politologové a spolupracovníci ČT

Voliči si budou v pátek a sobotu 5. a 6. října vedle komunálních zastupitelů vybírat i třetinu senátorů. Kandidáty jsou někteří stávající senátoři, ale také noví uchazeči z řad právníků, starostů či lékařů. Web ČT24 přináší přehled, kdo byl typickým senátorem v posledních letech a jaké byly jeho povinnosti v rámci výkonu funkce.

„Ve druhém kole začíná vše od nuly,“ řekl Miloš Zeman na tiskové konferenci po sečtení výsledků prvního kola volby prezidenta – a měl pravdu. Začaly dva týdny, v nichž se očekával rozhodující střet dvou prezidentských kandidátů. Stávající prezident, který do té doby popíral vedení předvolební kampaně, musel začít pracovat na svém nečekaně relativně nízkém výsledku z prvního kola, Drahoš zase dotahoval prezidentův náskok. Těch necelých čtrnáct dnů bylo důležitých pro další politické směřování Česka. K jakým událostem mezi oběma koly voleb došlo a co nakonec vedlo k vítězství Miloše Zemana?

Jaký typ voličů přesvědčil Miloš Zeman a kdo dal svůj hlas naopak Jiřímu Drahošovi? Bývalý předseda Akademie věd získal podporu ve městech s vyšším podílem vysokoškoláků, Zeman přesvědčil nezaměstnaný venkov. Také obce s vyšším věkovým průměrem se přiklonily spíše ke stávající hlavě státu.

Prezidentské volby skončily těsným vítězstvím současné hlavy státu Miloše Zemana, Jiří Drahoš za ním zaostal jen o 150 tisíc hlasů. Oproti prvnímu kolu své zisky výrazně navýšili oba uchazeči o prezidentský úřad, nikoliv však stejnoměrně. Na kterou stranu tedy přešli voliči neúspěšných kandidátů z prvního kola?

První kolo prezidentských voleb se konalo necelé tři měsíce po volbách do Poslanecké sněmovny. Nabízí se tedy otázka, jak se překrývá podpora prezidentských kandidátů s volbou konkrétních stran a hnutí. Analýzy ukazují, že Miloš Zeman získal hlasy zejména v obcích, kde byla na podzim silná KSČM, ANO a SPD. V baštách ODS uspěli Jiří Drahoš a Mirek Topolánek, Pavel Fischer byl populární na tradičně lidovecké jižní Moravě.

V sobotu skončilo první kolo historicky druhých přímých voleb prezidenta České republiky. Co rozhodlo o tom, že do druhého kola nakonec postoupili Miloš Zeman a Jiří Drahoš? Současný prezident bodoval u starších voličů a nezaměstnaných, bývalý předseda Akademie věd pak zejména u vysokoškoláků. Fischera vynesla k třetímu místu podpora žen a bývalý premiér Topolánek propadl u starších voličů.

Volby prezidenta opět ukázaly, že je Česko rozděleno. Jinak volí vesnice a města, obce s vysokou a nízkou nezaměstnaností. Navíc i výsledky prezidentského klání opětovně potvrdily, že Praha a její okolí volí zcela odlišně než zbývající část republiky. Nejúspěšnějšími kandidáty byli Miloš Zeman a Jiří Drahoš, kteří postoupili do 2. kola.

V Evropě nejsou menšinové vlády ničím zvláštním. Od konce 2. světové války až dodnes úřadovalo ve 30 vybraných evropských zemích celkem 832 demokratických vlád. Z nich více než čtvrtina vládla menšinově, jelikož tyto vlády neměly dostatečnou oporu v parlamentu. Portál ČT24.cz přináší kompletní analýzu vlád v Evropě od roku 1945.

Poslanecká sněmovna má za sebou ustavující schůzi. Ta začala přesně měsíc po volbách a byla druhou nejdelší v historii Česka. Do čela sněmovny byl zvolen Radek Vondráček (ANO), a stal se tak prvním předsedou této instituce, který není členem ODS nebo ČSSD. V řízení sněmovny mu bude pomáhat i pětice zvolených místopředsedů, i když zvoleni byli prozatím pouze čtyři z nich. Česko tak prožilo již sedmou ustavující schůzi ve svých dějinách. Přestože letošní úvodní jednání patřilo spíše k těm více vzrušeným, bouřlivost některých minulých schůzí překonána nebyla.

Po říjnových volbách jsou politická vyjednávání stále v plném proudu a strany se snaží získat co možná největší vliv k prosazení svého programu.  Začala ustavující schůze Poslanecké sněmovny, kde se rozhoduje o rozdělení politických funkcí. Největší moc mají šéfové jednotlivých ministerstev, ale do vlády všechny strany vstoupit nemohou. Pokud navíc skutečně vznikne plánovaný menšinový kabinet složený pouze z hnutí ANO, mimo vládní řady zůstanou všechny ostatní partaje. Existuje však ještě jedna možnost, jak se efektivně prosadit při sněmovní práci. Centrem vlivu ve sněmovně jsou výbory, se kterými se právě proto čile obchoduje.