Volby prezidenta opět ukázaly, že je Česko rozděleno. Jinak volí vesnice a města, obce s vysokou a nízkou nezaměstnaností. Navíc i výsledky prezidentského klání opětovně potvrdily, že Praha a její okolí volí zcela odlišně než zbývající část republiky. Nejúspěšnějšími kandidáty byli Miloš Zeman a Jiří Drahoš, kteří postoupili do 2. kola.
Každý z kandidátů se snažil oslovit co možná největší podíl voličů, podporu však získávali v různě velkých obcích. Zeman je kandidátem, který oslovuje zejména venkov. Jeho voliči jsou v malých obcích a středně velkých městech.
Malých obcí je v České republice ve srovnání s Evropou velmi vysoké množství, což pro Zemana představuje značnou výhodu. Před pěti lety se nepodařilo Karlu Schwarzenbergovi oslovit vesnické voliče, což z velké části stálo za jeho volebním neúspěchem. Drahoš byl nyní v malých obcích úspěšnější než Zemanův konkurent z roku 2013.
Praha patřila Drahošovi, na počet obcí zvítězil Zeman
V letošních volbách Zeman vyhrál ve více než 5,5 tisíci obcí. Jiří Drahoš uspěl v mnohem nižším počtu obcí, vítězství se mu podařilo dosáhnout v přibližně 650 z nich – současně to ale byly obce početné co do obyvatelstva.
V obcích do tisíce obyvatel získal Zeman v průměru 43,5 % hlasů. S tím, jak se zvětšovala velikost obce, podpora současnému prezidentovi klesala. Ve velkých městech nad 100 tisíc obyvatel byl jeho průměrný zisk 37 % a v Praze, jediné obci s milionem obyvatel, přesvědčil ke své volbě jen 22,4 % voličů.
Zcela opačný trend můžeme pozorovat u Jiřího Drahoše. Jak se zvětšuje velikost obce, Jiří Drahoš dosahoval v 1. kole i lepších výsledků. V Praze porazil prezidenta Zemana s 35 % hlasů, v malých obcích do tisíce obyvatel byl jeho volební zisk v průměru kolem 24 % hlasů. V dalších velikostních kategoriích obcí byla podpora Drahoše mírně rostoucí s vyšší velikostí obcí.
Podobný trend jako u Drahoše je zřetelný i u dalších kandidátů. Také Pavel Fischer, Michal Horáček a Mirek Topolánek se orientovali zejména na městské voliče a získávali jejich podporu. Zajímavý výsledek naopak vykázal Marek Hilšer, jehož podpora byla velmi vyrovnaná a v jeho případě nehrálo příliš velkou roli, zda jsou voliči z nejmenší obce, či z velkého města.
Česko rozdělené mezi nezaměstnané a pracující
Dalším faktorem, který ovlivňuje regionální podporu jednotlivých kandidátů, je míra nezaměstnanosti. I na výsledcích voleb po prvním kole je zřejmé, že Zemanovi se vyplácí zaměřování se na sociálně slabší skupiny, neboť s rostoucí mírou nezaměstnanosti roste i podpora prezidenta ve volbách.
V obcích, kde nezaměstnanost dosahuje více než osmi procent, získal Zeman v průměru přes 50 % hlasů. Naopak s vyšší zaměstnaností současné hlavě státu počet voličů ubývá.
I zde se ukazuje, jak jsou oba finalisté odlišní. Voliči v obcích s nízkou mírou nezaměstnanosti podporují spíše bývalého předsedu Akademie věd. Souvisí to samozřejmě i s tím, že nízká nezaměstnanost je v největších městech a tak se velikost obce a míra nezaměstnanosti doplňují.
Vztah mezi klesající nezaměstnaností a vzrůstající voličskou podporou se projevuje i u dalších neúspěšných kandidátů Fischera, Horáčka, Hilšera a Topolánka. Tito uchazeči o Pražský hrad tedy mají regionálně podobně rozložené voliče. To bylo v 1. kole vzájemnou nevýhodou, neboť jednotliví kandidáti si vzájemně konkurovali.
Prahu ovládl Drahoš, Mlýnské Struhadlo Horáček
V téměř celém Česku zvítězil Miloš Zeman, ovšem s výjimkou Prahy a okolních okresů. Dlouhodobě se hlavní město vymyká celorepublikovému výsledku. Nyní tomu nebylo jinak. V Praze jako v jediném regionu zvítězil Drahoš. Podařilo se mu uspět také v severních Čechách na Liberecku, kde dlouhodobě uspívají pravicové politické subjekty.
Asi příliš nepřekvapí, že velmi výrazných úspěchů dosahoval i v okolí Jablunkova, kde vyrůstal. Podařilo se mu tam získat jeho třetí nejlepší volební výsledek, když jej podpořilo 63,5 % voličů. Nejúspěšnější byl ve Staňkovicích na Litoměřicku – přesvědčil 75,0 % voličů, aby mu hodili svůj hlas.
Fischer jako třetí kandidát v pořadí zvítězil jen v jednotkách obcí. Přeskočit všechny protikandidáty se mu podařilo ve 22 obcích. Nejúspěšnější byl v Nové Vsi u Nového Města na Moravě. V obci s téměř 500 voliči obdržel skoro 47 % hlasů.
U kandidáta Fischera stojí za pozornost fakt, že se mu podařilo přesvědčit zejména moravské voliče. Uspěl na Zlínsku, kde dosahoval nadprůměrných volebních zisků, podobně úspěšný byl i na Vysočině. Naopak v Čechách je jeho podpora nízká a nedosahuje na úroveň jeho průměrného celkového zisku.
To Michal Horáček měl problém opačný. Moravští voliči jej ve volbách nepodpořili. Podobně jako Drahoš měl své podporovatele v okolí Prahy, ale nebyl schopen konkurovat ve volebním zisku druhému kandidátovi v pořadí. Celkem zvítězil ve čtyřech obcích z celkového počtu více než šesti tisíc, například v Mlýnském Struhadle na Klatovsku nebo v Okoři u Prahy.
Marek Hilšer je poslední z kandidátů, kteří aspoň v jedné z obcí zvítězili. Vítězství si připsal v Xaverově, Veliši a Úhořilce. Jeho voličská podpora byla rozptýlená napříč celou Českou republikou s mírnou převahou v Čechách.
