Lukáš Hájek

Ve světě těch několik dní nemá obdoby. Jednou za pět let se desítky milionů voličů z často velmi odlišných zemí scházejí ve volebních místnostech napříč celým kontinentem a volí jeden společný parlament. Na tom se zatím nedokázal shodnout nikdo jiný než Evropané. Z Evropského parlamentu tak vytvořili zcela unikátní místo: jediný mezinárodně volený parlament na planetě.

V pondělí nečekaně zemřel Jaroslav Kubera. Dlouholetý a úspěšný politik spjatý s Občanskou demokratickou stranou. Česká republika přichází o druhého nejvýše postaveného ústavního činitele, Teplice přichází o úspěšného a dlouholetého primátora. Kubera byl bezesporu jednou z nejviditelnějších a nejstálejších osobností české politiky.

Do konce prosince 1989 se sametové revoluci podařilo změnit podobu vlády, nabourat cenzuru médií a ovládnout nálady v ulicích. Dosud netknutá ale zůstala klíčová politická instituce v zemi – parlament. Jedním z hesel revoluce sice bylo volání po svobodné volbě poslanců, na tu ale v revoluční době nebyl čas čekat. Na řadu proto přesně před 30 lety přišly kooptace.

Před sametovou revolucí se Československo tvářilo jako demokratický stát. Zemi formálně řídila vláda, zákony přijímali občany volení poslanci a z Pražského hradu na vše dohlížel prezident. Ve skutečnosti ale šlo o loutkový systém, za jehož nitky tahala všemocná komunistická strana se stárnoucími kádry v čele. Politický režim tak připomínal zatuchlé mauzoleum s jediným středobodem, zcela neschopné reagovat na výzvy doby.

Navzdory avizovanému odchodu z evropského společenství se volby do Evropského parlamentu konaly i ve Spojeném království. Obyvatelé ostrovního státu tak znovu vybrali 73 europoslanců, které vysílají do Štrasburku. Vzhledem k pokračující nejistotě kolem brexitu ale není jasné, jak dlouhý jejich mandát bude.

V neděli skončily volby do Evropského parlamentu. Celkových 21 mandátů českých europoslanců si rozdělí sedm politických stran. Nejvíce jich získá vítězné hnutí ANO, nově uspěli Piráti či SPD Tomia Okamury. Naopak ČSSD ve volbách propadla a nezískala ani jeden mandát. Jak se na volební podpoře projevovala míra nezaměstnanosti či jak se měnila volební účast? A kdo na volbách vydělal?

Po zveřejnění výsledků voleb do Evropského parlamentu se ukazují první rozdíly v podpoře politických stran a hnutí. K těm nejvýznamnějším patří odlišnosti v geografickém ukotvení jednotlivých uskupení. Jinak totiž volila Morava a Čechy, krajské periferie a velká města.

Sociální demokraté pokračují ve volebních neúspěších. A ten současný je zatím zřejmě nejbolestivější. Ve volbách do Evropského parlamentu získali jen 3,95 % hlasů, a přišli tak o své zastoupení v této přímo volené instituci. Strana, která v končícím funkčním období držela čtyři mandáty a byla třetí nejúspěšnější, z evropské scény mizí.

Volby do Evropského parlamentu se v Česku konaly v 6254 obcích. Většinu z nich ovládlo hnutí ANO. Jih Moravy ale patřil lidovcům a velká města a jejich okolí Pirátům. Podívejte se na detailní mapu výsledků.

Když půjdou Češi v pátek a sobotu k volebním urnám, budou vybírat své zástupce do Evropského parlamentu z 39 kandidátních listin. Všechny strany již představily své programy a lídry, ovšem volič se teoreticky může rozhodnout i podle jiného kritéria. Může se ptát, ke které politické „rodině“ se partaj připojí.

Ve světě těch několik dní nemá obdoby. Jednou za pět let se desítky milionů voličů z často velmi odlišných zemí scházejí ve volebních místnostech napříč celým kontinentem a volí jeden společný parlament. Na tom se zatím nedokázal shodnout nikdo jiný než Evropané. Z Evropského parlamentu tak vytvořili zcela unikátní místo: jediný mezinárodně volený parlament na planetě.

Přesně za měsíc se v Česku uskuteční volby do Evropského parlamentu. Jelikož nový parlament bude rozhodovat o podobě budoucí Evropské komise, brexitu či víceletém rozpočtu, svoji šanci ovlivnit tyto události mají občané EU právě během nadcházejícího hlasování. O 21 českých europoslaneckých křesel se uchází celkem 844 kandidátů. Web ČT24 přináší podrobnou interaktivní mapu se všemi z nich.

Přestože pátek 29. března stále platí jako den odchodu Velké Británie z Evropské unie, o podobě brexitu dosud není jasno. Od úterý proto budou britští poslanci postupně hlasovat o třech možnostech rozvodu: řízeném brexitu, odchodu bez dohody a případném odložení data vystoupení. Web ČT24 přináší přehled jednotlivých variant brexitu.

Datum odchodu Velké Británie z Evropské unie se nezadržitelně blíží. Stále přitom není jasné, k jaké podobě brexitu nakonec dojde. Ze všech stran jsou proto analyzovány názory britských poslanců a unijních vyjednavačů. Jak ale brexit v poslední fázi jeho vývoje vnímají sami obyvatelé Spojeného království a dalších zemí? Web ČT24 přináší unikátní analýzu 400 tisíc tweetů o brexitu.

Poslance v Dolní sněmovně britského parlamentu bude večer sledovat celý svět. A pokud ne celý svět, tak určitě Evropská unie. Měli by totiž hlasovat o dohodě, která řeší podmínky odchodu země z EU. Ve hře je řízený odchod na základě této dohody, nebo naopak takzvaný tvrdý brexit bez dohody. Výsledek hlasování zřejmě rozhodne i o osudu současné britské vlády. Projděte si šest scénářů možného vývoje.

Po říjnových komunálních volbách je už téměř ve všech českých městech a obcích jasno o jejich novém vedení. V čele těch největších mají nejpočetnější zastoupení místní uskupení. Ze sněmovních stran bylo v povolebním obsazení radničních pozic nejúspěšnější ANO těsně následované ODS. Naopak jen minimální podíl na vládě budou mít v největších městech zástupci KSČM a SPD.

Poslanecká sněmovna má za sebou první rok aktuálního volebního období. Přesně 20. listopadu se poslanci vloni sešli na ustavující schůzi dolní parlamentní komory. Od té doby začali projednávat 198 zákonů, z nichž přibližně každý šestý už byl schválen. Oproti minulosti jsou poslanci v předkládání návrhů zákonů mimořádně aktivní.

Víkendové senátní volby skončily úspěchem ODS, porážkou ANO a ČSSD a za svým očekáváním zůstali i lidovci. Klíčem k úspěchu finalistů senátních voleb bylo přesvědčit k opětovné volbě vlastní voliče z prvního kola a převzetí voličů neúspěšných kandidátů. Web ČT24 proto nabízí přehledovou analýzu, jakým kandidátům se ve druhém kole podařilo získat voliče neúspěšných kandidátů z kola prvního.

Hlasy voličů jsou sečteny a třetina nových senátorů zvolena. Hlavní otázkou je nyní to, jak bude vypadat politické rozložení Senátu. Většina kandidátů byla navržena politickými stranami – u nich lze předpokládat, že posílí klub dané strany. U jiných kandidátů ale zůstává členství v konkrétním klubu otázkou. Web ČT24 nabízí předpokládanou podobu nového rozložení sil v horní parlamentní komoře. Sociální demokraté výrazně oslabí, naopak klub ODS čeká posílení.

Pro hlasovací lístek si v pátek a sobotu přišlo jen 16,49 procenta voličů. Jde přitom o druhou nejnižší volební účast v historii Česka, a to ze všech typů voleb.

Voliči rozhodli o složení obecních zastupitelstev. O hlasy se ucházela nejen místní uskupení, ale také všechny sněmovní strany. Jak silné měly obsazeni mezi všemi 216 tisíci zájemci o post zastupitele? Na největším počtu míst se voličům nabízeli kandidáti lidovců, naopak Piráti a SPD se omezili zejména na větší města.

Společně s obecními zastupiteli budou v pátek a sobotu 5. a 6. října někteří voliči rozhodovat o obsazení třetiny Senátu. Půjde už o dvanácté řádné volby v historii horní parlamentní komory. Web ČT24 přináší interaktivní mapu politického složení Senátu od jeho vzniku v roce 1996 až dodnes. Pouze dvěma stranám se v minulosti podařilo Senát zcela ovládnout, a sice ODS a ČSSD. Dnes je ale horní komora rozdělena mezi 6 různých klubů a k jednobarevné většině má jakákoliv strana daleko.

Současné vedení ostravské radnice se v právě končícím volebním období soustředilo hlavně na přípravu nových projektů a snižování městského dluhu. Velké proměny města, například výstavba nové koncertní haly či galerie moderního umění, jsou tak teprve v plánu. Opozice však vládnoucí koalici kritizuje za to, že rozpočtové přebytky byly vytvářeny zbytečně na úkor investic. Tématem aktuálně probíhající předvolební kampaně je však především otázka bezpečnosti a dopravy ve městě.

Jihomoravská metropole zažila během uplynulého volebního období několik politických střetů. V roce 2016 došlo dokonce k obměně původní radniční koalice. Obecně se však opoziční i koaliční zastupitelé shodnou, že hlavním problémem Brna je současný dopravní systém. Jako úspěch naopak shodně vidí odkup veletrhů či zachování motocyklové Grand Prix. V rámci aktuální předvolební kampaně je zásadním tématem především otázka dopravy.