Zeman si získal hlavně seniory a lidi bez práce, Drahoš sbíral hlasy vysokoškoláků

Jaký typ voličů přesvědčil Miloš Zeman a kdo dal svůj hlas naopak Jiřímu Drahošovi? Bývalý předseda Akademie věd získal podporu ve městech s vyšším podílem vysokoškoláků, Zeman přesvědčil nezaměstnaný venkov. Také obce s vyšším věkovým průměrem se přiklonily spíše ke stávající hlavě státu.

Volby prezidenta republiky se konaly ve více než šesti tisících obcí po celé České republice. Právě výsledky pro jednotlivá města a vesnice jsou bohatým zdrojem informací, díky kterým je možné odhalit, jací voliči podpořili které kandidáty.

Pokud napříč všemi obcemi srovnáme například průměrný věk se ziskem kandidáta a zjistíme, že čím vyšší věkový průměr v obci byl, tím větší tam měl daný kandidát podporu, můžeme odhalit, že se opíral právě o hlasy starších voličů. Podobně je možné analýzu provést i pro podíl vysokoškoláků, nezaměstnaných nebo třeba důchodců napříč obcemi.

Zeman se znovu opřel o obce s vysokou nezaměstnaností

Miloš Zeman se jako bývalý předseda sociální demokracie stále snaží profilovat jako politik levicový, i když v posledních letech se názorově výrazně posunul. Jako levicový je však dlouhodobě stále vnímán voliči v některých regionech, kteří v něm vidí garanta zlepšení jejich často reálně neutěšené situace. Prezident tak získal podporu pro své opětovné zvolení zejména v obcích s vyšší mírou nezaměstnanosti. Čím více míra nezaměstnanosti v obcích roste, tím vyšší byla podpora hlavy státu ve druhém kole prezidentské volby.

Miloš Zeman uspěl ve věkově starších obcích
Zdroj: ČSÚ

Vedle nezaměstnaných podporují Zemana také starší voliči. Na základě analýzy dat můžeme tvrdit, že čím vyšší byl věkový průměr obce, tím více hlasů v ní obhájce prezidentského mandátu získal. Mladší lidé podporovali naopak Jiřího Drahoše. Černá přerušovaná linka ukazuje vzrůstající trend vztahu mezi věkem a voličskou podporou. Zelené body značí jednotlivé obce.

Drahoš našel podporu v obcích s vyšším podílem vysokoškoláků

Jiří Drahoš se snažil pro svůj úspěch získat především vzdělané voliče. Ostatně i jeho volební vize stály do značné míry na podpoře vzdělávání. Vztah mezi podporou bývalého předsedy Akademie věd a úrovní vzdělání voličů je zřejmý. Jednoznačně se ukazuje, že čím více vysokoškolsky vzdělaných obyvatel v obci žije, tím více voličů tam Drahoš získal. Potvrzuje se i trend z prvního kola, kde byl tento vztah také zřejmý, v druhém kole se však ještě více umocnil. Přerušovaná linka ukazuje na vzrůstající tendenci, žluté body vyznačují jednotlivé obce.

Jiří Drahoš uspěl v obcích s více vysokoškoláky
Zdroj: ČSÚ

Podpora vysokoškolských voličů úzce souvisí s tím, že Drahoš získával hlasy především ve větších městech, a to včetně Prahy. Právě tam se navíc koncentruje vyšší počet vysokoškolsky vzdělaných obyvatel. Ve městech zároveň panuje nižší nezaměstnanost, a Drahoš tak nebyl ani kandidátem lidí bez práce. V obcích s vyšší než osmiprocentní nezaměstnaností získal Drahoš průměrně pouze 33,2 % hlasů. Také v tomto případě se potvrdil trend z prvního kola, že s rostoucí mírou nezaměstnanosti v obcích podpora bývalého předsedy Akademie věd klesá.

Drahošova města, Zemanovy vesnice

Ať už byla pro kandidáta významná podpora spíše vysokoškoláků, nebo nezaměstnaných, hraje podstatnou roli také velikost obcí. Vzhledem k vysokému počtu obcí v Česku je samozřejmě důležité, jak se rozhoduje venkov. Zásadní je hranice velikosti obce 10 tisíc obyvatel – polovina lidí v České republice žije v obcích menších, ta druhá polovina naopak ve větších obcích.

Za zmínku stojí, že ve druhém kole prezidentské volby získal prezident Zeman nadpoloviční většinu svých hlasů v obcích s počtem obyvatel menším než 10 tisíc. Konkrétně tam bývalý předseda Poslanecké sněmovny a premiér získal 53,3 % všech svých hlasů. U Drahoše byl poměr u těchto obcí nižší – v obcích do 10 tisíc obyvatel získal Drahoš jen 46,6 % všech svých hlasů.

Podobnosti a rozdíly zisku kandidátů v obcích (2018)
Zdroj: ČSÚ

U Drahoše se ukazuje důležitost Prahy, našel v ní téměř 17 % všech svých voličů. V překladu každý šestý Drahošův volič odevzdal hlas v Praze. Bez zajímavosti by ale nemělo zůstat ani to, že ani Miloš Zeman v Praze úplně nepropadl. Získal zde podporu více než 200 tisíc voličů, což tvořilo sedmiprocentní podíl na všech Zemanových hlasech. Každý čtrnáctý volič Miloše Zemana tedy odevzdal svůj hlas právě v hlavním městě. Je tedy mylné domnívat se, že by Drahoš uspěl pouze v Praze a Zeman opanoval zbytek republiky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoPřibývá požárů fotovoltaik a elektrických dopravních prostředků

Přibývá požárů objektů s instalovanou fotovoltaikou. Loni jich bylo o šedesát procent více. Například na rodinných domech je příčinou často neodborné zapojení. Roste také počet požárů elektrických dopravních prostředků – aut, kol či koloběžek. V těchto případech jde nejčastěji o důsledek poškození baterie.
před 1 hhodinou

NATO Česku neuzná jako obranné výdaje asi dvacet miliard, řekl ČT Zůna

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) ČT řekl, že Severoatlantická aliance Česku jako obranné výdaje neuzná zhruba dvacet miliard korun určených na dopravní stavby. NATO podle něj uznatelnost a neuznatelnost výdajů posuzovalo poprvé v historii. Že tuzemsko letos podle hodnocení Aliance nesplní závazek vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), oznámil v neděli premiér Andrej Babiš (ANO). Výdaje podle hodnocení Aliance budou činit 1,78 procenta.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Největším znečišťovatelem v Česku byla loni podle ekologů elektrárna Počerady

Největším znečišťovatelem v Česku byla vloni podle statistik Evropské komise uhelná elektrárna Počerady, vypustila 4,2 milionu tun oxidu uhličitého. Uvedly to v úterý ekologické organizace Hnutí Duha a Greenpeace ČR. Mezi deseti největšími znečišťovateli v Česku je pak podle ekologů osm uhelných elektráren či tepláren a dále rafinerie v Litvínově a železárny v Třinci.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Policie zasahovala v příbramské nemocnici a na krajském úřadě. Podle Deníku N zadržela 13 lidí

Na středočeském krajském úřadě a v příbramské nemocnici v úterý zasahovala policie. Dozor nad případem vykonává úřad evropského žalobce, řekl mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Policie při zásahu podle Deníku N zadržela třináct lidí. Mluvčí kraje k tomu sdělil, že o nikoho z úřadu nejde, policii měli jen poskytnout dokumenty. Zadržené má policie podezřívat ze zjednání výhody při zadání veřejné zakázky a z uplácení.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Na post náčelníka generálního štábu jsou čtyři kandidáti, uvedl Zůna

Na nového náčelníka generálního štábu jsou čtyři kandidáti, řekl v Interview ČT24 ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Konkrétní jména však neuvedl. Informoval o nich ale už premiéra Andreje Babiše (ANO), s kandidáty se sešel i předseda sněmovny a SPD Tomio Okamura. Ve středu bude Zůna o výběru šéfa armády jednat s prezidentem Petrem Pavlem.
před 12 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

V Brně na akci SPD se protestovalo proti konání sjezdu sudetských Němců

V Brně se protestovalo proti nadcházejícímu sjezdu sudetských Němců. Akci pořádalo vládní hnutí SPD, jejíž šéf a předseda sněmovny Tomio Okamura řekl, že sjezd je „nebetyčná ostuda“. Sjezd sudetských Němců se v Brně má uskutečnit od 22. do 25. května, v rámci festivalu Meeting Brno. V polovině dubna vzali brněnští zastupitelé na vědomí informaci o květnovém konání sjezdu a usnesli se, že vítají snahy o usmíření.
před 13 hhodinami

Propojenost severu a jihu je zásadní pro odolnost a bezpečnost Evropy, míní Pavel

Propojenost mezi severem a jihem Evropy je podle českého prezidenta Petra Pavla zásadní nejen pro konkurenceschopnost, ale také pro odolnost a bezpečnost. Řekl to v projevu na summitu iniciativy Trojmoří, která sdružuje třináct evropských států ležících mezi Baltským, Jaderským a Černým mořem. Evropa, která bude lépe propojená v oblasti dopravy, energetiky i digitalizace, bude podle Pavla schopna lépe reagovat na současné globální výzvy.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...