Ministr financí Andrej Babiš (ANO) měl během návštěvy Šluknovska označit za lež, že v Letech u Písku fungoval za druhé světové války romský koncentrační tábor. Informaci přinesl server Aktuálně.cz. Na dotaz novinářů Respektu vicepremiér upřesnil, že jeho výroky byly vytržené z kontextu a že pouze interpretoval slova někoho jiného. Hrůzy nacismu podle svých slov nezpochybňuje.
Babiš zpochybnil existenci koncentračního tábora v Letech, píše Aktuálně
Slova o (ne)existenci koncentračního tábora pro Romy padla při debatě s obyvateli severočeského Varnsdorfu, kde žije i početná romská komunita. „Byly doby, kdy všichni Romové pracovali. To co píší v novinách, ti blbečci, že tábor v Letech byl koncentrák, to je lež, byl to pracovní tábor. Kdo nepracoval, šup a byl tam,“ citovalo Aktuálně šéfa státní kasy.
Babiš svá slova v pozdějším rozhovoru pro Respekt nedementoval, upřesnil ale, že novináři jeho vyjádření vytrhli z kontextu, protože jen interpretoval starší prohlášení příbramského podnikatele Jindřicha Vařeky. S občany prý hovořil hlavně o zneužívání sociálních dávek.
Babiš: Z kontextu vytržený výrok je naprosto šílený
Na svém Facebooku pak ministr mimo jiné doplnil: „Já jsem dneska ve Varnsdorfu, asi neobratně, poukazoval hlavně na to, že dřív Romové pracovali, zatímco dnes jsem viděl dospělé i děti doma, místo aby byli v práci a ve škole. Pro mě, zvyklého pracovat, to byl šok.“ Dodal, že i jeho samotného vyděsilo, jak je citovaný výrok o táboru v Letech „naprosto šílený“.
Na Babišova slova už stihl reagovat také předseda vlády Bohuslav Sobotka. „Doporučoval bych Andreji Babišovi, aby si zajel do Let a seznámil se s historickými fakty, jak nacisté a ti kdo jim pomáhali, různými metodami zabíjeli Romy,“ řekl Respektu. „Pak by se měl zastydět, omluvit a už nešířit takové blbosti.“
Tábor Lety začal fungovat v roce 1940 formálně jako kárný pracovní a určený byl pro osoby, které se – dobovým slovníkem – štítily práce. Romové tvořili necelých deset procent vězňů, dále šlo o tuláky nebo bezdomovce.
Změna nastala v roce 1942, kdy Lety změnily své určení na sběrný tábor (židovským ekvivalentem sběrného tábora byl na českém území Terezín). Od srpna 1942 se hovoří o táboře určeném pro „potírání cikánského zlořádu“. Dozor zde po celou dobu nevykonávali nacisté, ale dozorci z řad českého četnictva.
Do května 1943 táborem prošlo 1308 Romů, 327 z nich v něm zahynulo a přes pět stovek bylo převezeno do Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne šest set romských vězňů. Do druhé světové války žilo na území dnešního Česka odhadem do deseti tisíc českých Romů; nacisté podle odhadů zavraždili devadesát procent jejich populace.
Romský koncentrační tábor v Letech
Předseda opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek avizoval, že jeho strana příští týden navrhne na program sněmovny zařazení mimořádného bodu, který by se Babišovými slovy zabýval. „Sněmovna by dle mého názoru měla vyzvat ministra Babiše k omluvě a rezignaci. Chceme-li zůstat civilizovanou zemí, nepřipadá jiné řešení v úvahu,“ uvedl Kalousek.
Vláda jedná o výkupu vepřína
V důsledku vyhlazovací politiky nacistického Německa zemřelo až půl milionu evropských Romů, některé odhady ale hovoří i o osmi stech tisících obětí. Na místě někdejšího tábora v Letech stojí v současnosti vepřín a české vlády tuto nedůstojnou okolnost řeší již osmnáct let.
Babišova slova padla ve chvíli, kdy se jeho kabinetní kolegové Jiří Dienstbier a Daniel Herman přiblížili dohodě na vykoupení celého areálu, podle Hermanova srpnového vyjádření by celý odkup měl proběhnout v průběhu nadcházejících dvanácti měsíců. „Já jsem přesvědčený o tom, že žádná vláda nebyla tak blízko vyřešení pietního uspořádání celého areálu. Z důvodu probíhajících jednání nemohu být v tuto chvíli konkrétnější,“ uvedl Herman.