Jak podle statistik vypadá typická česká obec? Pětinu z jejích obyvatel tvoří důchodci, o něco méně pak děti do 15 let. Každý sedmý občan dokončil nejvýše základní školu, každý desátý má univerzitní vzdělání. Jeden z dvaceti místních je cizinec. A hlavně – ze všech více než šesti tisíc českých obcí nejlépe kopíruje celostátní volební výsledky. A kde je možné tu vůbec nejtypičtější obec najít? Možná pro někoho překvapivě je to patnáctitisícové město Slaný na Kladensku.
Místní volební výsledky ve Slaném se v posledních dvou prezidentských a dvou sněmovních volbách v průměru neliší od celorepublikové úrovně o více než jeden procentní bod. Podobný stav trvá už od 90. let.
Například nedávné druhé kolo prezidentských voleb ovládl Miloš Zeman se ziskem 51 % hlasů – totožné procento hlasů získal i ve Slaném. O pět let dříve obdržel při svém prvním vítězství Zeman v Česku 55 %, ve Slaném 54 %.
V říjnu 2017 vyhrálo ANO sněmovní volby s podporou 30 % voličů – ve Slaném hnutí podpořilo 31 % hlasujících. A ještě naposledy, sněmovní volby 2013 a ČSSD vyhrává s 20 % v Česku a 21 % ve Slaném. A tak dále a tak dále…
Toto město je v podstatě Českou republikou v malém. Starosta Slaného Martin Hrabánek (ODS) to vnímá jako zajímavost, která na něj působí pozitivně. Zároveň ho ale nový titul pro jím vedené město nutí k zamyšlení: „Pro mě je to trochu překvapivé. Já jsem Slaný vnímal spíše jako pravicově orientované.“
Připustil ovšem, že je i ve Slaném patrné rozdělení společnosti na dva tábory, které se projevilo při prezidentských volbách. „Bohužel jsem to tak cítil. (…) Co mně ale vadí mnohem více, je, že se střet těch dvou táborů vyostřuje,“ podotkl starosta Hrabánek.
Nejde však pouze o volební výsledky. Voliči v obci na Kladensku tak věrně kopírují celé Česko kvůli tomu, jak moc se jejich město celému státu podobá. Například průměrný věk obyvatel Česka činí rovných 42 let a v podstatě identický je i ve Slaném – místní lidé jsou průměrně staří 41,8 roku.
Ve středočeském městě sice klasický domov důchodců chybí, ale fungují zde dva domy s pečovatelskou službou. Ty se kromě jiného starají právě o místní seniory, kterých ve městě žijí téměř tři tisícovky. Konkrétně přibližně každý pátý občan Slaného je starší 65 let a stejný poměr platí i pro celou Českou republiku.
Stejně vysokoškoláků i cizinců
Politologické učebnice i volební analýzy říkají, že pro rozhodování ve volbách je důležitá i dosažená úroveň vzdělání. Ve Slaném sice vzhledem k jeho velikosti přirozeně nesídlí žádná univerzita, i přesto ale desetina místních obyvatel dokončila vysokou školu. Na celorepublikové úrovni je podíl vysokoškoláků opět téměř identický.
Oproti tomu základní školy zřizuje bývalé královské město hned tři. Mezi minimálně patnáctiletými obyvateli pak ve Slaném uvedlo při posledním sčítání lidu v roce 2011 základní školu jako své nejvyšší vzdělání přesně 15 % Slánských. V celé České republice to bylo 15,1 %. Opět v podstatě perfektní shoda.
Velkým tématem současné Evropy je vztah k migraci a cizincům. Přestože cizinecká policie za celý rok 2017 zadržela jenom 172 běženců, v Česku v současnosti legálně žije asi půl milionu cizinců. Tento počet konkrétně činí 4,8 % obyvatel Česka. V případě středočeského města je toto číslo jen o něco málo nižší, 4,6 %.
Nezaměstnanost je ve Slaném vyšší
Ve Slaném sídlí už od svého založení výrobce nemocničních a pečovatelských lůžek Linet. Firma zde rovněž provozuje svůj výrobní závod. I přesto je ale místní slánská nezaměstnanost o něco vyšší než ve zbytku Česka, kde v prosinci dosahovala úrovně 3,8 %. Ve Slaném je mezi nezaměstnanými 4,8 % dosažitelných uchazečů o zaměstnání.
V podílu zaměstnanců a zaměstnavatelů už ale Slánští opět věrně kopírují celorepubliková čísla. Při posledním sčítání lidu uvedla přibližně třetina místních, že jsou zaměstnanci, což odpovídá třetině na celorepublikové úrovni. Jako zaměstnavatelé se pak označilo 1,6 % Slánských a úplně stejné procento Čechů.
Ze všech uvedených srovnání tak vyplývá, že Slaný svými charakteristikami věrně napodobuje celé Česko. Středočeské město je proto unikátním prostředím nejenom pro zájem politologů, ale třeba i pro marketingové odhadování společenského chování.
V Německu Haßloch, v Británii Worcester
Právě z důvodů předpovídání výsledků voleb či nákupního chování se totiž snaží najít to nejtypičtější městečko i v dalších státech. Například v Německu je pro tento fenomén proslulý Haßloch, který se nachází ve spolkové zemi Porýní-Falc. Právě v Haßlochu se totiž složení obyvatel podle věku, vzdělání nebo sociálních vrstev nejvíce blíží celoněmeckému průměru. Marketéři si proto z dvacetitisícového městečka učinili laboratoř zkoumání nákupních návyků.
Ve Velké Británii vyhlásila veřejnoprávní televize BBC v minulém roce jako „nejprůměrnější město“ Worcester. Také tady řada statistických údajů odpovídala celobritskému průměru. Ve Spojeném království ale tato zpráva způsobila na sociálních sítích rozruch mezi místními obyvateli. Například bývalý starosta Worcesteru Roger Knight napsal: „Worcester je neobyčejný, možná tady nebyli.“
