INTERAKTIVNÍ MAPA: Zeman si podmanil Česko, ale Praze a okolí vládne Drahoš

Volby prezidenta opět ukázaly, že je Česko rozděleno. Jinak volí vesnice a města, obce s vysokou a nízkou nezaměstnaností. Navíc i výsledky prezidentského klání opětovně potvrdily, že Praha a její okolí volí zcela odlišně než zbývající část republiky. Nejúspěšnějšími kandidáty byli Miloš Zeman a Jiří Drahoš, kteří postoupili do 2. kola.

Každý z kandidátů se snažil oslovit co možná největší podíl voličů, podporu však získávali v různě velkých obcích. Zeman je kandidátem, který oslovuje zejména venkov. Jeho voliči jsou v malých obcích a středně velkých městech.

Malých obcí je v České republice ve srovnání s Evropou velmi vysoké množství, což pro Zemana představuje značnou výhodu. Před pěti lety se nepodařilo Karlu Schwarzenbergovi oslovit vesnické voliče, což z velké části stálo za jeho volebním neúspěchem. Drahoš byl nyní v malých obcích úspěšnější než Zemanův konkurent z roku 2013.

Praha patřila Drahošovi, na počet obcí zvítězil Zeman

V letošních volbách Zeman vyhrál ve více než 5,5 tisíci obcí. Jiří Drahoš uspěl v mnohem nižším počtu obcí, vítězství se mu podařilo dosáhnout v přibližně 650 z nich – současně to ale byly obce početné co do obyvatelstva.

V obcích do tisíce obyvatel získal Zeman v průměru 43,5 % hlasů. S tím, jak se zvětšovala velikost obce, podpora současnému prezidentovi klesala. Ve velkých městech nad 100 tisíc obyvatel byl jeho průměrný zisk 37 % a v Praze, jediné obci s milionem obyvatel, přesvědčil ke své volbě jen 22,4 % voličů.

Zcela opačný trend můžeme pozorovat u Jiřího Drahoše. Jak se zvětšuje velikost obce, Jiří Drahoš dosahoval v 1. kole i lepších výsledků. V Praze porazil prezidenta Zemana s 35 % hlasů, v malých obcích do tisíce obyvatel byl jeho volební zisk v průměru kolem 24 % hlasů. V dalších velikostních kategoriích obcí byla podpora Drahoše mírně rostoucí s vyšší velikostí obcí.

Výsledky prezidentských kandidátů v obcích podle jejich velikosti
Zdroj: ČSÚ

Podobný trend jako u Drahoše je zřetelný i u dalších kandidátů. Také Pavel Fischer, Michal Horáček a Mirek Topolánek se orientovali zejména na městské voliče a získávali jejich podporu. Zajímavý výsledek naopak vykázal Marek Hilšer, jehož podpora byla velmi vyrovnaná a v jeho případě nehrálo příliš velkou roli, zda jsou voliči z nejmenší obce, či z velkého města.

Výsledky prezidentských kandidátů v obcích podle jejich velikosti
Zdroj: ČSÚ

Česko rozdělené mezi nezaměstnané a pracující

Dalším faktorem, který ovlivňuje regionální podporu jednotlivých kandidátů, je míra nezaměstnanosti. I na výsledcích voleb po prvním kole je zřejmé, že Zemanovi se vyplácí zaměřování se na sociálně slabší skupiny, neboť s rostoucí mírou nezaměstnanosti roste i podpora prezidenta ve volbách.

V obcích, kde nezaměstnanost dosahuje více než osmi procent, získal Zeman v průměru přes 50 % hlasů. Naopak s vyšší zaměstnaností současné hlavě státu počet voličů ubývá.

I zde se ukazuje, jak jsou oba finalisté odlišní. Voliči v obcích s nízkou mírou nezaměstnanosti podporují spíše bývalého předsedu Akademie věd. Souvisí to samozřejmě i s tím, že nízká nezaměstnanost je v největších městech a tak se velikost obce a míra nezaměstnanosti doplňují.

Výsledky prezidentských kandidátů v obcích podle míry nezaměstnanosti
Zdroj: ČSÚ

Vztah mezi klesající nezaměstnaností a vzrůstající voličskou podporou se projevuje i u dalších neúspěšných kandidátů Fischera, Horáčka, Hilšera a Topolánka. Tito uchazeči o Pražský hrad tedy mají regionálně podobně rozložené voliče. To bylo v 1. kole vzájemnou nevýhodou, neboť jednotliví kandidáti si vzájemně konkurovali.

Výsledky prezidentských kandidátů v obcích podle míry nezaměstnanosti
Zdroj: ČSÚ

Prahu ovládl Drahoš, Mlýnské Struhadlo Horáček

V téměř celém Česku zvítězil Miloš Zeman, ovšem s výjimkou Prahy a okolních okresů. Dlouhodobě se hlavní město vymyká celorepublikovému výsledku. Nyní tomu nebylo jinak. V Praze jako v jediném regionu zvítězil Drahoš. Podařilo se mu uspět také v severních Čechách na Liberecku, kde dlouhodobě uspívají pravicové politické subjekty.

Asi příliš nepřekvapí, že velmi výrazných úspěchů dosahoval i v okolí Jablunkova, kde vyrůstal. Podařilo se mu tam získat jeho třetí nejlepší volební výsledek, když jej podpořilo 63,5 % voličů. Nejúspěšnější byl ve Staňkovicích na Litoměřicku – přesvědčil 75,0 % voličů, aby mu hodili svůj hlas.

Fischer jako třetí kandidát v pořadí zvítězil jen v jednotkách obcí. Přeskočit všechny protikandidáty se mu podařilo ve 22 obcích. Nejúspěšnější byl v Nové Vsi u Nového Města na Moravě. V obci s téměř 500 voliči obdržel skoro 47 % hlasů.

U kandidáta Fischera stojí za pozornost fakt, že se mu podařilo přesvědčit zejména moravské voliče. Uspěl na Zlínsku, kde dosahoval nadprůměrných volebních zisků, podobně úspěšný byl i na Vysočině. Naopak v Čechách je jeho podpora nízká a nedosahuje na úroveň jeho průměrného celkového zisku.

To Michal Horáček měl problém opačný. Moravští voliči jej ve volbách nepodpořili. Podobně jako Drahoš měl své podporovatele v okolí Prahy, ale nebyl schopen konkurovat ve volebním zisku druhému kandidátovi v pořadí. Celkem zvítězil ve čtyřech obcích z celkového počtu více než šesti tisíc, například v Mlýnském Struhadle na Klatovsku nebo v Okoři u Prahy.

Marek Hilšer je poslední z kandidátů, kteří aspoň v jedné z obcí zvítězili. Vítězství si připsal v Xaverově, Veliši a Úhořilce. Jeho voličská podpora byla rozptýlená napříč celou Českou republikou s mírnou převahou v Čechách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vapuje už každé desáté dítě. Roste i obliba energetických nápojů

Elektronické cigarety pravidelně užívá přibližně každý desátý školák ve věku mezi jedenácti a patnácti lety. Oproti roku 2022 téměř dvojnásobně vzrostl i počet mladých, který každodenně konzumuje energetické nápoje. Některé školy tak tyto drinky s vysokým obsahem kofeinu a cukru zakazují ve školním řádu. Na trend ukázala rozsáhlá studie životního stylu, na níž spolupracovali vědci z Univerzity Palackého v Olomouci.
před 6 hhodinami

Namísto do odpadu na stoly seniorů nebo samoživitelek. Školní jídelny bojují proti plýtvání

Do projektu Zachraň oběd se zapojilo přes 70 organizací – nejčastěji školní jídelny, vysokoškolské menzy nebo restaurace. Porce, které strávníci nesní, putují k samoživitelům do azylových domů, seniorům nebo do dětských domovů. Organizace ve spolupráci s kuchyněmi dosud darovaly bezmála 130 tisíc obědů, které by skončily jako odpad.
před 12 hhodinami

O čem plánujeme informovat v sobotu 21. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoSlevy na jízdném pro studenty a seniory chce vláda zvýšit, termín ale nemá

Studentům a seniorům v některých regionech podraží cestování. Další část krajů od Nového roku přestane dorovnávat slevu až na 75 procent z celostátně platných padesáti. Vláda slíbila tento bonus zvýšit, nemá však dohodu, kdy k tomuto kroku přistoupit. „Příští rok už budeme v polovině volebního období a myslím, že by bylo nefér s tím k voličům přijít až před dalšími volbami,“ přiblížil svůj pohled předseda poslaneckého podvýboru pro dopravu Martin Kolovratník (ANO). Opozice předvolební slib zvýšit slevy kritizuje s tím, že si to stát nemůže dovolit.
včera v 20:14‌‌

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
včera v 16:08‌‌

Zavádíme kontrolu čtyř očí, řekl Bednárik po jednání bezpečnostní komise o srážce vlaků

Na železnici se začne od prosince zavádět takzvaný systém čtyř očí, sdělil ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD). V pilotním projektu na pražském hlavním nádraží budou muset dva lidé kontrolovat odjezdová návěstidla, zda ukazují volnou dopravní cestu. Od ledna má systém začít fungovat v dalších stanicích, představil ministr doporučení komise pro zvýšení bezpečnosti na železnici. Opatření reaguje na úterní srážku osobních vlaků u pražského hlavního nádraží.
včeraAktualizovánovčera v 15:29‌‌

Jak zlepšit veřejné finance? Experti navrhují úpravy v daních i revizi výdajů

Poslance čeká 25. listopadu druhé čtení návrhu státního rozpočtu na příští rok. Už v říjnu schválili základní parametry, schodek má proti tomu letošnímu vzrůst z 310 na 386 miliard korun. Resort financí dle fiskálního výhledu očekává, že se deficit veřejných financí příští rok prohloubí zhruba na 3,5 procenta HDP. Vláda se přitom zavázala snížit do roku 2030 deficit na 1,2 procenta HDP. I proto experti z Centra veřejných financí předkládají dvacet opatření, která by podle nich saldo veřejných financí zlepšila.
včera v 07:00‌‌

VideoPolicisté začali používat elektronické pokutové bloky. Pomůžou zrychlit práci

Dopravní policisté začali při řešení přestupků používat elektronické pokutové bloky místo papírových. Jejich vyplňování má být rychlejší a přesnější. Ty papírové ale úplně nekončí, ačkoli při jejich vypisování někteří policisté chybují. Toho pak využívají řidiči, když prostřednictvím právníků usilují o zrušení trestu. „Pokutový blok je opravdu malý kus papíru, do kterého musíte všechno vměstnat, a když máte souběh přestupků, tak to pro toho policistu není úplně snadné,“ vysvětluje ředitel dopravní policie Michal Hodboď. Ročně dopravní policisté udělí kolem půl milionu blokových pokut. Zhruba 800 z nich se na žádost řidičů přezkoumává, u více než tří set se přestupek zruší.
včera v 06:00‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.