Výroky poslanců SPD Miloslava Roznera a Tomia Okamury zlehčující charakter protektorátního tábora v Letech u Písku hýbou českou politickou scénou. Na oba politiky už bylo podáno trestní oznámení pro podezření z popírání či zpochybňování nacistické genocidy. Okamuru může výrok stát místo ve vedení Poslanecké sněmovny. Nejde však o první případ, kdy se čeští politici snaží interpretovat letskou historii. V minulosti byl za svá vyjádření o táboře kritizován Andrej Babiš nebo tehdejší prezident Václav Klaus.
První školní den roku 2016 navštívil tehdejší vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš Varnsdorf, kde se právě o táboru v Letech rozmluvil. Podle svých slov neobratně poukázal na to, že „dřív Romové pracovali“. Dodal, že i jeho samotného vyděsilo, jak je jeho citovaný výrok o táboru v Letech „naprosto šílený“. O pár dní později se za svá slova přímo v Poslanecké sněmovně omluvil, i když podle něj byla vytržena z kontextu.
O více než deset let dříve se odehrála podobná situace, i když s jinými aktéry. Píše se rok 2005 a Evropský parlament schválil rezoluci odsuzující diskriminaci Romů. Od Česka zvlášť text žádá zrušení vepřína v místech bývalého koncentračního tábora v Letech u Písku.
Proti rezoluci hlasoval kromě 24 dalších kolegů i tehdejší europoslanec Miloslav Ransdorf (KSČM). Své rozhodnutí odůvodňoval mj. tím, že „skutečný koncentrák“ na místě nikdy nebyl.
Za svými slovy si Ransdorf stál i v dalších dnech s tím, že se jednalo o „sběrný tábor“. Kvůli těmto slovům podal na Ransdorfa trestní oznámení někdejší bývalý vládní zmocněnec pro lidská práva a novinář Petr Uhl. Také Uhl se opíral o paragraf, podle kterého má být veřejné popírání nebo zpochybňování nacistické a komunistické genocidy potrestáno vězením na šest měsíců až tři roky.
Podle policie se ale Ransdorf svým výrokem trestného činu nedopustil. Toto rozhodnutí policie bylo založeno na tehdejším odborném stanovisku. Uhl ale policii kritizoval za to, že si nenechala zpracovat znalecký posudek.
Do sporu s historiky se dostal ve stejné době i tehdejší prezident Václav Klaus. Ten v rozhovoru pro Lidové noviny komentoval právě zmíněnou rezoluci Evropského parlamentu odsuzující diskriminaci Romů. Na otázku, zda není správné, že nečinnost národních úřadů ve věci uctění piety letského tábora nahrazuje europarlament, reagoval Klaus obsáhlým popisem reality tábora v Letech.
„Ukazuje se, že to s tím táborem je složitější. Že to byl původně pracovní tábor pro ty, kteří odmítali pracovat. Zdaleka ne jen romský. Není to opravdu koncentrační tábor v tom slova smyslu, jak každý z nás podvědomě rozumí slovu koncentrační tábor a vidí Osvětim, Buchenwald a tyto věci,“ řekl Klaus.
„Samozřejmě se tam odehrála celá řada tragických věcí. Rozumím-li ale tomu, tak oběti toho tábora byly primárně spojené s epidemií skvrnitého tyfu, a nikoli s tím, co bývá tradičně chápáno jako oběť koncentračního tábora. Aspoň v tom, co se každé dítě učí ve škole. Samozřejmě, že je třeba patřičnou pietu tomuto místu zvolit,“ prohlásil tehdejší prezident.
Klausovu interpretaci ale už tehdy odmítl například historik Jan Gebhart: „Hned na začátku roku 1942 se Lety staly součástí konečného řešení romské otázky. Výběr byl již zcela rasový a Lety sloužily jako přestupní stanice pro vyhlazovací tábory.“ Svůj jiný názor na věc tehdy vyjádřil i tehdejší ministr kultury Pavel Dostál (ČSSD).
Okamura může přijít o místo ve vedení sněmovny
Aktuální kauza začala v den vyhlášení výsledků druhého kola prezidentských voleb v TOP Hotelu Praha. Společně s Milošem Zemanem na místě slavil i předseda SPD Tomio Okamura a kromě jiného poskytl i krátký rozhovor DVTV. V něm mimo jiné řekl, že tábor v Letech nebyl oplocený a lidé v něm měli volný pohyb.
Když vyšlo najevo, že Okamura vychází z neexistující knihy, za nepřesný výrok se na svém Facebooku omluvil: „Podle historiků oplocení tábora bylo dřevěné, místy laťkovým plotem, v plotě byly sice díry, ale pravda, byl tam, i když ho po většinu historie nikdo nehlídal.“
Kvůli zmíněným výrokům ale Okamura čelí trestnímu oznámení česko-romského sdružení Konexe. Znepokojení následně vyjádřil i ministr spravedlnosti Robert Pelikán a KDU-ČSL dokonce uvedla, že se pokusí započít jednání s cílem odvolat předsedu SPD Tomia Okamuru z pozice místopředsedy Poslanecké sněmovny.
Sám Okamura pak v úterý uvedl, že „hnutí SPD naprosto nezpochybňuje objektivní historická fakta o utrpení lidí, které prodělali v pracovním a sběrném táboře Lety v době druhé světové války“.
Za celé hnutí se Okamura vyjádřil proto, že kritice je za svá slova vystaven i poslanec Miloslav Rozner (SPD). Ten se k vykoupení vepřína, který stojí na území bývalého tábora, vyjádřil na prosincovém sjezdu SPD. Výrok z uzavřeného jednání unikl na veřejnost.
Na Roznera kvůli těmto slovům podali trestní oznámení například Mladí sociální demokraté. Právní kvalifikace je stejná jako v případě Okamury – možné popírání či zpochybňování nacistické genocidy, za což v případě odsouzení hrozí odnětí svobody na šest měsíců až tři léta.
Tábor Lety začal fungovat v roce 1940 formálně jako kárný pracovní a určený byl pro osoby, které se – dobovým slovníkem – štítily práce. Romové tvořili necelých deset procent vězňů, dále šlo o tuláky nebo bezdomovce.
Změna nastala v roce 1942, kdy Lety změnily své určení na sběrný tábor (židovským ekvivalentem sběrného tábora byl na českém území Terezín). Od srpna 1942 se hovoří o táboře určeném pro „potírání cikánského zlořádu“. Dozor zde po celou dobu nevykonávali nacisté, ale dozorci z řad českého četnictva.
Do května 1943 táborem prošlo 1308 Romů, 327 z nich v něm zahynulo a přes pět stovek bylo převezeno do Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne šest set romských vězňů. Do druhé světové války žilo na území dnešního Česka odhadem do deseti tisíc českých Romů; nacisté podle odhadů zavraždili devadesát procent jejich populace.
