V sobotu skončilo první kolo historicky druhých přímých voleb prezidenta České republiky. Co rozhodlo o tom, že do druhého kola nakonec postoupili Miloš Zeman a Jiří Drahoš? Současný prezident bodoval u starších voličů a nezaměstnaných, bývalý předseda Akademie věd pak zejména u vysokoškoláků. Fischera vynesla k třetímu místu podpora žen a bývalý premiér Topolánek propadl u starších voličů.
Volby prezidenta republiky se konaly ve více než šesti tisících obcí po celé České republice. Právě výsledky pro jednotlivé obce jsou bohatým zdrojem informací, díky kterým je možné odhalit, jací voliči podpořili které kandidáty.
Pokud totiž napříč obcemi srovnáme například míru vzdělanosti se ziskem kandidáta a zjistíme, že čím více vysokoškolsky vzdělaných v obci bylo, tím větší tam měl daný kandidát podporu, můžeme odhalit, že tento kandidát se opíral právě o hlasy vysokoškoláků. Podobně je možné analýzu provést i pro podíl žen, nezaměstnaných nebo třeba důchodců napříč obcemi.
Zeman se opírá o starší voliče a malé obce
Analýza pro všechny obce v České republice ukazuje, že současného prezidenta Miloše Zemana podpořili zejména starší voliči. Čím vyšší byl průměrný věk v obci, tím více hlasů tam získal i úřadující prezident. To ukazuje i následující graf, kde jsou v bodech zakresleny všechny české obce a černá přerušovaná linka ukazuje vztah mezi průměrným věkem a ziskem Zemana.
Podobně úspěšný byl Zeman i mezi nezaměstnanými – čím vyšší míra nezaměstnanosti v obci, tím více hlasů v ní současná hlava státu získala. Konkrétně to dokládají následující čísla: zatímco v obcích s menší než dvouprocentní nezaměstnaností obdržel Zeman průměrně jen 38,8 % hlasů, v obcích s více než osmi procenty nezaměstnaných získal průměrně již 53,0 % hlasů všech oprávněných voličů. Současný prezident byl navíc úspěšný zejména v menších obcích do tisíce obyvatel.
Drahoš našel podporu mezi vysokoškoláky
Vyzyvatelem Miloše Zemana ve druhém kole bude Jiří Drahoš. Ten získal vysokou podporu zejména mezi vysokoškolsky vzdělanými voliči. Analýza výsledků v následujícím grafu ukazuje, že čím více vysokoškoláků v obci žije, tím větší podporu voličů bývalý předseda Akademie věd získal. Konkrétně tento trend znázorňuje černá přerušovaná přímka.
U nezaměstnaných Drahoš bodoval méně než u pracujících. Zatímco v obcích s nižší než dvouprocentní nezaměstnaností obdržel průměrně 26,3 % všech hlasů, v obcích s vyšší než osmiprocentní nezaměstnaností měl naopak průměrně jen 19,7 % hlasů. Zvýšený počet hlasů získával Drahoš zejména ve větších obcích.
Fischera podpořily ženy, mladí a vysokoškoláci
Bývalý velvyslanec Pavel Fischer se oproti předpokladům umístil na třetím místě. Jací voliči stáli za jeho úspěchem? Z celé devítky kandidátů měl Fischer nejvyšší podporu mezi ženami – čím větší je procento žen v obci, tím více hlasů tam Fischer získal. Dále byl Fischer úspěšný mezi mladými a vysokoškolsky vzdělanými obyvateli.
Celkově bodoval zejména v obcích s větším počtem obyvatel a nižší mírou nezaměstnanosti. Řada trendů tedy odpovídá tomu, že voliči Pavla Fischera byli velmi podobní těm, kteří se nakonec přiklonili k Jiřímu Drahošovi.
Horáček byl nejméně úspěšný v malých obcích
Michal Horáček byl některými předvolebními průzkumy pasován do role možného vyzyvatele Miloše Zemana ve druhém kole, nakonec ale skončil až na čtvrtém místě. Horáček oznámil svoji kandidaturu v prezidentských volbách už v listopadu 2016. Tak brzký start kampaně vysvětloval mimo jiné tím, že chce cestovat po celé republice a osobně se seznamovat s voliči.
Nakonec ale získal nejméně hlasů v malých obcích do tisíce obyvatel (průměrně 8,5 %) a bodoval spíše ve větších městech. Podporu našel také mezi vysokoškoláky a v obcích s nižší nezaměstnaností, což opět ukazuje podobnost jeho voličstva zejména s podporovateli Jiřího Drahoše.
Hilšer nedokázal zmobilizovat mladé voliče
Také další kandidát v pořadí, lékař Marek Hilšer, byl podpořen typově velmi podobnými voliči jako Jiří Drahoš. Hilšer získal hlasy zejména v obcích s nižší nezaměstnaností. Vzhledem k tomu, že Hilšer byl nejmladším kandidátem z devíti adeptů na post prezidenta, překvapivě nedokázal zmobilizovat dostatečné množství mladých lidí. Analýza výsledků v jednotlivých obcích totiž neukazuje, že by existoval silný vztah zisku Marka Hilšera s podílem obyvatel do 25 let v obci.
V případě Hilšera je pak zajímavé především to, že měl nezvykle vyrovnanou podporu na vesnici, v malých a středních obcích i velkých městech. Všichni ostatní kandidáti totiž získali více hlasů buď s rostoucím, nebo naopak klesajícím počtem obyvatel v obci.
Topolánek oslovil pravicové voliče
Mirek Topolánek nastoupil do prezidentské kampaně jako jeden z posledních a některými komentátory byl pasován do role černého koně voleb zejména kvůli široké známosti. Topolánek ztrácel zejména v obcích s vyšším podílem obyvatel nad 45 let.
Následující graf ukazuje, že s narůstajícím průměrným věkem obyvatelstva v obci klesala místní podpora Mirka Topolánka. Současně dřívější premiér občanských demokratů uspěl v obcích s nízkou nezaměstnaností a vyšším podílem vysokoškolsky vzdělaných obyvatel. Typově jde tedy o voliče pravice.
Analýzy ukazují, že Topolánek ale ztrácel také u žen. Vztah volebního zisku a průměrného věku obyvatel vykresluje černá přerušovaná linie.
U tří ostatních kandidátů – Jiřího Hynka, Petra Hanniga a Vratislava Kulhánka – je velmi obtížné mluvit o jakýchkoliv trendech. Důvodem je nízká podpora těchto uchazečů o Pražský hrad, kvůli které není možné pozorovat dostatečné rozdíly ve výsledcích napříč jednotlivými obcemi.
