Jaký typ voličů přesvědčil Miloš Zeman a kdo dal svůj hlas naopak Jiřímu Drahošovi? Bývalý předseda Akademie věd získal podporu ve městech s vyšším podílem vysokoškoláků, Zeman přesvědčil nezaměstnaný venkov. Také obce s vyšším věkovým průměrem se přiklonily spíše ke stávající hlavě státu.
Zeman si získal hlavně seniory a lidi bez práce, Drahoš sbíral hlasy vysokoškoláků
Volby prezidenta republiky se konaly ve více než šesti tisících obcí po celé České republice. Právě výsledky pro jednotlivá města a vesnice jsou bohatým zdrojem informací, díky kterým je možné odhalit, jací voliči podpořili které kandidáty.
Pokud napříč všemi obcemi srovnáme například průměrný věk se ziskem kandidáta a zjistíme, že čím vyšší věkový průměr v obci byl, tím větší tam měl daný kandidát podporu, můžeme odhalit, že se opíral právě o hlasy starších voličů. Podobně je možné analýzu provést i pro podíl vysokoškoláků, nezaměstnaných nebo třeba důchodců napříč obcemi.
Zeman se znovu opřel o obce s vysokou nezaměstnaností
Miloš Zeman se jako bývalý předseda sociální demokracie stále snaží profilovat jako politik levicový, i když v posledních letech se názorově výrazně posunul. Jako levicový je však dlouhodobě stále vnímán voliči v některých regionech, kteří v něm vidí garanta zlepšení jejich často reálně neutěšené situace. Prezident tak získal podporu pro své opětovné zvolení zejména v obcích s vyšší mírou nezaměstnanosti. Čím více míra nezaměstnanosti v obcích roste, tím vyšší byla podpora hlavy státu ve druhém kole prezidentské volby.
Miloš Zeman uspěl ve věkově starších obcích
Vedle nezaměstnaných podporují Zemana také starší voliči. Na základě analýzy dat můžeme tvrdit, že čím vyšší byl věkový průměr obce, tím více hlasů v ní obhájce prezidentského mandátu získal. Mladší lidé podporovali naopak Jiřího Drahoše. Černá přerušovaná linka ukazuje vzrůstající trend vztahu mezi věkem a voličskou podporou. Zelené body značí jednotlivé obce.
Drahoš našel podporu v obcích s vyšším podílem vysokoškoláků
Jiří Drahoš se snažil pro svůj úspěch získat především vzdělané voliče. Ostatně i jeho volební vize stály do značné míry na podpoře vzdělávání. Vztah mezi podporou bývalého předsedy Akademie věd a úrovní vzdělání voličů je zřejmý. Jednoznačně se ukazuje, že čím více vysokoškolsky vzdělaných obyvatel v obci žije, tím více voličů tam Drahoš získal. Potvrzuje se i trend z prvního kola, kde byl tento vztah také zřejmý, v druhém kole se však ještě více umocnil. Přerušovaná linka ukazuje na vzrůstající tendenci, žluté body vyznačují jednotlivé obce.
Jiří Drahoš uspěl v obcích s více vysokoškoláky
Podpora vysokoškolských voličů úzce souvisí s tím, že Drahoš získával hlasy především ve větších městech, a to včetně Prahy. Právě tam se navíc koncentruje vyšší počet vysokoškolsky vzdělaných obyvatel. Ve městech zároveň panuje nižší nezaměstnanost, a Drahoš tak nebyl ani kandidátem lidí bez práce. V obcích s vyšší než osmiprocentní nezaměstnaností získal Drahoš průměrně pouze 33,2 % hlasů. Také v tomto případě se potvrdil trend z prvního kola, že s rostoucí mírou nezaměstnanosti v obcích podpora bývalého předsedy Akademie věd klesá.
Drahošova města, Zemanovy vesnice
Ať už byla pro kandidáta významná podpora spíše vysokoškoláků, nebo nezaměstnaných, hraje podstatnou roli také velikost obcí. Vzhledem k vysokému počtu obcí v Česku je samozřejmě důležité, jak se rozhoduje venkov. Zásadní je hranice velikosti obce 10 tisíc obyvatel – polovina lidí v České republice žije v obcích menších, ta druhá polovina naopak ve větších obcích.
Za zmínku stojí, že ve druhém kole prezidentské volby získal prezident Zeman nadpoloviční většinu svých hlasů v obcích s počtem obyvatel menším než 10 tisíc. Konkrétně tam bývalý předseda Poslanecké sněmovny a premiér získal 53,3 % všech svých hlasů. U Drahoše byl poměr u těchto obcí nižší – v obcích do 10 tisíc obyvatel získal Drahoš jen 46,6 % všech svých hlasů.
Podobnosti a rozdíly zisku kandidátů v obcích (2018)
U Drahoše se ukazuje důležitost Prahy, našel v ní téměř 17 % všech svých voličů. V překladu každý šestý Drahošův volič odevzdal hlas v Praze. Bez zajímavosti by ale nemělo zůstat ani to, že ani Miloš Zeman v Praze úplně nepropadl. Získal zde podporu více než 200 tisíc voličů, což tvořilo sedmiprocentní podíl na všech Zemanových hlasech. Každý čtrnáctý volič Miloše Zemana tedy odevzdal svůj hlas právě v hlavním městě. Je tedy mylné domnívat se, že by Drahoš uspěl pouze v Praze a Zeman opanoval zbytek republiky.