Jiří Drahoš strana 3 z 5

Třetina lidí souhlasí se současnými demonstracemi proti premiérovi Andreji Babišovi (ANO) a jeho vládě, vyplývá z průzkumu agentury Median pro Českou televizi. Většina respondentů si myslí, že by vláda měla podstoupit hlasování o důvěře. Osmatřicet procent lidí soudí, že by se s hlasováním mělo počkat, až závěry návrhu auditu stran Babišova údajného střetu zájmů a neoprávněného čerpání stamilionových dotací firmou Agrofert potvrdí finální zpráva.

O víkendu je to přesně rok od druhého kola prezidentských voleb. Miloš Zeman se v nich stal podruhé hlavou státu, když porazil Jiřího Drahoše. Rozdíl mezi nimi byl nakonec 2,75 procenta, hlasovat přišlo přes 66 procent voličů. Před rokem se oba kandidáti utkali ve vysílání České televize v závěrečném předvolebním duelu. Rozhovor s Jiřím Drahošem vedla v pátečních Událostech, komentářích ČT24 Marcela Augustová.

Další kauzy premiéra Andreje Babiše, tradiční bonmoty prezidenta Miloše Zemana, několik odhalení opsaných vysokoškolských prací, potíže se stavbou dálnic i jejich zimní údržbou, prezidentské i komunální a senátní volby. I takový byl v Česku rok 2018 – připomeňte si ho ve výběru některých výrazných výroků.

Kanál Miloše Zemana – tak zní verdikt předsedy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání k prezidentskému duelu na Barrandově. O moc lépe na tom není ani televize Prima. Rada po deseti měsících zveřejnila hodnocení předvolebních debat – některé podle ní byly nevyvážené. Mnozí diváci se přitom podle nich při volbách rozhodovali. Primu sledovalo přes dva miliony lidí, Barrandov víc než 660 tisíc. Tématu se věnuje nedělní vydání pořadu Newsroom ČT24.

Nově zvolení senátoři a bývalí prezidentští kandidáti Jiří Drahoš a Marek Hilšer budou v Senátu součástí frakce Starostů a nazávislých. Společně to oznámili na tiskové konferenci. STAN tak má aktuálně nejvíc členů. Nejsilnější klub má podle zvyklostí právo vybrat kandidáta na post předsedy horní komory.

V pořadu Události, komentáře spolu diskutovali jediní dva kandidáti, kteří byli zvoleni již v prvním kole senátních voleb: Jiří Čunek (KDU-ČSL, zisk 51,59 % a 24 158 hlasů) a Jiří Drahoš (za STAN, KDU-ČSL, Zelené a TOP 09, zisk 52,65 % a 20 595 hlasů). Drahoš považuje Senát za pojistku demokracie a obává se politiků, kteří by chtěli měnit ústavu. Podle Čunka takové nebezpečí nehrozí.

V aktuálních senátních volbách byl pouze ve dvou z 27 obvodů zvolen senátor už po 1. kole. Křeslo v horní komoře získali jmenovci Jiří Drahoš a Jiří Čunek. V dalších ohledech se už ale oba čerstvě zvolení senátoři liší. Zatímco Čunek se v politice pohybuje od roku 1990 a je regionálně známou osobností, Drahoš do politického života vstoupil až v loňském roce a hned na celostátní úrovni.

Neúspěšný prezidentský kandidát Jiří Drahoš bude na podzim v Praze 4 kandidovat do Senátu. Ve čtvrté městské části je nyní senátorkou jeho bývalá kolegyně z Akademie věd Eva Syková (za ČSSD). Informaci přinesl server Euro.cz.

Ostravská policie odložila trestní oznámení kvůli šíření dezinformací před prvním kolem prezidentských voleb. Konkrétně se jednalo o letáky, podle kterých prezident Miloš Zeman automaticky postupuje do druhého kola. Objevily se ve schránkách lidí v Moravskoslezském kraji. Policie nakonec autora nezjistila a věc odložila. Podle ní totiž nic nenasvědčuje tomu, že by došlo ke spáchání trestného činu. České televizi to sdělila mluvčí ostravské policie Gabriela Holčáková.

Na základě reportáže České televize začala policie prověřovat konspirátora Oldřicha Lukáše. Ten je autorem dezinformačních textů, které během prezidentských voleb lživě informovaly o kandidátu Jiřím Drahošovi. Lživé zprávy mezi sebou e-mailem šířili především senioři. Sám Drahoš se domnívá, že dezinformace ovlivnily výsledky voleb. Podle oslovených advokátů může Lukášovi za pomluvu hrozit odnětí svobody až na dva roky. Po dalších podrobnostech případu pátral reportér ČT Jan Novák.

Nejvyšší správní soud ve středu ukončil patnáctidenní maraton, ve kterém projednal 70 stížností na prezidentské volby. Ve středu rozhodoval o posledních čtyřech – a zamítl je. Už v minulých dnech pak zavrhl i všechny ostatní podněty, které se týkaly například financování volební kampaně či několikanásobných podpisů poslanců či senátorů u některých kandidátů.

Nejvyšší správní soud dostal 61 stížností na nedávnou volbu prezidenta republiky. Lhůta pro jejich podávání, která činí sedm dní od vyhlášení výsledku ve sbírce zákonů, uplynula v úterý v 16 hodin. Ačkoli soud již část návrhů zamítl, o většině ještě nerozhodl. Má na to nyní dalších patnáct dnů.

Pro Jiřího Drahoše skončila prezidentská volba neúspěchem – na Pražský hrad se nepřestěhuje. Otázkou nyní je, kam povedou jeho další kroky, protože Drahošova budoucnost je v tomto ohledu zatím nejasná. Ve volbách získal podporu 2,7 milionu voličů, což mu otevírá cestu k dalšímu politickému angažmá. Ostatně i sám Drahoš při svém prvním povolebním projevu oznamoval, že jede dál a z veřejného života nemizí. Klíčové je ale jednat rychle.

Dva dny po skončení prezidentských voleb zvažuje neúspěšný kandidát Jiří Drahoš svoji politickou budoucnost. Ve hře je i založení nové strany.

Letošní prezidentské volby ukázaly na fenomén lživých zpráv. V hromadných e-mailech si je navzájem rozesílají především senioři. Starších lidí používajících počítač totiž přibývá a hojně na něm využívají právě e-mailovou komunikaci. Tématu se věnoval a s autorem jedné z dezinformačních zpráv mluvil reportér Jan Novák.

Jaký typ voličů přesvědčil Miloš Zeman a kdo dal svůj hlas naopak Jiřímu Drahošovi? Bývalý předseda Akademie věd získal podporu ve městech s vyšším podílem vysokoškoláků, Zeman přesvědčil nezaměstnaný venkov. Také obce s vyšším věkovým průměrem se přiklonily spíše ke stávající hlavě státu.

Zájem sázkařů o volbu prezidenta republiky byl zhruba šestkrát vyšší než v případě prvních voleb v roce 2013. Podle bookmakerů sázkových kanceláří šlo o rekordní politickou nesportovní událost. Víc lidí sázelo na vítězství Miloše Zemana. Například Fortuna eviduje nejvyšší výhru 4,2 milionu korun při vkladu 2,2 milionu na Zemana. Vyplývá to z předběžných údajů sázkových firem.

Liberální městští voliči jsou specifickou skupinou. Zpravidla hlasují většinově jinak než zbytek republiky. Teoreticky by tedy měl – zejména v těch největších městech – bodovat Jiří Drahoš. Bylo to tak?

Publicisté z několika českých médií glosovali výsledky voleb v nedělních Událostech, komentářích ČT24. Drahošovi se podle nich mimo jiné nepodařilo dostatečně přesvědčit voliče Pavla Fischera, Michala Horáčka a Marka Hilšera. Neúspěšnému vyzyvateli podle komentátorů scházelo výrazné a pozitivní téma.

Zatímco na sociálních sítích vládne mezi příznivci Miloše Zemana a Jiřího Drahoše nevraživost, mezi lidmi převládá spíš ostych a o volbách se většinou moc bavit nechtějí. Takové poznatky si z volební kampaně odnáší dobrovolnice Zuzana Pilzová, která se zapojila do týmu Jiřího Drahoše v jižních Čechách. Především Zemanovi voliči se podle ní vůbec nechtěli bavit o argumentech nebo důvodech své volby.

Podle neúspěšného finalisty prezidentské volby Jiřího Drahoše rozhodlo druhé kolo téma migrace a jeho lživá nálepka jako vítače. Část hlasů mu prý mohlo odebrat i to, že se poměrně ostře vymezil vůči premiérovi v demisi Andreji Babišovi. Prohlásil to v rozhovoru na ČT24. Po skončení voleb se chce Drahoš podílet na zasypání příkopů: „Mně se nelíbí to účelové nálepkování pražská kavárna versus venkov.“ Jiřího Drahoše se ptal Michal Kubal.

Výsledky souboje o Pražský hrad ukázaly, že společnost je rozdělená vedví a staronový prezident by se měl snažit společnost spojit. V reakci na vítězství Miloše Zemana a porážku Jiřího Drahoše to prohlásil premiér v demisi Andrej Babiš (ANO). Zejména strany napravo od středu jsou však v tomto pohledu skeptičtější, od Zemanova druhého mandátu nemají dobré očekávání a mluví především o nutnosti chránit ústavu.

Češi v cizině dali v drtivé většině svůj hlas Jiřímu Drahošovi. Miloš Zeman, který mandát v celkovém součtu obhájil, získal v zahraničí jenom necelých deset procent. Na výsledek má ale tento poměr pouze malý vliv, v absolutních číslech totiž bojovali v cizině jenom o tisíce hlasů. Drahoše preferovali čeští občané napříč světem – jak v Německu a USA, tak i v Rusku a v Číně.

Současný prezident Miloš Zeman získal ve druhém kole prezidentské volby 51,36 procent hlasů a zvítězil nad bývalým předsedou Akademie věd Jiřím Drahošem. Volba prezidenta republiky skončila ve 14:00, jasný byl výsledek již po necelých dvou hodinách, poslední údaje ale zveřejnil Český statistický úřad až po půl šesté. Výsledky naleznete i ve sčítací aplikaci na webu ČT24.