přihlášky, ale bez potřebných podpůrných podpisů.

Transparentní volební účty oznámili úřadu, který dohlíží mimo jiné na regulérnost volební kampaně, také podnikatel Daniel Masopust, Ivan Smetana a Jitka Albrechtová. Ta už ale ČTK sdělila, že nesehnala potřebný počet podporovatelů. Z klání se odhlásili rovněž místopředseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS), bývalý šéf Úřadu vlády Karel Štogl nebo předseda republikánské strany Miroslav Sládek.

Seznam oficiálních kandidátů by naopak mohl rozšířit podnikatel Vladimír Boštík, který už v létě ohlásil dostatek občanských podpisů, ale start kampaně odložil. Bývalá místostarostka Prahy 8 Terezie Holovská by chtěla získat na poslední chvíli nominaci poslankyň. Zájem ohlásili také podnikatel Igor Sládek, zpěvačka Jana Yngland Hrušková, analytik Josef Toman, performer Milan Kohout, bývalý učitel Miroslav Frajbiš nebo sochař Emil Adamec. Ve hře o kandidaturu zůstává poslanec Tomio Okamura (SPD). 

  • Kdo může být zvolen prezidentem republiky?
    Prezidentem republiky může být zvolen český občan, který nejpozději druhý den volby prezidenta dosáhl věku alespoň 40 let a není omezen ve svéprávnosti k výkonu volebního práva. Nikdo nemůže být zvolen více než dvakrát za sebou.
  • Kdo je oprávněn navrhovat kandidáta na prezidenta republiky?
    Navrhovat kandidáta může každý český občan, který dosáhl věku 18 let, podpoří-li jeho návrh petice podepsaná nejméně 50 tisíci občany České republiky oprávněnými volit. Navrhovat kandidáta je oprávněno také nejméně 20 poslanců nebo nejméně 10 senátorů.
  • Kdy se bude konat volba prezidenta republiky?
    Předseda Senátu vyhlásil volbu prezidenta na 12. a 13. ledna 2018. Případné druhé kolo se bude konat 14 dnů po začátku prvního kola volby, tedy ve dnech 26. a 27. ledna 2018.
  • Zdroj: Ministerstvo vnitra ČR

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Babišův krok je dle Nachera nadstandard. Vazby na Agrofert přetrvají, míní Dvořák

Rozhodnutí šéfa hnutí ANO Andreje Babiše vzdát se holdingu Agrofert jde dle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) nad rámec toho, co vyžaduje zákon o střetu zájmů. Sdělil to v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem. Ministr pro evropské záležitosti v demisi Martin Dvořák (STAN) řekl, že respektuje Babišovu dohodu s prezidentem Petrem Pavlem, kterému to stačí na to, aby šéfa hnutí ANO jmenoval premiérem. Otázky ohledně konfliktu zájmů nicméně podle něj přetrvávají.
před 10 mminutami

Politici i odborníci reagují na Babišovo oznámení o Agrofertu

Andrej Babiš (ANO) oznámil, že se rozhodl vzdát holdingu Agrofert. Ve videu zveřejněném na sociálních sítích uvedl, že s firmou nebude mít nic společného a nevrátí se mu ani po konci v politice. Po jeho smrti má připadnout jeho dětem. Prezident krok ocenil a oznámil, že Babiše jmenuje premiérem 9. prosince. Politici a odborníci upozorňují, že bude důležité, jak konkrétně bude vzdání se vypadat.
před 22 mminutami

Soud uložil v kauze Stoka Liškutinovi podmíněný trest a pokutu

Krajský soud v Brně uložil v korupční kauze Stoka někdejšímu šéfovi investičního odboru Brna-střed Petru Liškutinovi (dříve ANO) podmíněný trest dva roky a deset měsíců. Zároveň má zaplatit 1,7 milionu korun. Soud schválil dohodu o vině a trestu, kterou Liškutin uzavřel se státním zástupcem.
před 23 mminutami

Vodárny chystají od nového roku zdražení, v průměru o inflaci

Vodárny v těchto dnech zveřejňují ceníky na příští rok. Ve většině regionů vodné a stočné zvýší, v průměru o inflaci. Domácnosti to vyjde řádově na stokoruny ročně navíc.
před 1 hhodinou

Právníci považují Babišův způsob řešení střetu zájmů za přijatelný

Právníci považují řešení střetu zájmů, které ve čtvrtek představil majitel holdingu Agrofert Andrej Babiš (ANO), za přijatelné a vyhovující. Vyplývá to z vyjádření ústavních právníků Jana Kysely a Ondřeje Preusse, děkana brněnské právnické fakulty Martina Škopa, ústavního právníka z pražské Univerzity Karlovy Aleše Gerlocha pro televizi Prima a Jana Kudrny z katedry ústavního práva Právnické fakulty UK pro Českou televizi. Podstatné ale budou detaily, upozornil Škop.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Do vrcholové politiky se nevrátím, říká Nečas

Bývalý premiér a předseda ODS Petr Nečas se nehodlá vrátit do vrcholové politiky. Vyjádřil se tak v pořadu Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Nikdy neviděl politiku jako celoživotní profesi a navíc po jeho návratu prý není poptávka. Nečas se pozastavil také nad aktuálním odchodem jihočeského hejtmana Martina Kuby z ODS. Bývalému premiérovi nedává smysl, že Kuba oznámil svůj úmysl před kongresem strany, na kterém mohl případně uspět se svou vizí pro ODS. Občanská demokracie by se podle Nečase měla jasně vyprofilovat jako pravicová eurorealistická strana s ekonomickou kompetencí.
před 11 hhodinami

Důležité bude dodržení závazku, reaguje budoucí opozice na Babišův krok ohledně Agrofertu

Politici napříč politickým spektrem uvítali rozhodnutí předsedy ANO Andreje Babiše vzdát se holdingu Agrofert a vyřešit tak svůj střet zájmů. „Je dobře, že Babiš konečně představil nějaké řešení (...). Snad alespoň tentokrát dodrží, co veřejnosti slíbil,“ uvedl premiér v demisi Petr Fiala (ODS). Jeho koaliční partneři z končící vlády za klíčové považují naplnění Babišova závazku a jeho důslednou kontrolu. Předseda Motoristů Petr Macinka, jehož hnutí zasedne s ANO a SPD ve vládě, Babišův krok ocenil.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Babiš se rozhodl vzdát Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš se rozhodl vzdát holdingu Agrofert. Ve videu zveřejněném na sociálních sítích uvedl, že s firmou nebude mít nic společného a nevrátí se mu ani po konci v politice. Akcie holdingu bude spravovat prostřednictvím trustové struktury nezávislý správce, kontrolovat ho bude nezávislý protektor. Oba určí nezávislá osoba. Babišovi potomci získají Agrofert až po jeho smrti.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...