O Zemanově vítězství rozhodla schopnost mobilizovat i lovit v Drahošových vodách

Výsledek 19 : 58. Tolik je poměr jednotlivých vítězství Jiřího Drahoše a Miloše Zemana na úrovni sedmasedmdesáti tuzemských okresů. Klíčové pro celkový výsledek finále prezidentské volby bylo, že se současnému prezidentovi podařilo zmobilizovat voliče nejen v jeho baštách, ale i v místech, kde měl Drahoš z hlediska výsledků 1. kola největší potenciál. To rozhodlo.

Rozdíly v součtech kandidátů v okresech ČR
Zdroj: ČT24

Neúspěšní kandidáti Pavel Fischer, Michal Horáček i Marek Hilšer získali před dvěma týdny dohromady téměř třetinu ze všech hlasů – konkrétně 28,2 procenta. Společně s Drahošem přitom ve velké míře „lovili“ hlasy ve stejných vodách. Bodovali zejména v okolí Prahy i metropoli samotné a pak i na Litoměřicku, Českobudějovicku, Zlínsku a pak také v pásu podél severních hranic Čech od Liberecka po Orlickoústecko.

„Všimněte si, že mluvíme převážně o Sudetech. Tady má tradičně potenciál kandidát, u něhož voliči vnímají vlastenecké tendence – zjednodušeně řečeno se tu pořád obávají, že jim navrátilci seberou barák. Čili potenciál tu Zeman má, i když tu v prvním kole nedominoval tak jako jinde,“ říká politický geograf Michal Pink.

Rozdíl ve výsledku mezi kandidáty v 2. kole prezidentské volby (v %)
Zdroj: ČT24

Vedle toho až na pár výjimek – jmenovitě Prahu a dva k ní přilehlé okresy, Brno, Semilsko či Jablonecko – byly „okresní“ výhry Jiřího Drahoše ve finále těsné. Mezi pár desetinami po tři čtyři procenta. Naopak v naprosté většině okresů, kde zvítězil nynější prezident, byl rozdíl zpravidla o poznání větší, dokonce propastný. Až k čtyřiceti procentním bodům na Karvinsku nebo Bruntálsku ležících ve Slezsku.

Zeman se mohl spolehnout hlavně na místa, kde před dvěma týdny jasně dominoval. Tedy na většině území Ústeckého kraje, v části střední Moravy, na Tachovsku, na Znojemsku, ale hlavně ve velké části zmiňovaného Slezska. V těchto okresech byl Zemanův výsledek v 1. kole tak přesvědčivý, že na něj nestačili Drahoš, Fischer, Horáček a Hilšer dohromady.

V Drahošův prospěch ale hrálo zase to, že právě zde byla v prvním kole nízká volební účast – zpravidla o deset i více procentních bodů nižší, než byl celorepublikový průměr. Jenže to se nyní změnilo. Obecně teď k volbám přišlo více lidí, ale například na Jesenicku a Bruntálsku to bylo výraznější. Tento pátek a sobotu zde byla účast 62, respektive 60 procent lidí. V polovině ledna to bylo jen 55, respektive 53 procent.

„Zatímco v prvním kole byl vítěz předpokládaný, před tím druhým se rychle ukázalo, že bude boj velmi těsný. A to funguje, výrazně to mobilizuje voliče, kteří předtím zůstali doma. A z toho těžil především Miloš Zeman,“ popisuje hlavní důvod vyšší volební účasti Pink.

Součet hlasů pro Pavla Fischera, Michala Horáčka a Marka Hilšera v 1. kole (v %)
Zdroj: ČT24

To potvrzuje i sociolog Daniel Prokop. „Z našich dat vyplývá, že lidé, kteří se zúčastnili až druhého kola, hodně často podpořili právě Zemana. To byl za poslední dva týdny největší posun, Zeman dokázal zmobilizovat ty takzvané neúčastníky a tím dokázal přebít voliče třetích stran, kteří podpořili Drahoše,“ vysvětluje.

„Zemanovi pomohlo, že poslední týden ovládla taková témata jako zákaz kouření či zpřísnění podmínek pro střelné zbraně, která mobilizují lidi, kteří se moc nezajímají o politiku. Ještě v pondělí nám z průzkumů vycházelo, že Drahoš vyhrává o procento a půl, ale v pátek už prohrával 52 : 48. Takže změna nastala v průběhu týdne, kdy se k Zemanovi přiklonili právě ti, kteří slyší na tato témata,“ dodává Prokop.