Není důvod ke zrušení protiruských sankcí a Česko by to ani nemělo iniciovat, shodli se prezidentští kandidáti Jiří Drahoš a Michal Horáček v pořadu Události, komentáře. Oba také negativně hodnotí chystané změny v Polsku.
Není důvod ke zrušení protiruských sankcí, shodli se Drahoš a Horáček
Události, komentáře: Jiří Drahoš, Michal Horáček (zdroj: ČT24)
Česká televize zvala prezidentské kandidáty do debaty Událostí, komentářů po trojicích podle toho, s čí podporou do boje o Pražský hrad vstoupili. V pondělí spolu diskutovali kandidáti podpoření poslanci. V úterý byli ve studiu uchazeči, které do volby vyslaly podpisy senátorů. Ve středu proti sobě zasedli registrovaní kandidáti, kteří sbírali podpisy občanů. Miloš Zeman pozvání ČT nepřijal.
Drahoš nevidí důvod ke zrušení protiruských sankcí, protože nepominula hlavní příčina jejich zavedení: narušení územní integrity Ukrajiny. Dodal, že sankce může zrušit, kdo je zavedl, a Česká republika je nezavedla sama.
Horáček je rozhodně proti pokusům iniciovat zrušení sankcí. „Rusko je velký, mocný stát, vybavený jadernými zbraněmi. Udělalo něco, co je od konce druhé světové války bezprecedentní: obsadilo území cizích států, nejen Ukrajiny,“ řekl. „Musíme se proti tomu jako Evropané postavit, ale bojovat přece nebudeme,“ dodal. Sankce považuje za důležitý symbol, že držíme spolu.
Oba prezidentští kandidáti se také shodli, že pro Česko jsou důležitější velmocí Spojené státy než Rusko.
Jiří Drahoš
Co s Polskem?
Oba také hodnotí negativně změny, které prosazuje polská vláda. Reagovali tak na situaci, kdy Evropská komise došla k závěru, že v Polsku hrozí riziko závažného porušení vlády práva, a spustila dosud nikdy nepoužitý postup, na jehož konci zemi hrozí pozastavení hlasovacích práv v EU. Komise se obrátila na ostatní členské země EU, aby v souladu s článkem sedm Lisabonské smlouvy posoudily, zda v Polsku je skutečně právní stát v ohrožení.
Drahoš tyto změny považuje za „evidentní ohrožení nezávislosti soudů“. Na druhé straně není nadšen postupem Evropské komise, která – podobně jako u migrační krize a migračních kvót – začala podle něho příliš brzy vyhrožovat. Měla by podle něho volit jiné řešení, například podporu občanské společnosti či jednání s polskou vládou. Obává se, že současná situace vyhloubí další příkop mezi středovýchodní a západní Evropou. Je přesvědčen, že nebyly ještě vyčerpány všechny možnosti.
Horáček řekl, že v Polsku je velké nebezpečí, že soudní moc – třetí pilíř demokracie, tedy nezávislá justice – bude podřízena výkonné moci, ministrovi spravedlnosti. Evropská komise podle něho nevydírá, ale říká všem členům EU: vyjádřete se.
Michal Horáček
Jak má Česko vystupovat v EU?
Oba prezidentští kandidáti také v debatě reagovali na názor premiéra Andreje Babiše (ANO), že Česko by mělo vystupovat v EU razantněji, aktivněji.
Podle Horáčka musí vytvářet koalice buď blokační („proti tomu, co je proti nám“), nebo inspirativní. „Přesné, konkrétní návrhy vám v této situaci nemohu dát,“ řekl. To je podle něho na vládě. „Respektovaní nebudeme, když nebudeme inspirativní,“ doplnil.
Drahoš uvedl, že Česko musí hlavně vědět, co chce v Bruselu prosazovat. To je podle něho naše největší slabina. „Vláda by si měla ujasnit, jaké věci od Bruselu chce. Já to mám ujasněno v této chvíli v oblasti vědy a výzkumu,“ řekl.
Komu druhý pokus sestavování vlády
V případě, že se nepodaří na první pokus sestavit novou českou vládu s důvěrou sněmovny, pověřil by Horáček i pro druhý pokus hnutí ANO. Rozhodně by ho však požádal, aby k tomu vybralo někoho jiného než Andreje Babiše.
Drahoš by jednal s politickými stranami a zjišťoval by, kdo má potenciál ustavení vlády, která by mohla získat důvěru Poslanecké sněmovny.
Oba prezidentští kandidáti uvedli, že by nejmenovali vládu, která by se opírala o podporu KSČM a SPD. Shodli se také, že cesty prezidenta republiky do krajů by měla platit Kancelář prezidenta republiky.