Polská odpověď na výhrůžky Evropské komise: Duda se rozhodl podepsat sporné zákony o justici

Evropská komise došla k závěru, že v Polsku hrozí riziko závažného porušení vlády práva, a spustila dosud nikdy nepoužitý postup, na jehož konci zemi hrozí pozastavení hlasovacích práv v EU. Komise se obrátila na ostatní členské země EU, aby v souladu s článkem sedm Lisabonské smlouvy posoudily, zda v Polsku je skutečně právní stát v ohrožení.  Podle polské vládní strany Právo a spravedlnost je krok Komise politicky motivovaný. Prezident Andrzej Duda oznámil, že se v rámci kritizované justiční reformy rozhodl podepsat dvojici klíčových zákonů.

Polský prezident Andrzej Duda reaguje na kritiku Evropské komise
Zdroj: Reuters Autor: Kacper Pempel

Podle prvního místopředsedy Komise Franse Timmermanse byly dva roky trvající opakované snahy o konstruktivní dialog s Varšavou ohledně reformy soudního systému neúspěšné. „Je to další pokus začít dialog k vyřešení situace,“ upozornil Timmermans. Polsko nyní dostalo tři měsíce, aby věc ještě vyřešilo, a pokud se tak stane, je Komise připravena postup zastavit.

Timmermans připomněl, že v posledních dvou letech Varšava přijala více než 13 zákonů ovlivňujících celou strukturu právního systému v Polsku, od Ústavního soudu přes Nejvyšší soud po soudy řadové, polskou Národní soudcovskou radu, prokuraturu až po odborné školství.

„Společným prvkem je, že exekutivní a zákonodárná moc dostává systematickou možnost politicky zasahovat do složení, pravomocí, řízení a fungování moci soudní,“ míní Evropská komise. Varšavě nabídla v pořadí už čtvrté doporučení, jak může situaci napravit a kvůli polskému zákonu o obecných soudech se obrátila na Soudní dvůr EU.

Video Události
video

Události: Polsku hrozí pozastavení hlasovacích práv v EU kvůli justiční reformě

Události: Polsku hrozí pozastavení hlasovacích práv v EU kvůli justiční reformě

Zpravodaj ČT v Polsku Miroslav Karas: Polsko si s hrozícím pozastavením hlasovacích práv příliš hlavu neláme

Brífink Franse Timmermanse k postupu EK vůči Polsku

Poche: Na hlasování nedojde

Zahradil: Evropská komise ukazuje svalstvo

Varšava nehodlá nic měnit

Mluvčí polské vládní strany Pravo a spravedlnost (PiS) Beata Mazureková označila rozhodnutí Bruselu jako politicky motivovaný. Ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro reagoval konstatováním, že Polsko bude v „reformě“ soudního systému pokračovat i přes odmítavé stanovisko Evropské komise. „Přijímám toto rozhodnutí klidně. Jde o politiku, ne o vládu práva,“ prohlásil.

„Polsko bude významnou evropskou a unijní zemí jedině tehdy, když bude mít účinné a dobře fungující soudy. Proto musíme zajistit, aby tyto soudy konečně začaly dobře fungovat, a pokračovat v reformě justice,“ dodal Ziobro.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker pozval nového polského premiéra Mateusze Morawieckého na 9. ledna k jednání do Bruselu. Podle mluvčí polské vlády Joanny Kopcińské je premiér Morawiecki ochotný se lednové schůzky zúčastnit, pokud Evropská komise setkání zorganizuje.

Duda se rozhodl podepsat

Polský prezident Andrzej Duda oznámil, že se rozhodl podepsat dvojici zákonů reformujících soudní systém – o nejvyšším soudu a soudcovské radě. Upozornil, že zákony byly přepracovány poté, co původní verzi schválenou parlamentem odmítl podepsat. „Ty zákony se velice, velice liší od těch, které jsem vetoval v červenci,“ prohlásil.

„Vyvolává ve mně znechucení, když slyším hlasy, zejména různých zástupců elit včetně těch soudcovských, jak hrůzostrašný systém se zde zavádí, že způsobí porušení soudcovské nezávislosti a politizaci. Podívejte se, prosím, v kolika zemích má exekutiva vliv na volbu soudců,“ vyzval prezident.

Duda uvedl příklad, že ve Spojených státech prezident jmenuje soudce Nejvyššího soudu. „Nevidím žádný problém v tom, že bylo takové řešení zvoleno,“ vzkázal polský prezident kritikům, podle nichž posílí vliv politiků, obzvlášť těch z vládní strany Právo a spravedlnost, na obsazení soudů.

K potvrzení postupu stačí 22 souhlasů

Na základě spuštěného procesu podle článku sedm nyní do situace vstupují členské státy EU. Ty nyní musejí vyslechnout polský pohled na věc a získat souhlas Evropského parlamentu. Poté by v hlasování měly potvrdit, zda je pohled Komise oprávněný. K tomu bude stačit 22 z 27 hlasů členských států. 

Také Rada, tedy členské země, mohou Varšavě nabídnout vlastní doporučení k nápravě situace. Případné odebrání hlasovacích práv je až závěrečnou částí celého procesu a vyžadovalo by předchozí jednomyslné rozhodnutí všech ostatních 27 zemí, že v Polsku jsou závažným způsobem porušovány základní hodnoty EU, mezi něž vláda práva patří.

Maďarsko přitom opakovaně uvádí, že by podobným způsobem Polsko trestat nehodlalo. Následné finální rozhodnutí o pozastavení některý polských práv, tedy o odebrání možnosti hlasovat, by už země opět přijímaly kvalifikovanou většinou.