Zeman si získal hlavně seniory a lidi bez práce, Drahoš sbíral hlasy vysokoškoláků

Jaký typ voličů přesvědčil Miloš Zeman a kdo dal svůj hlas naopak Jiřímu Drahošovi? Bývalý předseda Akademie věd získal podporu ve městech s vyšším podílem vysokoškoláků, Zeman přesvědčil nezaměstnaný venkov. Také obce s vyšším věkovým průměrem se přiklonily spíše ke stávající hlavě státu.

Průměrné výsledky kandidátů ve 2. kole v obcích podle nezaměstnanosti
Zdroj: ČSÚ

Volby prezidenta republiky se konaly ve více než šesti tisících obcí po celé České republice. Právě výsledky pro jednotlivá města a vesnice jsou bohatým zdrojem informací, díky kterým je možné odhalit, jací voliči podpořili které kandidáty.

Pokud napříč všemi obcemi srovnáme například průměrný věk se ziskem kandidáta a zjistíme, že čím vyšší věkový průměr v obci byl, tím větší tam měl daný kandidát podporu, můžeme odhalit, že se opíral právě o hlasy starších voličů. Podobně je možné analýzu provést i pro podíl vysokoškoláků, nezaměstnaných nebo třeba důchodců napříč obcemi.

Zeman se znovu opřel o obce s vysokou nezaměstnaností

Miloš Zeman se jako bývalý předseda sociální demokracie stále snaží profilovat jako politik levicový, i když v posledních letech se názorově výrazně posunul. Jako levicový je však dlouhodobě stále vnímán voliči v některých regionech, kteří v něm vidí garanta zlepšení jejich často reálně neutěšené situace. Prezident tak získal podporu pro své opětovné zvolení zejména v obcích s vyšší mírou nezaměstnanosti. Čím více míra nezaměstnanosti v obcích roste, tím vyšší byla podpora hlavy státu ve druhém kole prezidentské volby.

Miloš Zeman uspěl ve věkově starších obcích
Zdroj: ČSÚ

Vedle nezaměstnaných podporují Zemana také starší voliči. Na základě analýzy dat můžeme tvrdit, že čím vyšší byl věkový průměr obce, tím více hlasů v ní obhájce prezidentského mandátu získal. Mladší lidé podporovali naopak Jiřího Drahoše. Černá přerušovaná linka ukazuje vzrůstající trend vztahu mezi věkem a voličskou podporou. Zelené body značí jednotlivé obce.

Drahoš našel podporu v obcích s vyšším podílem vysokoškoláků

Jiří Drahoš se snažil pro svůj úspěch získat především vzdělané voliče. Ostatně i jeho volební vize stály do značné míry na podpoře vzdělávání. Vztah mezi podporou bývalého předsedy Akademie věd a úrovní vzdělání voličů je zřejmý. Jednoznačně se ukazuje, že čím více vysokoškolsky vzdělaných obyvatel v obci žije, tím více voličů tam Drahoš získal. Potvrzuje se i trend z prvního kola, kde byl tento vztah také zřejmý, v druhém kole se však ještě více umocnil. Přerušovaná linka ukazuje na vzrůstající tendenci, žluté body vyznačují jednotlivé obce.

Jiří Drahoš uspěl v obcích s více vysokoškoláky
Zdroj: ČSÚ

Podpora vysokoškolských voličů úzce souvisí s tím, že Drahoš získával hlasy především ve větších městech, a to včetně Prahy. Právě tam se navíc koncentruje vyšší počet vysokoškolsky vzdělaných obyvatel. Ve městech zároveň panuje nižší nezaměstnanost, a Drahoš tak nebyl ani kandidátem lidí bez práce. V obcích s vyšší než osmiprocentní nezaměstnaností získal Drahoš průměrně pouze 33,2 % hlasů. Také v tomto případě se potvrdil trend z prvního kola, že s rostoucí mírou nezaměstnanosti v obcích podpora bývalého předsedy Akademie věd klesá.

Drahošova města, Zemanovy vesnice

Ať už byla pro kandidáta významná podpora spíše vysokoškoláků, nebo nezaměstnaných, hraje podstatnou roli také velikost obcí. Vzhledem k vysokému počtu obcí v Česku je samozřejmě důležité, jak se rozhoduje venkov. Zásadní je hranice velikosti obce 10 tisíc obyvatel – polovina lidí v České republice žije v obcích menších, ta druhá polovina naopak ve větších obcích.

Za zmínku stojí, že ve druhém kole prezidentské volby získal prezident Zeman nadpoloviční většinu svých hlasů v obcích s počtem obyvatel menším než 10 tisíc. Konkrétně tam bývalý předseda Poslanecké sněmovny a premiér získal 53,3 % všech svých hlasů. U Drahoše byl poměr u těchto obcí nižší – v obcích do 10 tisíc obyvatel získal Drahoš jen 46,6 % všech svých hlasů.

Podobnosti a rozdíly zisku kandidátů v obcích (2018)
Zdroj: ČSÚ

U Drahoše se ukazuje důležitost Prahy, našel v ní téměř 17 % všech svých voličů. V překladu každý šestý Drahošův volič odevzdal hlas v Praze. Bez zajímavosti by ale nemělo zůstat ani to, že ani Miloš Zeman v Praze úplně nepropadl. Získal zde podporu více než 200 tisíc voličů, což tvořilo sedmiprocentní podíl na všech Zemanových hlasech. Každý čtrnáctý volič Miloše Zemana tedy odevzdal svůj hlas právě v hlavním městě. Je tedy mylné domnívat se, že by Drahoš uspěl pouze v Praze a Zeman opanoval zbytek republiky.