Topolánek chce kandidovat na prezidenta. Rozhodlo „přátelství mezi Hradním a Čapím lidem“

Nahrávám video

Bývalý premiér a expředseda ODS Mirek Topolánek chce být prezidentem. České televizi potvrdil, že vstoupí do souboje o Hrad, pokud se mu podaří získat podpisy deseti senátorů. Podporu hledá hned v pěti klubech, neboť se chce stát nestranickým kandidátem.

„Já jsem se v úterý, možná emotivně, protože rozumem bych to nikdy neudělal, rozhodl, že budu kandidovat na prezidenta, a začal jsem shánět podpisy. To rozhodnutí u mě osobně dávno padlo,“ vysvětlil svůj postoj Topolánek.

Podrobnosti chce oznámit v úterý 7. listopadu, kdy je nutné přihlášky do prezidentské volby odevzdat.

O funkci hlavy státu se rozhodl usilovat kvůli spojenectví prezidenta Miloše Zemana a předsedy ANO Andreje Babiše, který byl pověřen sestavením vlády bez zajištění parlamentní většiny. Situace po sněmovních volbách se vyvíjí neústavně a potřeba je silný politický kandidát, řekl Topolánek České televizi.

„Bylo to emocionální rozhodnutí s tím, jak se situace vyvíjí po volbách, jakým způsobem se vyvíjí vlastně neústavně, jakým způsobem je to přátelství mezi Hradním a Čapím lidem pevné a stvrzené i nestandardními kroky,“ uvedl Topolánek. Zemanovi je v této souvislosti vytýkáno to, že by byl ochoten nechat Babišův menšinový kabinet vládnout bez důvěry sněmovny, což experti i většina politiků označila za neústavní.

Někdejší předseda vlády také uvedl, že mezi uchazeči o prezidentskou funkci chybí „silný politický kandidát, který nepochybně tu funkci zvládne“. Řekl, že se rozhodl v duchu rčení „jestliže můžu, tak musím“.

Topolánek uvedl, že nebude kandidovat za nějaký subjekt nebo s podporou nějakého subjektu. Podpisy pro prezidentskou nominaci chce najít mezi členy pěti senátorských klubů včetně ODS. „Jeden z těch pěti klubů, který mi poskytne hlasy, je senátorský klub ODS, zdaleka ne všichni. Dneska už nejsem členem ODS, se všemi jsem se nerozešel úplně v dobrém,“ vysvětlil.

O senátorskou, nikoli poslaneckou nominaci požádal Topolánek kvůli tomu, že v Senát svou dráhu ve vrcholné politice začínal v roce 1996 jako tehdy nejmladší člen horní komory. „Je to moje mateřská škola politiky,“ uvedl.

Topolánek pro úspěšnou nominaci potřebuje do úterního odpoledne, kdy lhůta pro odevzdávání prezidentských přihlášek končí, získat hlasy nejméně deseti senátorů. V Senátu je šest klubů včetně šestičlenného klubu ANO. Podpisy asi těžko získá z frakce vedené předsedou Strany práv občanů Janem Velebou, která je nakloněna Zemanovi. Snazší by to měl nejen u ODS, ale i u ČSSD, lidovců a Starostů.

Zeman: Ať se věnuje dál energetice

V médiích se v poslední době o jeho možné kandidatuře na Hrad spekulovalo. „Na takto položenou otázku musím odpovědět, že NE,“ uvedl před několika dny Topolánek v textové zprávě na dotaz ČTK, zda je pravdivá informace, že zvažuje kandidaturu, a to s podporou senátorů ODS. 

Nahrávám video

Že by se mohl o Hrad ucházet, naznačil Topolánek například na Twitteru. „Tweet je příliš úzký a tuze veřejný formát na to, abych na tuto citlivou věc seriózně odpověděl,“ odpověděl na sociální síti na jednu z otázek týkající se jeho kandidatury.

Současný prezident Miloš Zeman Topolánkovi tento týden na TV Barrandov poradil, že se má i nadále věnovat energetice a do politiky se již znovu „neplést“.

Je to vážný kandidát, zní z pravice

Za vážného kandidáta na prezidentskou funkci označili Topolánka předsedové ODS a TOP 09. Podle předsedy ODS Petra Fialy má expremiér Topolánek zkušenosti a zahraničně politický rozhled. Šéf TOP 09 Miroslav Kalousek vyzdvihl, že Topolánek má zkušenosti jako premiér i někdejší předseda Rady Evropské unie. Expremiér a bývalý předseda ODS Topolánek oznámil svou kandidaturu na Hrad dnes odpoledne.

„Do prezidentské funkce volby vstupuje nový kandidát s politickými zkušenostmi a zahraničně politickým rozhledem,“ napsal Fiala ČTK. Topolánka považuje za vážného kandidáta, zda ho ale ODS ve volbě podpoří, Fiala neuvedl. Oficiální postoj k prezidentské volbě chce ODS představit počátkem nadcházejícího týdne.

Kalousek Topolánkovu kandidaturu uvítal. „Do hry vstoupil kandidát, který se může prezentovat prokazatelnými zkušenostmi nejenom premiéra, ale i respektovaného předsedy Rady Evropské unie, což jsou zkušenosti, které jeho soupeři nemají.“ řekl Kalousek ČTK. 

Kandidáti mají čas do 7. listopadu

Termín na odevzdání kandidatury ministerstvu vnitra je do 7. listopadu. Dosud tak učinili bývalý velvyslanec ve Francii Pavel Fischer, textař a podnikatel Michal Horáček, hudebník a předseda strany Rozumní Petr Hannig, šéf Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek, bývalý šéf Škody Auto Vratislav Kulhánek, expředseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš a lékař Marek Hilšer. Více než 50 000 podpisů má prezident Miloš Zeman. Podrobnosti budou známy po pondělní tiskové konferenci.

Kandidátní listinu s podporou poslanců podal podle ministerstva vnitra ještě jeden další uchazeč, jeho jméno ale zatím není známo. S poslaneckou podporou chtěl kandidovat bývalý člen dolní komory Otto Chaloupka. Dva další zájemci o Hrad vnitru nabídli jen své přihlášky, ale bez potřebných podpůrných podpisů.

Transparentní volební účty oznámili úřadu, který dohlíží mimo jiné na regulérnost volební kampaně, také podnikatel Daniel Masopust, Ivan Smetana a Jitka Albrechtová. Ta už ale ČTK sdělila, že nesehnala potřebný počet podporovatelů. Z klání se odhlásili rovněž místopředseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS), bývalý šéf Úřadu vlády Karel Štogl nebo předseda republikánské strany Miroslav Sládek.

Seznam oficiálních kandidátů by naopak mohl rozšířit podnikatel Vladimír Boštík, který už v létě ohlásil dostatek občanských podpisů, ale start kampaně odložil. Bývalá místostarostka Prahy 8 Terezie Holovská by chtěla získat na poslední chvíli nominaci poslankyň. Zájem ohlásili také podnikatel Igor Sládek, zpěvačka Jana Yngland Hrušková, analytik Josef Toman, performer Milan Kohout, bývalý učitel Miroslav Frajbiš nebo sochař Emil Adamec. Ve hře o kandidaturu zůstává poslanec Tomio Okamura (SPD). 

  • Kdo může být zvolen prezidentem republiky?
    Prezidentem republiky může být zvolen český občan, který nejpozději druhý den volby prezidenta dosáhl věku alespoň 40 let a není omezen ve svéprávnosti k výkonu volebního práva. Nikdo nemůže být zvolen více než dvakrát za sebou.
  • Kdo je oprávněn navrhovat kandidáta na prezidenta republiky?
    Navrhovat kandidáta může každý český občan, který dosáhl věku 18 let, podpoří-li jeho návrh petice podepsaná nejméně 50 tisíci občany České republiky oprávněnými volit. Navrhovat kandidáta je oprávněno také nejméně 20 poslanců nebo nejméně 10 senátorů.
  • Kdy se bude konat volba prezidenta republiky?
    Předseda Senátu vyhlásil volbu prezidenta na 12. a 13. ledna 2018. Případné druhé kolo se bude konat 14 dnů po začátku prvního kola volby, tedy ve dnech 26. a 27. ledna 2018.
  • Zdroj: Ministerstvo vnitra ČR

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Okřídlený šíp jen do roku 2029. Plzeňské Škodě skončí licence na logo i značku

Škoda Group, přední evropský výrobce vozidel pro veřejnou dopravu, připravuje novou korporátní identitu. Nové jméno a logo musí mít firma ze skupiny PPF nejpozději do konce června 2029. Novou značku chce představit v září 2028 na berlínském veletrhu InnoTrans, což je největší světová přehlídka dopravní techniky, řekl mluvčí Škody Group Jan Švehla.
před 3 hhodinami

Odbory pražského letiště vyhlásily stávkovou pohotovost. Obávají se nástupu Lašáka do vedení

Pět odborových organizací, které působí na pražském letišti, vyhlásilo stávkovou pohotovost kvůli výběru Radomíra Lašáka na pozici předsedy představenstva Letiště Praha. Odborové organizace Letiště Praha a ČSA Handling v předchozích dnech vyzvaly premiéra Andreje Babiše a ministryni financí Alenu Schillerovou (oba ANO), aby výběr Lašáka na zmíněný post přehodnotili. Podle ministryně nejsou obavy odborů z jeho jmenování namístě. Chod letiště prozatím zůstává bez jakýchkoli omezení.
08:22Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Výroky o zaujatých soudech podrývají důvěru v justici, varuje Pavel

Prezident Petr Pavel varoval před podkopáváním důvěry veřejnosti v demokratické instituce, především v justici. Označovat soudy předem za podjaté, zpolitizované nebo aktivistické podle něj není dobrým signálem pro veřejnost ani pro důvěru v právní stát, řekl na konferenci při příležitosti vydání zprávy Evropské komise právě o právním státu za rok 2025. Vláda v úterý ve vyjádření pro Ústavní soud ke kompetenční žalobě kvůli summitu NATO uvedla, že Pavel jejím podáním učinil krok k rozboření ústavní zvyklosti.
16:17Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoJak si při natáčení nenechat vyvrtat zub? Reportéři ČT hovořili o investigativní práci

Společně pátrali po nelegálních zubních ordinacích a odhalili i lékařky, které se vydávaly za někoho úplně jiného. Na co všechno se musí reportér připravit, když natáčí se skrytou kamerou a chce někoho přistihnout tak říkajíc při činu? Jak daleko je možné nebo nutné zajít? A kdy už je potřeba jít s pravdou ven a prozradit, že jsme novináři? O zákulisí novinářské práce i okolnostech investigativního natáčení vyprávějí Jevhenija Vachničenko a Petr Vodseďálek v rozhovoru s kolegyní Janou Neumannovou. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 6 hhodinami

Havlíček podepsal memorandum o vzniku modulárních reaktorů

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) podepsal ve Velké Británii memorandum se společnostmi ČEZ a Rolls-Royce SMR o dalších lokalitách pro takzvané modulární reaktory v Česku. Podle ministerstva se posuzují zejména Dětmarovice na Karvinsku a Tušimice na Chomutovsku.
14:37Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoSečteno: Olomoucký kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. V úterý 21. července se věnoval Olomouckému kraji.
před 7 hhodinami

Ničit drony by dle návrhu mohli i pracovníci kritické infrastruktury

Proti podezřelým dronům by nově mohli v areálech s kritickou infrastrukturou zasahovat kromě bezpečnostních složek i zaměstnanci. Plánuje to novela, kterou představili ministři dopravy Ivan Bednárik (za SPD) a vnitra Lubomír Metnar (ANO). Nad objekty důležitými pro fungování státu by Úřad pro civilní letectví mohl vymezit zónu, ve které by pak mohli střežit vzdušný prostor před drony přímo kvalifikovaní pracovníci ostrahy.
před 11 hhodinami

VideoPavel měl respektovat vládu, tvrdí Šťastný. Rozdmýcháváte zbytečné spory, namítá Havel

Ústavní soud při vydání předběžného opatření k účasti prezidenta Petra Pavla na summitu NATO projevil „bezprecedentní soudní aktivismus“, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Ministr pro sport a předseda poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný prohlásil, že to „prezidentu republiky nestálo za to“, šlo prý o nedůstojnou a zbytečnou záležitost. Pavel měl podle něj respektovat rozhodnutí vlády. Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel reagoval, že Motoristé ve vládě „hrají války mezi Strakovou akademií a Pražským hradem (...) a rozdmýchávají zbytečné spory“. Netěší ho, že celá věc dospěla ke kompetenční žalobě. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.