Lukáš Hájek strana 3 z 3

Výroky poslanců SPD Miloslava Roznera a Tomia Okamury zlehčující charakter protektorátního tábora v Letech u Písku hýbou českou politickou scénou. Na oba politiky už bylo podáno trestní oznámení pro podezření z popírání či zpochybňování nacistické genocidy. Okamuru může výrok stát místo ve vedení Poslanecké sněmovny. Nejde však o první případ, kdy se čeští politici snaží interpretovat letskou historii. V minulosti byl za svá vyjádření o táboře kritizován Andrej Babiš nebo tehdejší prezident Václav Klaus.

Pro Jiřího Drahoše skončila prezidentská volba neúspěchem – na Pražský hrad se nepřestěhuje. Otázkou nyní je, kam povedou jeho další kroky, protože Drahošova budoucnost je v tomto ohledu zatím nejasná. Ve volbách získal podporu 2,7 milionu voličů, což mu otevírá cestu k dalšímu politickému angažmá. Ostatně i sám Drahoš při svém prvním povolebním projevu oznamoval, že jede dál a z veřejného života nemizí. Klíčové je ale jednat rychle.

„Ve druhém kole začíná vše od nuly,“ řekl Miloš Zeman na tiskové konferenci po sečtení výsledků prvního kola volby prezidenta – a měl pravdu. Začaly dva týdny, v nichž se očekával rozhodující střet dvou prezidentských kandidátů. Stávající prezident, který do té doby popíral vedení předvolební kampaně, musel začít pracovat na svém nečekaně relativně nízkém výsledku z prvního kola, Drahoš zase dotahoval prezidentův náskok. Těch necelých čtrnáct dnů bylo důležitých pro další politické směřování Česka. K jakým událostem mezi oběma koly voleb došlo a co nakonec vedlo k vítězství Miloše Zemana?

Jaký typ voličů přesvědčil Miloš Zeman a kdo dal svůj hlas naopak Jiřímu Drahošovi? Bývalý předseda Akademie věd získal podporu ve městech s vyšším podílem vysokoškoláků, Zeman přesvědčil nezaměstnaný venkov. Také obce s vyšším věkovým průměrem se přiklonily spíše ke stávající hlavě státu.

Volební vítězství Miloše Zemana v prezidentských volbách bylo velmi těsné. Získal přibližně 51,4 % hlasů, poražený Jiří Drahoš 48,6 % hlasů. Podívejte se na interaktivní mapu volebních výsledků dle jednotlivých obcí v Česku.

První kolo prezidentských voleb se konalo necelé tři měsíce po volbách do Poslanecké sněmovny. Nabízí se tedy otázka, jak se překrývá podpora prezidentských kandidátů s volbou konkrétních stran a hnutí. Analýzy ukazují, že Miloš Zeman získal hlasy zejména v obcích, kde byla na podzim silná KSČM, ANO a SPD. V baštách ODS uspěli Jiří Drahoš a Mirek Topolánek, Pavel Fischer byl populární na tradičně lidovecké jižní Moravě.

V sobotu skončilo první kolo historicky druhých přímých voleb prezidenta České republiky. Co rozhodlo o tom, že do druhého kola nakonec postoupili Miloš Zeman a Jiří Drahoš? Současný prezident bodoval u starších voličů a nezaměstnaných, bývalý předseda Akademie věd pak zejména u vysokoškoláků. Fischera vynesla k třetímu místu podpora žen a bývalý premiér Topolánek propadl u starších voličů.

Volby prezidenta opět ukázaly, že je Česko rozděleno. Jinak volí vesnice a města, obce s vysokou a nízkou nezaměstnaností. Navíc i výsledky prezidentského klání opětovně potvrdily, že Praha a její okolí volí zcela odlišně než zbývající část republiky. Nejúspěšnějšími kandidáty byli Miloš Zeman a Jiří Drahoš, kteří postoupili do 2. kola.

Hlasy v historicky druhých přímých prezidentských volbách jsou sečteny. A jsou pochopitelně známi i dva finalisté. O vítězi nyní rozhodne to, ke komu se přikloní voliči neúspěšných kandidátů. ČT24 přináší analýzu vzájemných podobností a naopak rozdílů ve volebních výsledcích jednotlivých kandidátů v obcích. Ty totiž mohou hrát klíčovou roli v tom, ke komu se za dva týdny hlasy „přelijí“.

V Evropě nejsou menšinové vlády ničím zvláštním. Od konce 2. světové války až dodnes úřadovalo ve 30 vybraných evropských zemích celkem 832 demokratických vlád. Z nich více než čtvrtina vládla menšinově, jelikož tyto vlády neměly dostatečnou oporu v parlamentu. Portál ČT24.cz přináší kompletní analýzu vlád v Evropě od roku 1945.

Poslanecká sněmovna má za sebou ustavující schůzi. Ta začala přesně měsíc po volbách a byla druhou nejdelší v historii Česka. Do čela sněmovny byl zvolen Radek Vondráček (ANO), a stal se tak prvním předsedou této instituce, který není členem ODS nebo ČSSD. V řízení sněmovny mu bude pomáhat i pětice zvolených místopředsedů, i když zvoleni byli prozatím pouze čtyři z nich. Česko tak prožilo již sedmou ustavující schůzi ve svých dějinách. Přestože letošní úvodní jednání patřilo spíše k těm více vzrušeným, bouřlivost některých minulých schůzí překonána nebyla.

Na ustavující schůzi Poslanecké sněmovny budou v pondělí poprvé jednat poslanci a poslankyně zvolení v říjnových volbách. Jak si vedli jejich předchůdci v poslaneckých lavicích? Web ČT24.cz nabízí kompletní přehled aktivity a jedinečné shrnutí o činnosti Poslanecké sněmovny mezi lety 2013–2017.

Volby skončily a nastává čas na podrobnější rozbor. Web ČT24.cz nabízí důkladnou analýzu volebních výsledků, která se zabývá šesti stranami. ANO, SPD a Pirátům výrazně vzrostla podpora, naopak ČSSD, KSČM a TOP 09 propadly. Ve kterých okresech partaje prohrávaly a ve kterých naopak posílily?

Voliči v pátek a sobotu rozhodli, že v nové Poslanecké sněmovně usedne celkem 9 politických stran a hnutí. To je nejvyšší počet v historii sněmovny od jejího vzniku v roce 1993. V úplně první sněmovně jich bylo sice osm, ale šlo o specifickou situaci danou porevolučním vývojem. Nejčastěji se počet sněmovních stran pohyboval kolem pěti, v roce 2013 narostl na sedm. Nynější dolní komora roztříštěná mezi devět stran může být výhodou pro ANO. Naopak nevýhodu představuje pro jednání o nové vládě, ale i běžné hlasování a fungování sněmovny.