V neděli skončily volby do Evropského parlamentu. Celkových 21 mandátů českých europoslanců si rozdělí sedm politických stran. Nejvíce jich získá vítězné hnutí ANO, nově uspěli Piráti či SPD Tomia Okamury. Naopak ČSSD ve volbách propadla a nezískala ani jeden mandát. Jak se na volební podpoře projevovala míra nezaměstnanosti či jak se měnila volební účast? A kdo na volbách vydělal?
Hnutí ANO si připisuje další vítězství, i když nikterak výrazné. Volby vyhrálo s 21,18 procenta hlasů, a získalo tak šest mandátů. Premiér Andrej Babiš může být spokojen, jeho hnutí si polepšilo o dva mandáty a v Evropském parlamentu posiluje.
Samotný podíl hlasů ale není nikterak převratný, jak občanští, tak i sociální demokraté dokázali v minulosti dosáhnout lepších výsledků – před deseti lety ODS získala o 10 procentních bodů hlasů více a tehdy i druhá ČSSD dosáhla většího podílu. Tehdy ale také uspěly jen čtyři strany.
Dnes je situace jiná. V Evropském parlamentu bude mít zástupce sedm politických uskupení. Nováčky ve štrasburské instituci budou Piráti – politická strana, která před pěti lety zůstala těsně pod pětiprocentní hranicí oddělující je od mandátu.
Piráti tehdy podali stížnost k Ústavnímu soudu a po vzoru německé stranické větve se dožadovali zrušení této hranice. Soud je však nevyslyšel a tehdy ambiciózní malá politická strana na mandát nedosáhla. Podařilo se jí však dostatečně se zviditelnit. Po pěti letech má nezanedbatelné zastoupení v Poslanecké sněmovně a po stávajícím hlasování bude i stranou v europarlamentu. Podařilo se jí získat tři mandáty.
Reparát zvládnul i Tomio Okamura, kterému velmi napomohla i měnící se mezinárodní politika. Hnutí SPD, jehož jedním z programových pilířů je kritika Unie a zejména jejího přístupu k migraci, získalo dva mandáty. V roce 2014, tedy před migrační krizí, které Evropa čelila, získalo jeho uskupení Úsvit přímé demokracie jen přibližně tři procenta. Dnes je to zhruba trojnásobek.
Zbývající politická uskupení již europoslanecké lavice znají. Občanští demokraté se čtyřmi poslanci jsou jednou ze tří stran, které mají své zástupce v Evropském parlamentu již od prvních voleb v roce 2004. Letos si polepšili a zdvojnásobili svůj počet mandátů. Druhou stranou jsou lidovci, také ti si zastoupení drží již patnáct let v kuse a minimálně do konce nadcházejícího funkčního období budou v parlamentu moci uplatňovat svůj vliv. Poslední z trojice je KSČM, která skončila v těchto volbách jako poslední a získala jen jeden mandát.
Poslední úspěšnou byla kandidátka Starostů a TOP 09, která vybojovala tři mandáty. Uskupení, která se ve sněmovních preferencích pohybují aktuálně na hranici volitelnosti, dokázala získat téměř 12 procent hlasů, což je pro ně velký úspěch. Otázkou je, zda se jim ho podaří zopakovat i v jiných volbách. Právě silně proevropská politika je to, na co voliče lákala.
Překvapení voleb: ČSSD a volební účast
Jistě největším překvapením voleb je neúspěch sociálních demokratů. Strana se od sněmovních voleb potýká s nepřízní voličů. Ve sněmovních volbách získala kdysi nejsilnější formace přibližně sedm procent hlasů, svoji situaci nevylepšila ani v loňských sněmovních a komunálních volbách. V evropských volbách neutržila ani čtyři procenta hlasů. Nepomohla ani změna vedení. V březnu Jan Hamáček na sněmu přesvědčoval delegáty, že strana se odrazila ode dna. Po dnešku je jasné, že tomu tak není.
Druhým překvapením je míra volební účasti. Před pěti lety byla v rámci Unie druhou nejnižší, když dosáhla na úroveň 18,2 procenta. V letošních volbách přišlo k urnám 28,72 procenta voličů. I když jen o čtyři desetiny, je to historicky nejvyšší volební účast v těchto volbách. V roce 2004 byla 28,32 procenta, o čtyři roky později 28,22 procenta voličů. Vrátila se tak na svoji dřívější úroveň.
Ne všude však byla volební účast stejně vysoká. Nejvíce voličů přišlo hlasovat v Praze, svůj hlas přišlo dát některému z volebních uskupení 38,3 procenta voličů. Hlavní město tak převýšilo další obce a města v různých velikostních kategoriích. Zajímavostí také je, že prakticky totožná byla míra volební účasti v nejmenších obcích a v městech od 100 tisíc obyvatel do 1 milionu, činila 29,3, respektive 29,2 procenta. A ještě méně voličů se zúčastnilo soutěže politických stran a hnutí ve velikostních kategoriích mezi deset a sto tisíci obyvatel.
ANO bodovalo na venkově, opozice v obcích s nízkou nezaměstnaností
Významné odlišnosti se ukazují i ve volebních ziscích úspěšných politických stran a hnutí dle velikosti jednotlivých obcí. Zatímco v Praze získalo hnutí ANO výrazně podprůměrný výsledek (13,4 procenta hlasů), v menších městech a obcích dokázalo přesvědčit výrazně více voličů. V městech o velikosti 10 tisíc a 100 tisíc obyvatel získalo až 24 procent hlasů.
Naopak část opozičních stran těžila svoji podporu právě v Praze. Občanští demokraté, Piráti a Starostové spolu s TOP 09 vykázali v Praze nejlepší výsledky, na venkově a v menších městech ztrácely. Naopak SPD, KDU-ČSL a KSČM byly úspěšné zejména na venkově, v Praze se pohybovaly jen těsně kolem pětiprocentní hranice zajišťující možnost zisku mandátu. Tuto hranici nepřekročila ČSSD v žádné velikostní kategorii obcí.
Data o podpoře kandidujících uskupení také ukazují, že občanští či křesťanští demokraté mají vyprofilovaný elektorát. U občanských demokratů podpora stoupá s velikostí obce, čím větší město, tím více hlasů strana získává. Opačný trend je možné sledovat u lidovců. Čím je obec menší, tím více voličů se rozhodlo podpořit křesťanské demokraty.
U politických stran, které nejsou buď ideologicky vyprofilované, nebo jsou stranami spíše novými, je podpora na venkově a ve městech vzácně vyrovnaná. Týká se to nejzřetelněji Pirátů, ale i hnutí ANO či SPD.
Další významnou proměnnou, která poodhaluje, jakou podporu mají kandidující subjekty, je nezaměstnanost. Voliče v obcích s podobnou mírou nezaměstnanosti nalézá ANO, SPD a KSČM. Čím vyšší je v obci nezaměstnanost, tím vyšší podporu v ní zmíněné subjekty získávají.
Občanští demokraté, Piráti a Starostové s TOP 09 jsou nejúspěšnější tam, kde je nízká míra nezaměstnanosti. V obcích, kde nezaměstnanost narůstá, jejich podpora významně klesá. A podobný, i když ne tak silný, je tento trend i u lidovců. Relativně vyrovnaný je u ČSSD.
Pětiprocentní hranici úspěšnosti překročili sociální demokraté jen v obcích s více než osmiprocentní nezaměstnaností, získali v nich šest procent hlasů.
Lidovci tradičně uspěli u katolíků
Při výběru strany ale u voličů nehraje roli jenom míra nezaměstnanosti či počet obyvatel jejich bydliště. Během českých voleb se pod způsobem volby dále podepisuje například pohlaví, věk nebo vzdělání voličů. V závislosti na konkrétní straně se tyto vlivy projevují s různou intenzitou.
V České republice se volby konají ve více než šesti tisících obcí. Díky jejich vysokému počtu se značně liší průměrný věk místních obyvatel či velikost podílu vysokoškolsky vzdělaných obyvatel. Stejně tak se napříč obcemi liší i míra podpory jednotlivých stran a hnutí. Rozsáhlá statistická analýza proto umožňuje porovnávat, nakolik spolu tyto změny souvisí.
Jeden z takových vztahů je typický pro zisky lidovců. Ve značné míře totiž platí, že čím více žije v obci občanů katolického vyznání, tím vyšší má KDU-ČSL volební zisky. Nejinak tomu bylo i v případě těchto evropských voleb.
Vztah je vidět v následujícím grafu, kde je každá z obcí reprezentována jedním bodem. Přerušovaná přímka potom znázorňuje vztah mezi podílem katolíků v obci a ziskem KDU-ČSL.
U žádné další strany nebyl tento vztah tak výrazný jako u lidovců. Konkrétně v evropských volbách platilo, že s každým nárůstem podílu katolíků v obci o jeden procentní bod se o téměř 0,6 procentního bodu zvýšil i zisk KDU-ČSL.
Mladí pro Piráty, starší zase pro ANO
Už více politických stran a hnutí se dotkla proměnná věku. Jako strana mladých a energických aktivistů se prezentují Piráti. Výsledky statistické analýzy jim dávají za pravdu v tom, že podporu získávají zejména u mladších ročníků. V evropských volbách totiž platilo, že čím nižší byl průměrný věk v obci, tím více procentuálního zisku hlasů zde Piráti dosáhli.
Zcela opačný vztah platil u komunistů. S rostoucím průměrným věkem v obci se navyšoval i relativní zisk KSČM. Ještě výraznější byl ale tento vztah u hnutí ANO. Konkrétně v těchto volbách platilo, že s každým rokem průměrného věku v obci navíc se zisk hnutí ANO v dané obci navýšil o více než půl procentního bodu. Konkrétní podobu vztahu ukazuje následující graf.
Také tyto evropské volby tedy potvrdily, že se hnutí ANO stále více orientuje právě na starší voliče. Rétorika i konkrétní politické kroky ANO z posledních měsíců v podobě pokračujícího navyšování penzí či slev na jízdném pro důchodce se tak evidentně dočkala odměny v podobě hlasů starších voličů.
Vysokoškoláci pokračují ve volbě pravice
V neposlední řadě je důležitým faktorem při výběru konkrétní kandidátní listiny i vzdělání voličů. Charakteristickým znakem je v tomto ohledu například podíl vysokoškoláků žijících v obci.
Pozitivní vztah míry vzdělanosti a procentuálního zisku v evropských volbách byl nejvýraznější v případě ODS. Konkrétně platilo, že s každým procentuálním bodem nárůstu podílu vysokoškoláků v obci se na stejném místě zvýšila podpora občanských demokratů o více než půl procentního bodu. Detailní podobu vztahu ukazuje následující graf.
Pozitivní vztah podílu vysokoškoláků v obci a zisku strany se ale netýkal pouze ODS. Podobnou vazbu u svých voličů vykazovala také koalice Starostů a TOP 09. V menší míře potom platila také u Pirátů.
Na druhé straně přesně opačný byl tento vztah u levicových stran ČSSD a zejména KSČM. Vůbec nejsilnější byl ale negativní vztah mezi podílem vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva a volebního zisku v případě hnutí ANO; s každým procentním bodem nárůstu podílu vysokoškoláků v obci se procentuální zisk hnutí ANO snížil o téměř půl procentního bodu. V ohledu podoby elektorátu se tak hnutí ANO zařadilo spíše k oběma levicovým stranám než svým pravicovým oponentům.
Končí Telička i Svoboda, uspěla satirická strana
V Evropském parlamentu již nezasednou dva doposud významní europoslanci. Poté, co se rozešel s hnutím ANO, založil Pavel Telička hnutí HLAS a do voleb jej vedl nejen jako lídr kandidátky, ale také jako současný místopředseda parlamentu.
Z hlediska své funkce byl jedním z nejvýše postavených politiků v evropských strukturách, ve volbách ovšem neuspěl. Dřívější eurokomisař a vyjednavač v přístupových jednáních za Českou republiku se tak minimálně prozatím s evropskou politikou loučí. Jeho hnutí získalo 2,83 procenta hlasů.
„Když se podívám na to, kolik procent má ANO, SPD nebo KSČM, tak musím říct, že se tím Česká republika zařadila do menšiny po boku takových zemí, jako je Itálie nebo Maďarsko. To mě mrzí,“ zhodnotil Telička výsledek voleb.
Dalším vysoce postaveným politikem za Česko byl v Evropském parlamentu Pavel Svoboda z KDU-ČSL. Ten vykonával funkci předsedy vlivného Výbor pro právní záležitosti. Ani on už v Evropském parlamentu nezasedne. Ač byl lídrem lidovecké kandidátky, nakonec jej přeskočili jeho spolustraníci Michaela Šojdrová a Tomáš Zdechovský. Pavlu Svobodovi nepomohlo ani to, že stál v čele iniciativy za zrušení střídání letního a zimního času, které se podařilo na půdě Evropského parlamentu prosadit.
Naopak úspěšně může na evropské volby nahlížet satirická kandidátka s názvem „ANO, vytrollíme europarlament“. Navzdory pojetí politického programu i kampaně se kandidátům tohoto uskupení podařilo oslovit nemalé množství voličů. Ve volbách získali 1,56 procenta hlasů, čímž získali nárok na příspěvek na úhradu volebních nákladů. Přijdou si tak na více než 1,1 milionu korun. Stejný nárok má i hnutí HLAS a ČSSD.
