Už od prosince si Miloš Zeman a Jiří Drahoš drželi vyrovnaný podíl voličů. Oběma v průběhu času narůstal počet zcela rozhodnutých, ale ani v týdnu před volbami nikdo z nich nezískal nadpoloviční většinu. Zemanovi voliči v druhém kole měli častěji volbu jasnou už dlouho před prvním kolem. Značná část Drahošových voličů se zase rozhodla po oznámení výsledků prvního kola. V posledních dvou týdnech narostl elektorát o větší podíl Zemanovi než Drahošovi.
S blížícím se závěrem volby příštího prezidenta ubývalo Zemanovi i Drahošovi nejistějších voličů. Zatímco před prvním kolem by Zemana v případném duelu s Drahošem volilo určitě 30 procent lidí a dalších 14 procent spíše, naopak u Drahoše bylo určitě rozhodnutých 35 procent a spíš se k němu klonilo 13,5 procenta.
V týdnu po prvním kole výrazněji posílila podpora Zemana, rozhodnutých bylo už 34,5 procenta, zatímco podíl rozhodnutých u Drahoše narostl mírně na 36,5 procenta. V uplynulém týdnu pak Zemana chtělo určitě volit 38 procent lidí a spíše pak dalších 7,5 procenta. Drahoše určitě chtělo 41 procent, a dalších pět procent spíše.
Bývalého šéfa Akademie věd podporovali častěji mladí lidé do 40 let, lidé s vyšším vzděláním a z větších měst. Dosavadní prezident nacházel své podporovatele naopak mezi lidmi staršími 50 let, lidmi s nižším vzděláním a z menších měst nebo vesnic.
Mezi oběma kandidáty po celou dobu zůstával výrazný pruh nerozhodných, který stále bránil tomu, aby jeden z nich získal nadpoloviční většinu.
Z posledních dvou týdnů přitom vykazoval větší podíl voličů Zeman – 13 procent z jeho celkového elektorátu, zatímco Drahoš získal za tuto dobu 9,5 procenta voličů. Zemanovi voliči ale byli nejčastěji rozhodnutí už dlouho před prvním kolem letošní volby – konkrétně to bylo 64 procent. Naopak s volbou Drahoše v druhém kole počítalo dlouhodobě jenom 42,5 procenta.
Drahošovi byli více nakloněni voliči dalších nejsilnějších soupeřů
Pro Zemanova vyzyvatele byly zásadní výsledky první kola. Z tohoto momentu totiž pocházelo 37,5 procenta jeho voličů pro druhé kolo. U Zemana to bylo 14,5 procenta. To souvisí mimo jiné s tím, že Drahoš získal významnou část podporovatelů ostatních prezidentských kandidátů.
Největší podíl nakonec Drahoš podle odpovědí z uplynulého týdnu získal mezi voliči Pavla Fischera (81 procent). U dalších tří kandidátů, kteří se umístili za Fischerem, je podíl podobný – u Michala Horáčka 72 procent, u Marka Hilšera 71 procenta a u Mirka Topolánka 73 procent (právě u Topolánka je vidět výrazný nárůst oproti týdnu po prvním kole, kdy se k Drahošovi klonilo pouze 50 procent Topolánkových podporovatelů).
Všichni čtyři neúspěšní kandidáti osobně po prvním kole vyjádřili podporu Drahošovi a někteří ho v další kampani podpořili i osobní účastí. Z voličů této čtveřice se k Zemanovi klonil největší podíl u Horáčka – 18,5 procenta. Nejméně to bylo u Topolánka – 10,5 procenta. U voličů dalších kandidátů – Jiřího Hynka, Petra Hanniga a Vratislava Kulhánka – pak byla větší podpora vyjádřena Zemanovi – 52 procenta.
Podle průzkumu ale docházelo ke změnám i přímo mezi voliči Zemana a Drahoše. Z těch, kteří své kandidáty volili v prvním kole, je v druhém kole chtělo shodně volit už jenom 89,5 procenta. Část řekla, že nepůjde volit nebo neví, část ale přešla k soupeři.
U nevoličů z prvního kola pak vykazoval větší podporu Zeman – 25 procent, zatímco pro Drahoše bylo 15 procent. Dalších šest procent ještě nevědělo, zatímco polovina nevoličů neměla v úmyslu jít volit ani v druhém kole.
Podle zpracovatele průzkumu Pavla Ranochy Zemanovi pomohli k vítězství zejména jeho voliči v Moravskoslezském, Karlovarském a Ústeckém kraji, kteří přispěli k celkovému nárůstu účasti na 66,6 procenta v porovnání s prvním volebním kolem. Zemana volily i čtyři pětiny podporovatelů KSČM a SPD, v menší míře pak také voliči ANO, kteří se k hnutí přiklonili od sociální demokracie.
