Společně s obecními zastupiteli budou v pátek a sobotu 5. a 6. října někteří voliči rozhodovat o obsazení třetiny Senátu. Půjde už o dvanácté řádné volby v historii horní parlamentní komory. Web ČT24 přináší interaktivní mapu politického složení Senátu od jeho vzniku v roce 1996 až dodnes. Pouze dvěma stranám se v minulosti podařilo Senát zcela ovládnout, a sice ODS a ČSSD. Dnes je ale horní komora rozdělena mezi 6 různých klubů a k jednobarevné většině má jakákoliv strana daleko.
Přestože se Senátem česká ústava počítala už při svém schválení v roce 1992, reálně vznikl až o čtyři roky později. V právě uplynulém volebním období tak horní parlamentní komora vstoupila už do třetí dekády svého působení.
Za tu dobu Senát prošel řadou politických změn. Následující infografika přehledně ukazuje rozdělení všech 81 senátorských křesel mezi kluby za celou historii českého Senátu od jeho ustavení.
- Senátoři se sdružují v senátorských klubech. Zákon o jednacím řádu Senátu stanovuje, že k ustavení senátorského klubu je třeba nejméně 5 senátorů. Každý senátor může být členem pouze jednoho klubu. Z rozpočtu Senátu se senátorským klubům poskytuje příspěvek na činnost klubu, a to v závislosti na počtu senátorů, kteří jsou členy jednotlivých klubů.
Dominance občanských demokratů
Historicky je nejsilnější senátní stranou ODS, která se už po prvních volbách mohla pyšnit nejpočetnějším senátním subjektem. Druhý nejvyšší počet senátorů získala ČSSD. Občanským demokratům se ale nepodařilo vítězství zúročit a křeslo předsedy komory jim uniklo. V čele Senátu v roce 1996 stanul Petr Pithart z až třetí nejsilnější KDU-ČSL. Už o dva roky později ho však na předsedajícím postu vystřídala Libuše Benešová z ODS.
Občanští a sociální demokraté znatelně oslabili na přelomu tisíciletí. V období menšinové vlády ČSSD, která vznikla díky tzv. opoziční smlouvě za tolerance ODS, ukázali voliči snahu využít senátní volby k vyvážení podílu na moci. V roce 2000 tak slavila volební vítězství opoziční Čtyřkoalice. Sociálnědemokratický klub se nově stal dokonce až čtvrtým nejpočetnějším za ODS, KDU-ČSL a klubem US-ODA.
Další zvrat znamenaly volby v roce 2006. V zemi už čtyři roky vládl koaliční kabinet ČSSD, lidovců a US-DEU. Občanští demokraté, nyní tedy v roli opoziční strany, získali poprvé v historii nadpoloviční většinu senátorských mandátů. Po dva následující roky si ODS udržela celkem 41 křesel a horní komora byla zcela pod její kontrolou.
Vyvažování pokračuje
Zlom nastal v roce 2010. Předchozí čtyři roky zemi vládl pravicový kabinet Mirka Topolánka (ODS) a v létě jej po vynuceném odchodu ve funkci premiéra vystřídal Petr Nečas (ODS). Voliči v podzimních senátních volbách převážili politické síly na opačnou stranu.
Zvítězila ČSSD, která právě v tomto roce vystřídala občanské demokraty na pozici nejsilnějšího senátního klubu. Také sociální demokraté mohli nově využívat převahy absolutní většiny 41 hlasů a od těchto voleb až dodnes vede Senát sociální demokrat Milan Štěch. Ten ve funkci vystřídal předsedu Přemysla Sobotku (ODS), který stál v čele komory od konce roku 2004.
V roce 2010 se také podařilo obnovit v Senátu tradiční klub lidovců. Ten se v předcházejícím roce rozpadl po nástupu TOP 09 na politickou scénu. Tímto se staly senátorské kluby ODS a ČSSD jedinými dvěma v historii horní komory s nepřerušeným působením.
V roce 2012 ČSSD ještě dále posílila. Po volbách usedli její senátoři hned ve 46 křeslech, což je dosud největší zaznamenaná převaha. Občanští demokraté naopak dále ztráceli, a v roce 2016 dokonce dosáhli svého minima deseti senátorů. Aktuálně jsou dokonce až třetím nejsilnějším senátorským klubem, když je před dvěma lety počtem svých senátorů předstihli i Starostové a nezávislí.
Postupně ale oslabili i sociální demokraté. Většinu v horní parlamentní komoře ztratili v roce 2014. Není náhodou, že v té době už rok vedl Bohuslav Sobotka vládní kabinet ve složení ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Voliči měli opět tendenci oslabit vládní strany a vyvažovat.
Rozdělená komora
Nyní je na začátku října horní parlamentní komora rozdělena mezi šest senátorských klubů. Nejpočetněji zastoupenou stranou sice zůstává ČSSD s 23 senátory. Dalšími kluby jsou v pořadí podle počtu senátorů KDU-ČSL a nezávislí (16 členů), Starostové a nezávislí (12) a teprve čtvrtým nejsilnějším klubem disponuje ODS (10). Vlastní klub má ještě hnutí ANO (6) a nový Klub pro liberální demokracii s pěti členy.
Trend je tedy zatím takový, že velké strany oslabují a Senát je fragmentovaný mezi větší počet menších politických subjektů. Další vývoj bude odvislý i od toho, jak dopadne první kolo senátních voleb 5. a 6. října, resp. kolo druhé o týden později.
- V České republice funguje tzv. nedokonalý bikameralismus, což je politologický výraz pro parlament složený ze dvou komor s nerovným postavením. Senát má totiž méně pravomocí než Poslanecká sněmovna, neschvaluje například zákon o státním rozpočtu. Navíc může být v otázkách běžných zákonů přehlasován (nikoliv ale v návrzích ústavních). Senát se dále oproti sněmovně liší v délce volebního období – zatímco poslanci jsou voleni na čtyři roky, senátoři na šest let, přičemž každé dva roky se mění třetina Senátu. Senátoři jsou také voleni většinovým volebním systémem, zatímco poslanci poměrným.
