Na ustavující schůzi Poslanecké sněmovny budou v pondělí poprvé jednat poslanci a poslankyně zvolení v říjnových volbách. Jak si vedli jejich předchůdci v poslaneckých lavicích? Web ČT24.cz nabízí kompletní přehled aktivity a jedinečné shrnutí o činnosti Poslanecké sněmovny mezi lety 2013–2017.
Velký přehled končící sněmovny: pět poslanců nikdy nepromluvilo, ministři zase zanedbávali účast
V poslaneckých lavicích zasedá, jak známo, 200 poslanců. Ne všichni ale dokončí celé funkční období. Někteří se svých mandátů vzdají, jiným zanikne z důvodu neslučitelnosti s jinou veřejnou funkcí, například při zvolení do Senátu či Evropského parlamentu. Celkově se tak v minulé sněmovně vystřídalo 215 osob.
Nejsilnější zastoupení měl poslanecký klub ČSSD s 50 poslanci, v těsném závěsu následovaný hnutím ANO, které obsadilo 47 křesel. Třetím v pořadí byla KSČM, do sněmovny se dostalo 33 jejích nominantů, 26 poslanců hájilo barvy TOP 09 a Starostů, 16 ODS a po 14 poslancích získaly poslanecké kluby KDU-ČSL a Úsvitu.
Přeběhlíků bylo minimum
Ve dvou případech došlo k situaci, kdy poslanci přestoupili do jiného poslaneckého klubu. Karel Tureček přešel z TOP 09 do klubu ANO, Kristýna Zelienková zamířila opačným směrem z ANO a stala se členkou poslaneckého klubu TOP 09 a Starostů.
Zajímavostí je, že zástupce ve sněmovně může strana získat i bez toho, aby její kandidát uspěl ve volbách. To je případ Realistů – ti do svých řad totiž získali poslance Martina Lanka a Janu Hnykovou, kteří kandidovali a byli zvoleni za Úsvit. Realisté se tak na několik měsíců stali parlamentní stranou. Ovšem i když poslanec změní příslušnost ke klubu či ke straně, dotaci na mandát získává po celé funkční období strana, na jejíž listině poslanec kandidoval.
Sněmovna s řadou rekordů
Podíváme-li se podrobněji na složení minulé sněmovny, tvořily ženy o něco více než pětinu z celkového počtu. Od vzniku Poslanecké sněmovny v roce 1993 měly ženy v každém volebním období větší zastoupení než v tom předcházejícím. Míra zastoupení žen tedy měla pozvolný, ale setrvale vzrůstající trend. Sněmovna vzniklá po volbách v roce 2013 však tento trend zbrzdila. Oproti minulosti zastoupení žen poprvé v historii pokleslo.
Jednalo se také o nejvzdělanější sněmovnu. Více než 85 % poslanců mělo vysokoškolské vzdělání, zbývající reprezentanti byli nejvýše středoškoláky.
Poslanecká sněmovna v letech 2013-2017 v číslech
Z hlediska zkušeností znamenala minulá Poslanecká sněmovna pro celkem 60 % poslanců jejich úplně první volební období. Takové procento nováčků bylo nejvyšší od roku 1998. V 90. letech se však česká politická scéna stále teprve formovala, a předchozí nezkušenost poslanců tak byla přirozená.
Nejzkušenějším poslancem, který v minulé sněmovně zasedal ve volebních lavicích již sedmé funkční období, byl Marek Benda z ODS – ve sněmovně je od jejího začátku. K nejzkušenějším zákonodárcům patřili i Miroslav Grebeníček, Vojtěch Filip, Pavel Kováčik a Zuzka Bebarová Rujbrová z KSČM či sociální demokraté Lubomír Zaorálek a Bohuslav Sobotka. Ti všichni plnili v minulé sněmovně své již šesté volební období.
Zkušenosti poslanců s Poslaneckou sněmovnou
Účast na hlasování nízká zejména u ministrů
Aktivitu poslanců ve sněmovně je možné vyjádřit hned několika způsoby od účasti na hlasováních až po počet navržených zákonů. Je však nutné upozornit, že jde vždy pouze o číselné vyjádření, které nijak nerozlišuje „dobré“ poslance od těch „špatných“. U některých hlasování je totiž účast důležitější než u jiných a například návrhy zákonů jsou rovněž různě kvalitní.
I tato základní čísla přesto poskytují zajímavé informace o aktivitě zákonodárců. Průměrně se poslanci v minulém sněmovním období zúčastnili tří ze čtyř hlasování. Největší průměrnou účast na hlasováních měli poslanci KSČM, naopak tu nejnižší měli zástupci TOP 09.
Účast při hlasováních podle stran (%)
Zřetelně nižší účast na hlasováních měli zejména ti poslanci, kteří zároveň působili v pozici ministrů. Tito zákonodárci zaznamenali účast na hlasováních v průměru o 23 procentních bodů nižší než jejich kolegové bez kumulace poslaneckého a ministerského mandátu (viz box níže). Žádný z ministrů dosluhující vlády se přitom v souvislosti s výkonem své vládní funkce poslaneckého mandátu nevzdal.
- průměr za 14 ministrů: 54 %
- průměr za 201 ostatních poslanců: 77 %
Například ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) pro server lidovky.cz v červenci 2014 ke své nízké účasti na jednání sněmovny uvedl: „Rozhodl jsem se minimálně do konce července naplno věnovat řízení resortu zemědělství, protože připravujeme rozdělení největšího objemu evropských peněz do roku 2020. Chtěl bych u většiny jednání být, abych viděl, jak to nastavujeme a rozdělujeme. Od září se jednání sněmovny budu účastnit mnohem aktivněji.“
Snížená účast ministrů na hlasováních je často využívána jako argument pro zavedení tak zvaného klouzavého mandátu, který by znamenal, že po dobu působení poslance v křesle ministra dočasně na jeho uvolněné místo ve sněmovně nastupuje náhradník. Tento postup je využíván napřklad v Belgii, Rakousku nebo na Slovensku. Právní experti však zavedení klouzavého mandátů odmítli při debatách o změnách ústavy naposledy letos v září.
Nejvíce zákonů předložila vláda a poslanci Úsvitu
Poslanecká sněmovna je zákonodárným orgánem a jednou z jejích hlavních funkcí je právě přijímání nových zákonů a novelizace těch stávajících. Minulá sněmovna schválila celkem 359 takových předpisů. Podle ústavy mají právo iniciovat přijetí zákona jednotliví poslanci, skupina poslanců, Senát, zastupitelstva kraje a vláda. Právě vláda je tím, kdo tradičně předkládá nejvíce návrhů zákonů – v minulém volebním období to bylo celých 60 % návrhů.
Aktivní byli v předkládání nových zákonů i poslanci. Mezi lety 2013–2017 navrhli samostatně nebo ve skupinách celkem 232 zákonů. Nejaktivnější byli v tvorbě nových návrhů zákonodárci Úsvitu, kteří se podepsali pod každým čtvrtým poslaneckým návrhem.
Naopak nejméně aktivními byli v předkládání nové legislativy poslanci koaličních stran ČSSD, ANO a KDU-ČSL. To je ovšem zcela přirozené, neboť tyto strany prosazují nové zákony především skrze vládu. Poslanci opozičních stran stojí mimo vládu, a jsou proto výrazně aktivnější v předkládání legislativy skrze návrhy poslanecké.
Zákony, interpelace a promluvy
Interpelace jsou doménou opozičních poslanců
Další funkcí sněmovny je kontrola vlády. Poslanci k naplnění tohoto úkolu využívají kromě jiného i své právo pokládat otázky členům vlády, tak zvané. interpelace. Ty je možné podat buď písemnou, nebo ústní formou – právě ústní podoba je využívána v drtivé většině případů (viz box níže).
Jasná převaha ústních interpelací má svůj původ především v možnosti dotazování se v sále sněmovny za přítomnosti televizních kamer, které interpelace přenášejí v přímém přenosu. Poslanci se tak mohou prezentovat veřejně. Pří položení dotazu písemně jsou o tuto možnost ochuzeni.
- • písemné: 112 (5 %)
• ústní: 2013 (95 %)
Interpelace pokládají zejména opoziční poslanci, kteří svými dotazy kontrolují vládu. Nejaktivnější byli v tomto ukazateli poslanci pravicové opozice z řad ODS a TOP 09. Každý z jejich poslanců podal za celé volební období průměrně 28, respektive 19 interpelací.
Dotazy vládě pokládali i koaliční poslanci. Ovšem v jejich případě jde většinou o nahrávání na smeč členům vlády. Ministři totiž na základě dotazu dostávají možnost vyjádřit se k určitým problémům v mediálně sledovaném čase vyhrazeném pro interpelace.
Pořadí přihlášek k ústním interpelacím se určuje losem vždy v den, kdy se mají interpelace konat (dle jednacího řádu Poslanecké sněmovny zpravidla ve čtvrtek). Není-li vylosovaný poslanec přítomen v sále, jeho přihláška k interpelaci propadá a on ztrácí své pořadí.
Nejvíce vystupovali poslanci ODS
Poslanci reprezentují své voliče také vystupováním na zasedáních Poslanecké sněmovny. Přednesené promluvy je možné vyjádřit například počtem částí schůze, na kterých poslanec vystoupil. V tomto ohledu byli průměrně nejaktivnější poslanci ODS, KDU-ČSL a TOP 09. Naopak nejméně promluv přednesli zákonodárci ČSSD, Úsvitu a ANO. Celkem 5 poslanců přitom nevystoupilo v průběhu svého poslaneckého mandátu na jednání sněmovny ani jednou.
V pondělí začíná ustavující schůze nové Poslanecké sněmovny, v níž zasedne devět politických stran a hnutí. Přijímání zákonů tak může být v některých ohledech komplikovanější. Důležité bude také sledovat relativně dominantní postavení hnutí ANO. Sněmovní statistiky se začínají počítat od začátku.
