Topolánek chce kandidovat na prezidenta. Rozhodlo „přátelství mezi Hradním a Čapím lidem“

4 minuty
Topolánek: Moje rozhodnutí kandidovat na prezidenta je reakcí na vývoj po volbách
Zdroj: ČT24

Bývalý premiér a expředseda ODS Mirek Topolánek chce být prezidentem. České televizi potvrdil, že vstoupí do souboje o Hrad, pokud se mu podaří získat podpisy deseti senátorů. Podporu hledá hned v pěti klubech, neboť se chce stát nestranickým kandidátem.

„Já jsem se v úterý, možná emotivně, protože rozumem bych to nikdy neudělal, rozhodl, že budu kandidovat na prezidenta, a začal jsem shánět podpisy. To rozhodnutí u mě osobně dávno padlo,“ vysvětlil svůj postoj Topolánek.

Podrobnosti chce oznámit v úterý 7. listopadu, kdy je nutné přihlášky do prezidentské volby odevzdat.

O funkci hlavy státu se rozhodl usilovat kvůli spojenectví prezidenta Miloše Zemana a předsedy ANO Andreje Babiše, který byl pověřen sestavením vlády bez zajištění parlamentní většiny. Situace po sněmovních volbách se vyvíjí neústavně a potřeba je silný politický kandidát, řekl Topolánek České televizi.

„Bylo to emocionální rozhodnutí s tím, jak se situace vyvíjí po volbách, jakým způsobem se vyvíjí vlastně neústavně, jakým způsobem je to přátelství mezi Hradním a Čapím lidem pevné a stvrzené i nestandardními kroky,“ uvedl Topolánek. Zemanovi je v této souvislosti vytýkáno to, že by byl ochoten nechat Babišův menšinový kabinet vládnout bez důvěry sněmovny, což experti i většina politiků označila za neústavní.

Někdejší předseda vlády také uvedl, že mezi uchazeči o prezidentskou funkci chybí „silný politický kandidát, který nepochybně tu funkci zvládne“. Řekl, že se rozhodl v duchu rčení „jestliže můžu, tak musím“.

Topolánek uvedl, že nebude kandidovat za nějaký subjekt nebo s podporou nějakého subjektu. Podpisy pro prezidentskou nominaci chce najít mezi členy pěti senátorských klubů včetně ODS. „Jeden z těch pěti klubů, který mi poskytne hlasy, je senátorský klub ODS, zdaleka ne všichni. Dneska už nejsem členem ODS, se všemi jsem se nerozešel úplně v dobrém,“ vysvětlil.

O senátorskou, nikoli poslaneckou nominaci požádal Topolánek kvůli tomu, že v Senát svou dráhu ve vrcholné politice začínal v roce 1996 jako tehdy nejmladší člen horní komory. „Je to moje mateřská škola politiky,“ uvedl.

Topolánek pro úspěšnou nominaci potřebuje do úterního odpoledne, kdy lhůta pro odevzdávání prezidentských přihlášek končí, získat hlasy nejméně deseti senátorů. V Senátu je šest klubů včetně šestičlenného klubu ANO. Podpisy asi těžko získá z frakce vedené předsedou Strany práv občanů Janem Velebou, která je nakloněna Zemanovi. Snazší by to měl nejen u ODS, ale i u ČSSD, lidovců a Starostů.

Zeman: Ať se věnuje dál energetice

V médiích se v poslední době o jeho možné kandidatuře na Hrad spekulovalo. „Na takto položenou otázku musím odpovědět, že NE,“ uvedl před několika dny Topolánek v textové zprávě na dotaz ČTK, zda je pravdivá informace, že zvažuje kandidaturu, a to s podporou senátorů ODS. 

8 minut
Kompletní rozhovor: Proč chce Mirek Topolánek kandidovat na prezidenta
Zdroj: ČT24

Že by se mohl o Hrad ucházet, naznačil Topolánek například na Twitteru. „Tweet je příliš úzký a tuze veřejný formát na to, abych na tuto citlivou věc seriózně odpověděl,“ odpověděl na sociální síti na jednu z otázek týkající se jeho kandidatury.

Současný prezident Miloš Zeman Topolánkovi tento týden na TV Barrandov poradil, že se má i nadále věnovat energetice a do politiky se již znovu „neplést“.

Je to vážný kandidát, zní z pravice

Za vážného kandidáta na prezidentskou funkci označili Topolánka předsedové ODS a TOP 09. Podle předsedy ODS Petra Fialy má expremiér Topolánek zkušenosti a zahraničně politický rozhled. Šéf TOP 09 Miroslav Kalousek vyzdvihl, že Topolánek má zkušenosti jako premiér i někdejší předseda Rady Evropské unie. Expremiér a bývalý předseda ODS Topolánek oznámil svou kandidaturu na Hrad dnes odpoledne.

„Do prezidentské funkce volby vstupuje nový kandidát s politickými zkušenostmi a zahraničně politickým rozhledem,“ napsal Fiala ČTK. Topolánka považuje za vážného kandidáta, zda ho ale ODS ve volbě podpoří, Fiala neuvedl. Oficiální postoj k prezidentské volbě chce ODS představit počátkem nadcházejícího týdne.

Kalousek Topolánkovu kandidaturu uvítal. „Do hry vstoupil kandidát, který se může prezentovat prokazatelnými zkušenostmi nejenom premiéra, ale i respektovaného předsedy Rady Evropské unie, což jsou zkušenosti, které jeho soupeři nemají.“ řekl Kalousek ČTK. 

Kandidáti mají čas do 7. listopadu

Termín na odevzdání kandidatury ministerstvu vnitra je do 7. listopadu. Dosud tak učinili bývalý velvyslanec ve Francii Pavel Fischer, textař a podnikatel Michal Horáček, hudebník a předseda strany Rozumní Petr Hannig, šéf Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek, bývalý šéf Škody Auto Vratislav Kulhánek, expředseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš a lékař Marek Hilšer. Více než 50 000 podpisů má prezident Miloš Zeman. Podrobnosti budou známy po pondělní tiskové konferenci.

Kandidátní listinu s podporou poslanců podal podle ministerstva vnitra ještě jeden další uchazeč, jeho jméno ale zatím není známo. S poslaneckou podporou chtěl kandidovat bývalý člen dolní komory Otto Chaloupka. Dva další zájemci o Hrad vnitru nabídli jen své přihlášky, ale bez potřebných podpůrných podpisů.

Transparentní volební účty oznámili úřadu, který dohlíží mimo jiné na regulérnost volební kampaně, také podnikatel Daniel Masopust, Ivan Smetana a Jitka Albrechtová. Ta už ale ČTK sdělila, že nesehnala potřebný počet podporovatelů. Z klání se odhlásili rovněž místopředseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS), bývalý šéf Úřadu vlády Karel Štogl nebo předseda republikánské strany Miroslav Sládek.

Seznam oficiálních kandidátů by naopak mohl rozšířit podnikatel Vladimír Boštík, který už v létě ohlásil dostatek občanských podpisů, ale start kampaně odložil. Bývalá místostarostka Prahy 8 Terezie Holovská by chtěla získat na poslední chvíli nominaci poslankyň. Zájem ohlásili také podnikatel Igor Sládek, zpěvačka Jana Yngland Hrušková, analytik Josef Toman, performer Milan Kohout, bývalý učitel Miroslav Frajbiš nebo sochař Emil Adamec. Ve hře o kandidaturu zůstává poslanec Tomio Okamura (SPD). 

  • Kdo může být zvolen prezidentem republiky?
    Prezidentem republiky může být zvolen český občan, který nejpozději druhý den volby prezidenta dosáhl věku alespoň 40 let a není omezen ve svéprávnosti k výkonu volebního práva. Nikdo nemůže být zvolen více než dvakrát za sebou.
  • Kdo je oprávněn navrhovat kandidáta na prezidenta republiky?
    Navrhovat kandidáta může každý český občan, který dosáhl věku 18 let, podpoří-li jeho návrh petice podepsaná nejméně 50 tisíci občany České republiky oprávněnými volit. Navrhovat kandidáta je oprávněno také nejméně 20 poslanců nebo nejméně 10 senátorů.
  • Kdy se bude konat volba prezidenta republiky?
    Předseda Senátu vyhlásil volbu prezidenta na 12. a 13. ledna 2018. Případné druhé kolo se bude konat 14 dnů po začátku prvního kola volby, tedy ve dnech 26. a 27. ledna 2018.
  • Zdroj: Ministerstvo vnitra ČR

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Babišova vláda má na programu první řádné zasedání

První řádné zasedání má v úterý na programu vláda premiéra Andreje Babiše (ANO), kterou v pondělí jmenoval prezident Petr Pavel. Ministři by měli v usneseních odmítnout systém emisních povolenek ETS 2 či unijní migrační pakt, schvalovat budou i změny stavebního zákona. Zabývat se budou mandátem pro Babiše na nadcházející summit EU. Na Babišův návrh by také mohli jmenovat velvyslance ČR ve Vietnamu Hynka Kmoníčka poradcem pro národní bezpečnost.
před 1 hhodinou

Hosté Událostí, komentářů hodnotili kondici tuzemska při střídání vlád

Hosté Událostí, komentářů debatovali o tom, v jaké kondici přebírá tuzemsko kabinet šéfa ANO Andreje Babiše. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib, místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS), předseda pražské organizace hnutí ANO Ondřej Prokop a místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) hovořili také o prvních krocích Babišovy vlády, vztazích mezi opozicí a koalicí a zahraničně-bezpečnostní politice nového kabinetu. V debatě pokračovali bývalí premiéři Vladimír Špidla (SOCDEM) a Jan Fischer.
před 6 hhodinami

Babišův první kabinet důvěru nezískal, uspěl až napodruhé

Je to téměř osm let, kdy exprezident Miloš Zeman na Hradě jmenoval první, jednobarevný kabinet šéfa ANO Andreje Babiše. Ten nezískal důvěru, v lednu 2018 pro vládu zvedli ruku jen zástupci jeho hnutí. I druhý kabinet byl menšinový – někteří ministři si křesla udrželi, jiné vystřídali zástupci koaličního partnera, a to ČSSD (nyní SOCDEM). Ani s hlasy sociální demokracie neměla vláda zaručenou podporu, ve sněmovně nakonec prošla díky toleranci komunistů. Babiš za své vlády čelil nejen kritice opozice, ale také hnutí Milion chvilek pro demokracii. V době pandemie musel kabinet řešit, jak ochránit zdraví občanů. Na konci Babišova vládnutí navíc vyšlo najevo, že za výbuchem munice ve Vrběticích stojí ruské zpravodajské služby.
před 7 hhodinami

Chlapce, který byl několik dnů vězněn na chatě, propustili z nemocnice

Policie zatím neobvinila muže, kterého zadržela v souvislosti se zmizením dvanáctiletého chlapce z Halenkovic. Toho v neděli pomohli najít svědci v chatové oblasti v obci Žlutava na Zlínsku. Podle informací ČT byl chlapec v pondělí propuštěn z nemocnice. Po čtyřdenním věznění ho čeká nejen fyzická, ale především psychická rekonvalescence. Pomoc už připravuje i základní škola ve Zlíně, do které z Halenkovic dojíždí. Krizová intervence má pomoci překonat složité trauma i dětem a rodičům.
před 8 hhodinami

Aktivisté protestovali vyvěšením transparentu na budovu MŽP

Několik členů Greenpeace ráno vylezlo na budovu ministerstva životního prostředí (MŽP) a rozvinulo transparent s nápisem Braňme přírodu. Protestovali tak proti tomu, že řízením resortu je od pondělí pověřen předseda Motoristů Petr Macinka. Na místě zasahovala policie, krátce před 18:15 na síti X uvedla, že aktivisti slezli a že jejich přestupkové jednání oznámí správnímu orgánu. Studenti také odpoledne demonstrovali na pražském Hradčanském náměstí i v některých krajských městech.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Babiš uvedl ministry do úřadů

Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl do úřadů nově jmenované ministry. Do funkcí je předtím na Pražském hradě jmenoval prezident Petr Pavel.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

SZIF už pozastavil dotace firmám z Agrofertu kvůli Babišovu střetu zájmů

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) pozastavil vyřizování žádostí o dotace firmám z holdingu Agrofert. Stalo se tak 9. prosince, kdy prezident Petr Pavel jmenoval předsedu hnutí ANO Andreje Babiše premiérem, informovala nyní mluvčí fondu Eva Češpiva. Nadále podle ní platí, že situace bude trvat do doby, než Babiš střet zájmů právně vyřeší. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský sdělil, že holding respektuje rozhodnutí správních orgánů.
před 11 hhodinami

Energoaqua dostala pokutu pět milionů korun v kauze otravy Bečvy

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) uložila rožnovské společnosti Energoaqua v přestupkovém řízení v kauze otravy řeky Bečvy pokutu pět milionů korun kvůli vypouštění odpadních vod. Podle inspektorů spáchala firma přestupek proti vodnímu zákonu. Odpadní vody vypouštěla v rozporu s povolením, uvedla ČIŽP. Firma s rozhodnutím nesouhlasí a podala proti němu odvolání k ministerstvu životního prostředí. Rozhodnutí tak zatím není pravomocné.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...