Topolánek chce kandidovat na prezidenta. Rozhodlo „přátelství mezi Hradním a Čapím lidem“

4 minuty
Topolánek: Moje rozhodnutí kandidovat na prezidenta je reakcí na vývoj po volbách
Zdroj: ČT24

Bývalý premiér a expředseda ODS Mirek Topolánek chce být prezidentem. České televizi potvrdil, že vstoupí do souboje o Hrad, pokud se mu podaří získat podpisy deseti senátorů. Podporu hledá hned v pěti klubech, neboť se chce stát nestranickým kandidátem.

„Já jsem se v úterý, možná emotivně, protože rozumem bych to nikdy neudělal, rozhodl, že budu kandidovat na prezidenta, a začal jsem shánět podpisy. To rozhodnutí u mě osobně dávno padlo,“ vysvětlil svůj postoj Topolánek.

Podrobnosti chce oznámit v úterý 7. listopadu, kdy je nutné přihlášky do prezidentské volby odevzdat.

O funkci hlavy státu se rozhodl usilovat kvůli spojenectví prezidenta Miloše Zemana a předsedy ANO Andreje Babiše, který byl pověřen sestavením vlády bez zajištění parlamentní většiny. Situace po sněmovních volbách se vyvíjí neústavně a potřeba je silný politický kandidát, řekl Topolánek České televizi.

„Bylo to emocionální rozhodnutí s tím, jak se situace vyvíjí po volbách, jakým způsobem se vyvíjí vlastně neústavně, jakým způsobem je to přátelství mezi Hradním a Čapím lidem pevné a stvrzené i nestandardními kroky,“ uvedl Topolánek. Zemanovi je v této souvislosti vytýkáno to, že by byl ochoten nechat Babišův menšinový kabinet vládnout bez důvěry sněmovny, což experti i většina politiků označila za neústavní.

Někdejší předseda vlády také uvedl, že mezi uchazeči o prezidentskou funkci chybí „silný politický kandidát, který nepochybně tu funkci zvládne“. Řekl, že se rozhodl v duchu rčení „jestliže můžu, tak musím“.

Topolánek uvedl, že nebude kandidovat za nějaký subjekt nebo s podporou nějakého subjektu. Podpisy pro prezidentskou nominaci chce najít mezi členy pěti senátorských klubů včetně ODS. „Jeden z těch pěti klubů, který mi poskytne hlasy, je senátorský klub ODS, zdaleka ne všichni. Dneska už nejsem členem ODS, se všemi jsem se nerozešel úplně v dobrém,“ vysvětlil.

O senátorskou, nikoli poslaneckou nominaci požádal Topolánek kvůli tomu, že v Senát svou dráhu ve vrcholné politice začínal v roce 1996 jako tehdy nejmladší člen horní komory. „Je to moje mateřská škola politiky,“ uvedl.

Topolánek pro úspěšnou nominaci potřebuje do úterního odpoledne, kdy lhůta pro odevzdávání prezidentských přihlášek končí, získat hlasy nejméně deseti senátorů. V Senátu je šest klubů včetně šestičlenného klubu ANO. Podpisy asi těžko získá z frakce vedené předsedou Strany práv občanů Janem Velebou, která je nakloněna Zemanovi. Snazší by to měl nejen u ODS, ale i u ČSSD, lidovců a Starostů.

Zeman: Ať se věnuje dál energetice

V médiích se v poslední době o jeho možné kandidatuře na Hrad spekulovalo. „Na takto položenou otázku musím odpovědět, že NE,“ uvedl před několika dny Topolánek v textové zprávě na dotaz ČTK, zda je pravdivá informace, že zvažuje kandidaturu, a to s podporou senátorů ODS. 

8 minut
Kompletní rozhovor: Proč chce Mirek Topolánek kandidovat na prezidenta
Zdroj: ČT24

Že by se mohl o Hrad ucházet, naznačil Topolánek například na Twitteru. „Tweet je příliš úzký a tuze veřejný formát na to, abych na tuto citlivou věc seriózně odpověděl,“ odpověděl na sociální síti na jednu z otázek týkající se jeho kandidatury.

Současný prezident Miloš Zeman Topolánkovi tento týden na TV Barrandov poradil, že se má i nadále věnovat energetice a do politiky se již znovu „neplést“.

Je to vážný kandidát, zní z pravice

Za vážného kandidáta na prezidentskou funkci označili Topolánka předsedové ODS a TOP 09. Podle předsedy ODS Petra Fialy má expremiér Topolánek zkušenosti a zahraničně politický rozhled. Šéf TOP 09 Miroslav Kalousek vyzdvihl, že Topolánek má zkušenosti jako premiér i někdejší předseda Rady Evropské unie. Expremiér a bývalý předseda ODS Topolánek oznámil svou kandidaturu na Hrad dnes odpoledne.

„Do prezidentské funkce volby vstupuje nový kandidát s politickými zkušenostmi a zahraničně politickým rozhledem,“ napsal Fiala ČTK. Topolánka považuje za vážného kandidáta, zda ho ale ODS ve volbě podpoří, Fiala neuvedl. Oficiální postoj k prezidentské volbě chce ODS představit počátkem nadcházejícího týdne.

Kalousek Topolánkovu kandidaturu uvítal. „Do hry vstoupil kandidát, který se může prezentovat prokazatelnými zkušenostmi nejenom premiéra, ale i respektovaného předsedy Rady Evropské unie, což jsou zkušenosti, které jeho soupeři nemají.“ řekl Kalousek ČTK. 

Kandidáti mají čas do 7. listopadu

Termín na odevzdání kandidatury ministerstvu vnitra je do 7. listopadu. Dosud tak učinili bývalý velvyslanec ve Francii Pavel Fischer, textař a podnikatel Michal Horáček, hudebník a předseda strany Rozumní Petr Hannig, šéf Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek, bývalý šéf Škody Auto Vratislav Kulhánek, expředseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš a lékař Marek Hilšer. Více než 50 000 podpisů má prezident Miloš Zeman. Podrobnosti budou známy po pondělní tiskové konferenci.

Kandidátní listinu s podporou poslanců podal podle ministerstva vnitra ještě jeden další uchazeč, jeho jméno ale zatím není známo. S poslaneckou podporou chtěl kandidovat bývalý člen dolní komory Otto Chaloupka. Dva další zájemci o Hrad vnitru nabídli jen své přihlášky, ale bez potřebných podpůrných podpisů.

Transparentní volební účty oznámili úřadu, který dohlíží mimo jiné na regulérnost volební kampaně, také podnikatel Daniel Masopust, Ivan Smetana a Jitka Albrechtová. Ta už ale ČTK sdělila, že nesehnala potřebný počet podporovatelů. Z klání se odhlásili rovněž místopředseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS), bývalý šéf Úřadu vlády Karel Štogl nebo předseda republikánské strany Miroslav Sládek.

Seznam oficiálních kandidátů by naopak mohl rozšířit podnikatel Vladimír Boštík, který už v létě ohlásil dostatek občanských podpisů, ale start kampaně odložil. Bývalá místostarostka Prahy 8 Terezie Holovská by chtěla získat na poslední chvíli nominaci poslankyň. Zájem ohlásili také podnikatel Igor Sládek, zpěvačka Jana Yngland Hrušková, analytik Josef Toman, performer Milan Kohout, bývalý učitel Miroslav Frajbiš nebo sochař Emil Adamec. Ve hře o kandidaturu zůstává poslanec Tomio Okamura (SPD). 

  • Kdo může být zvolen prezidentem republiky?
    Prezidentem republiky může být zvolen český občan, který nejpozději druhý den volby prezidenta dosáhl věku alespoň 40 let a není omezen ve svéprávnosti k výkonu volebního práva. Nikdo nemůže být zvolen více než dvakrát za sebou.
  • Kdo je oprávněn navrhovat kandidáta na prezidenta republiky?
    Navrhovat kandidáta může každý český občan, který dosáhl věku 18 let, podpoří-li jeho návrh petice podepsaná nejméně 50 tisíci občany České republiky oprávněnými volit. Navrhovat kandidáta je oprávněno také nejméně 20 poslanců nebo nejméně 10 senátorů.
  • Kdy se bude konat volba prezidenta republiky?
    Předseda Senátu vyhlásil volbu prezidenta na 12. a 13. ledna 2018. Případné druhé kolo se bude konat 14 dnů po začátku prvního kola volby, tedy ve dnech 26. a 27. ledna 2018.
  • Zdroj: Ministerstvo vnitra ČR

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Při střelbě v Chřibské na Děčínsku zemřela žena, čtyři lidé jsou ranění

Po střelbě na úřadě v obci Chřibská na Děčínsku podle předběžných informací zemřela žena, zranění utrpěli čtyři lidé, včetně policisty. Kriminalisté střelce eliminovali, je rovněž mrtvý. Budova je podle nich bezpečná, počty zraněných budou aktualizovat, uvedli na síti X.
10:40Aktualizovánopřed 7 mminutami

Papež přijal prezidenta Pavla, budou hovořit o řešení konfliktů ve světě

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve bude prezident hovořit například o ruské agresi na Ukrajině či o sexuálním zneužívání v církvi. Následně prezidenta čeká jednání se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 13 mminutami

Do Dyje se na Znojemsku dostala kejda, hasiči vyslali laboratoř

U Podmyč na Znojemsku mohly z protržené jímky uniknout až tři tisíce metrů krychlových kejdy, část do Dyje. Hasiči vyslali i mobilní chemickou laboratoř. Jímka měla podle mluvčího Jihomoravských hasičů Jaroslava Mikošky asi šest tisíc metrů krychlových statkového tekutého hnojiva.
10:28Aktualizovánopřed 36 mminutami

SPD odmítá prodej letounů L-159 Ukrajině

Vládní hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) včetně ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) je proti prodeji letounů L-159 Ukrajině. Před zasedáním koaliční rady to řekl předseda hnutí a Poslanecké sněmovny Tomio Okamura. Letouny podle něj mají sice aktuálně nízkou zbytkovou hodnotu, jejich bojová hodnota je ale vysoká. Mnohem více peněz než prodej by také stálo pořídit náhradu, míní Okamura.
před 1 hhodinou

Úlohou prezidenta není v cizině slibovat dary, říká David. Chucpe, míní Nerudová

„Úlohou prezidenta není bez konzultace s vládou v zahraničí slibovat nějaké dary nebo obchodní aktivity,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na návštěvu hlavy státu Petra Pavla na Ukrajině. Podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) měl Pavel při návštěvě Kyjeva říct, že Česko může v krátké době dodat několik bojových letadel. Prezident kritiku odmítl. „Považuji to za chucpe,“ reagovala na celou záležitost europoslankyně Danuše Nerudová (STAN). Dodala, že Macinkův postoj nepovažuje za správný, oslabuje dle ní pozici tuzemska navenek. Duelem ČT24 provázel Martin Řezníček.
před 1 hhodinou

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali hlasování o důvěře vládě

Hosté Událostí, komentářů týdne diskutovali o důvěře pro vládu ANO, SPD a Motoristů, kterou jí v týdnu vyslovila Poslanecká sněmovna. Debata se týkala i jmenování Filipa Turka (za Motoristy) vládním zmocněncem pro klimatickou politiku a Green Deal, snah amerického prezidenta Donalda Trumpa o získání Grónska či návratu Čecha vězněného ve Venezuele Jana Darmovzala zpět do Prahy. Hovořilo se i o podobách městského osvětlení. Diskuse se účastnili ekonom a politický analytik Marek Koten, advokát a bývalý politik Jan Kalvoda, umělec a bývalý politik František Ringo Čech, vedoucí komentářů Seznam Zpráv Kateřina Šafaříková a spisovatelka a podcasterka Markéta Lukášková. Pořadem provázela Jana Fabianová.
před 2 hhodinami

Přechod vymáhání na celníky ušetřil peníze, pokut dle NKÚ ale nepřibylo

Celní úřady si při vymáhání justičních pohledávek, například pokut nebo jiných peněžitých trestů, vedly lépe a rychleji než předtím soudy. Ke zvýšení počtu peněžitých trestů to ale nevedlo. Při kontrole správy soudních poplatků a efektivního vymáhání justičních pohledávek to zjistil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Podle ministerstva spravedlnosti nízká úspěšnost vymáhání justičních pohledávek souvisela především s vysokou administrativní zátěží soudů.
před 2 hhodinami

Slunečné a mrazivé počasí vystřídá zatažené nebe se sněžením

V Česku bude až do čtvrtka většinou slunečno, noci budou mrazivé, teploty přes den budou kolem nuly. Hlavně na Českomoravské vrchovině meteorologové očekávají větrno. Od pátku se nebe zatáhne, mrazy se zmírní a o víkendu může sněžit. Vyplývá to z předpovědi na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
před 3 hhodinami
Načítání...