politolog a spolupracovník ČT

O víkendu skončilo první kolo senátních voleb. Již tradičně se o posty ucházeli kandidáti různých profesí a zaměření. Přesto bychom mohli vyčlenit jednu skupinu z nich, která byla specifická – neúspěšní prezidentští kandidáti. Jak ve volbách dopadli a přinesla jim prezidentská kandidatura nějakou výhodu v těchto volbách?

V říjnových senátních volbách uspěli kandidáti již v prvním kole hned ve dvou případech, ve zbývajících 25 se bude příští týden konat druhé kolo. V něm se utkají nejúspěšnější kandidáti z kola prvního. V deseti obvodech má své kandidáty hnutí ANO, nejsilnější vládní i sněmovní strana. Jaké šance má však Babišovo hnutí na úspěch? Podaří se mu posílit své pozice v Senátu?

Voliči rozhodli o složení obecních zastupitelstev. O hlasy se ucházela nejen místní uskupení, ale také všechny sněmovní strany. Jak silné měly obsazeni mezi všemi 216 tisíci zájemci o post zastupitele? Na největším počtu míst se voličům nabízeli kandidáti lidovců, naopak Piráti a SPD se omezili zejména na větší města.

Společně s obecními zastupiteli budou v pátek a sobotu 5. a 6. října někteří voliči rozhodovat o obsazení třetiny Senátu. Půjde už o dvanácté řádné volby v historii horní parlamentní komory. Web ČT24 přináší interaktivní mapu politického složení Senátu od jeho vzniku v roce 1996 až dodnes. Pouze dvěma stranám se v minulosti podařilo Senát zcela ovládnout, a sice ODS a ČSSD. Dnes je ale horní komora rozdělena mezi 6 různých klubů a k jednobarevné většině má jakákoliv strana daleko.

Česko i půl roku po volbách stále čeká na vládu s důvěrou Poslanecké sněmovny. Politický život bez ní má však řadu úskalí – Andrej Babiš byl například už několikrát kritizován za řadu personálních změn, které jeho kabinet provedl. Kabinet v demisi s sebou ale nese i další nemalý problém – jeho ministry není možné nahradit. Ti tak musí čekat na své nástupce bez ohledu na to, jak dlouho takové čekání může trvat. Podle ústavních právníků je řešením omezení doby vládnutí bez důvěry.

Přesně před dvaceti lety se v Poslanecké sněmovně začal projednávat historicky první senátní návrh zákona. Hned tato první předloha prošla až do sbírky zákonů a postupně následovala další více než stovka návrhů. Z nich legislativní proces úspěšně dokončila jen třetina, některé zákony ale byly a jsou pro českou společnost naprosto zásadní.

Jak podle statistik vypadá typická česká obec? Pětinu z jejích obyvatel tvoří důchodci, o něco méně pak děti do 15 let. Každý sedmý občan dokončil nejvýše základní školu, každý desátý má univerzitní vzdělání. Jeden z dvaceti místních je cizinec. A hlavně – ze všech více než šesti tisíc českých obcí nejlépe kopíruje celostátní volební výsledky. A kde je možné tu vůbec nejtypičtější obec najít? Možná pro někoho překvapivě je to patnáctitisícové město Slaný na Kladensku.

Volby skončily a nastává čas na podrobnější rozbor. Web ČT24.cz nabízí důkladnou analýzu volebních výsledků, která se zabývá šesti stranami. ANO, SPD a Pirátům výrazně vzrostla podpora, naopak ČSSD, KSČM a TOP 09 propadly. Ve kterých okresech partaje prohrávaly a ve kterých naopak posílily?

Voliči v pátek a sobotu rozhodli, že v nové Poslanecké sněmovně usedne celkem 9 politických stran a hnutí. To je nejvyšší počet v historii sněmovny od jejího vzniku v roce 1993. V úplně první sněmovně jich bylo sice osm, ale šlo o specifickou situaci danou porevolučním vývojem. Nejčastěji se počet sněmovních stran pohyboval kolem pěti, v roce 2013 narostl na sedm. Nynější dolní komora roztříštěná mezi devět stran může být výhodou pro ANO. Naopak nevýhodu představuje pro jednání o nové vládě, ale i běžné hlasování a fungování sněmovny.