„Ve druhém kole začíná vše od nuly,“ řekl Miloš Zeman na tiskové konferenci po sečtení výsledků prvního kola volby prezidenta – a měl pravdu. Začaly dva týdny, v nichž se očekával rozhodující střet dvou prezidentských kandidátů. Stávající prezident, který do té doby popíral vedení předvolební kampaně, musel začít pracovat na svém nečekaně relativně nízkém výsledku z prvního kola, Drahoš zase dotahoval prezidentův náskok. Těch necelých čtrnáct dnů bylo důležitých pro další politické směřování Česka. K jakým událostem mezi oběma koly voleb došlo a co nakonec vedlo k vítězství Miloše Zemana?
Prezidentovi se podařilo mobilizovat své voliče umírněným vystupováním a účastí hned ve čtyřech televizních pořadech během pěti dní. Jiří Drahoš spoléhal na kontaktní kampaň v regionech. Správnost tohoto strategického rozhodnutí se zpětně jeví přinejlepším jako diskutabilní.
Šance byly vyrovnané
Zeman začal o své znovuzvolení skutečně bojovat právě až před druhým kolem. Na svoji stranu se snažil získat mnohé osobnosti – například tvrdil, že mu vyslovil podporu i Karel Gott, ten to však obratem popřel. A o vyrovnaných šancích svědčí i to, že ani odboráři z Českomoravské konfederace odborových svazů, jindy Zemanovi spojenci, se rozhodli nedoporučovat ve volbách žádného z kandidátů.
Situace se pro prezidenta nevyvíjela dobře. Víru v jeho znovuzvolení zřejmě ztrácel i premiér Babiš, když po prvním kole vyzval Zemana, aby se zbavil svých nejkontroverznějších spolupracovníků Mynáře a Nejedlého.
Prezident vsadil na státnické vystupování
Miloš Zeman započal náročné dva týdny jednou z nejvyšších poct pro úřadujícího prezidenta – v povolebním pondělí jako první klíčník odemknul komnatu, kde jsou uloženy české korunovační klenoty. Šlo o jednu z celé řady událostí připomínajících stoleté výročí založení Československa – již začátkem ledna prezident například zahájil výstavu V základech státnosti. Miloši Zemanovi to poskytlo šanci otevřít Pražský hrad veřejnosti, na což nezapomněl upozornit i v pozdějších televizních debatách. Prezident zkušeně využil příležitosti.
Očekávalo se, že předvolební kampaň musí začít gradovat. Jedním z milníků byl inzerát a následně billboardová kampaň podporující stávající hlavu státu v boji proti migrantům a Drahošovi, hlásající, že „tato země je naše“. Spolek Přátelé Miloše Zemana tím prezidentovi zaručil dostatečnou publicitu, neboť o inzerátu začala informovat mnohá média.
Debaty a generování mediální pozornosti
Cestou, jak se prosadit mezi prvním a druhým kolem, byly předvolební debaty. Ačkoliv Hrad dlouho dopředu avizoval a těsně před volbami ještě potvrzoval, že prezident se nebude žádných politických debat účastnit, po výsledku v prvním kole si to rozmyslel a přislíbil účast nejprve ve dvou a následně hned ve čtyřech diskusích. V prvních dvou nakonec neměl ani oponenta, neboť Jiří Drahoš přislíbil i vzhledem k původnímu názoru prezidenta účast pouze ve dvou duelech.
Prezident Zeman si díky své politické zkušenosti dokázal vynutit zájem médií. I když nevykonával žádný státnický úkol a zrovna nebyl ve vysílání televizní diskuse, mluvilo se o něm. Třeba i v souvislosti s jeho návštěvou Nemocnice Na Homolce.
Další události měl prezident naplánované spíše s ohledem na svoji politickou funkci, než že by se věnoval předvolebnímu klání. V úterý 16. ledna nedostala důvěru Poslanecké sněmovny menšinová vláda ANO a o týden později ve středu podávala demisi. Prezident dokázal i této příležitosti umně využít.
Svým názorovým obratem, že by nemusel být v druhém kole zvolen, a proto nebude požadovat 101 hlasů pro podporu vlády, si dokázal naklonit nemalou část voličů ANO. Dva dny před vyjádřením, že Babiše jmenuje Zeman premiérem za všech okolností, předsednictvo hnutí ANO vyzvalo členy a sympatizanty, aby volili právě současnou hlavu státu.
Zemanovi se tak ve výsledku dařilo prezentovat dostatečně viditelně. Jak uvedla agentura ČTK 23. ledna, 62 % zmínek v médiích bylo právě o stávajícím prezidentovi, o jeho protikandidátovi jen 38 %.
Drahošova kontaktní kampaň s diskutabilním úspěchem
Jiří Drahoš zvolil jinou strategii a ve dvou týdnech mezi oběma koly prezidentské volby se věnoval zejména kontaktní kampani mezi voliči. Slibem návštěvy regionů obhajoval i to, proč se nakonec zúčastnil jenom dvou debat s obhajující hlavou státu.
Úspěchy tohoto strategického rozhodnutí jsou však diskutabilní. Jako první místo po prvním kole navštívil Drahoš svůj domovský Jablunkov. Právě zde oznámil v březnu 2017 vlastní prezidentskou kandidaturu a v prvním kole zde jasně zvítězil se ziskem téměř 64 % hlasů. Také ve druhém kole Drahoš v Jablunkově vyhrál, ale oproti prvnímu kolu získal v tomto pětitisícovém městě navíc jenom 185 hlasů. To Miloš Zeman zde mezi oběma koly navýšil svoji podporu o 328 voličů.
Návštěva Jablunkova po prvním kole tak zůstává spíše sympatickým gestem než účelným krokem v kampani. Velmi slabý nárůst hlasů mezi oběma koly na celém Třinecku totiž naznačuje, že Drahoš zde navzdory své návštěvě neměl šanci další voliče získat.
V nabitém programu mezi oběma koly si Drahoš našel čas i na návštěvu dalších menších obcí. Týden po prvním kole zavítal do obce Holubov v jižních Čechách, kde žije o něco více než tisícovka obyvatel. S kandidátem přišly do naplněného sálu obecního úřadu diskutovat dvě až tři stovky místních. A na první pohled se mu krok vyplatil: v Holubově ho ve druhém kole podpořilo dvojnásobné množství voličů oproti kolu prvnímu. Podobný nárůst zaznamenal i třeba v Mojném nebo Zlaté Koruně, které rovněž v rámci své jihočeské cesty navštívil.
Pokud se však podíváme na výsledky podrobněji, zjistíme, že tento nárůst byl běžný i na dalších místech Jihočeského kraje, kde se přitom Drahoš vůbec nezastavil.
Aby Drahoš přesvědčil co nejvíce voličů, vytvořil spolu se svojí manželkou dva oddělené týmy. A zatímco objížděl například zmíněné jižní Čechy, Eva Drahošová se vydala ve stejný čas do těch severních a navštívila například Frýdlant nebo Liberec. Ani za její cestou však nelze vidět nárůst podpory, který by byl nějak výjimečný oproti nenavštívenému okolí.
Dopad cest do regionů na celkový mediální obraz Jiřího Drahoše nelze samozřejmě podceňovat. Díky videím a rozhovorům z venkova, sdíleným nejenom na sociálních sítích, dával najevo publiku i na vzdálenějších místech, že není kandidátem velkých měst či dokonce Prahy. Z volebních výsledků druhého kola ale není možné rozeznat, v jakých konkrétních obcích Drahoš byl a které na svých cestách naopak vynechal. To naznačuje, že o prezidentovi se rozhodovalo jiným způsobem.
Volby rozhodla účast, mobilizovalo se v televizi
Stále více se ukazuje, že faktorem, který zásadně ovlivnil celkový výsledek prezidentských voleb, byla volební účast. Ta ve druhém kole dosáhla nejvyšší úrovně od roku 1998. Přišla totiž řada nevoličů z prvního kola a ti ve větší míře hodili hlas prezidentu Miloši Zemanovi.
To naznačují i analýzy výsledků ve všech více než šesti tisících českých obcí – čím více se navýšila volební účast v obci, tím více tam narostl také počet hlasů odevzdaných současné hlavě státu. Oproti tomu Drahoš v těchto obcích ztrácel. Následující mapa rovněž poukazuje na to, že volební účast se navýšila především v místech úspěchu pokračujícího prezidenta.
Drahošova výhoda spočívala v tom, že jej okamžitě po skončení prvního kola podpořili neúspěšní kandidáti z prvního kola Pavel Fischer, Michal Horáček a Marek Hilšer. Kdyby účast nebyla takto vysoká, je vysoce pravděpodobné, že by mu tato podpora ke zvolení stačila. Nárůst hlasů, který se Drahošovi podařilo získat, byl velmi vysoký. Tím, že k volbám ale přišli i noví voliči a účast se zvýšila, ukázalo se, že Drahošovi hlasy nepostupujících kandidátů stačit nebudou.
Mobilizace voličů se totiž evidentně podařila zejména Miloši Zemanovi. Ten přitom mezi oběma koly nevedl jinou kampaň než právě tu na televizních obrazovkách a využíval ke zviditelnění svoji prezidentskou funkci. Podporu si mohl zabezpečit a nepochybně i upevnil během pěti let svých častých cest do regionů, ale skutečné odevzdání hlasu si lze pojistit především v období těsně před volbami.
Bylo by už spekulací tvrdit, že Jiří Drahoš měl před cestami do regionů upřednostnit přípravy na televizní debaty a případně i zvážit účast ve větším počtu duelů s Milošem Zemanem. Těsný výsledek druhého kola a výše zmíněná data ale naznačují, že výsledek voleb vůbec nebyl rozhodnutý předem a o prezidentský úřad se hrálo do posledního dne. Případné strategické chyby v kampani tak mohly hrát zásadní roli v tom, kdo z dvojice Drahoš–Zeman nakonec zvítězil.
