V noci mezi druhým a třetím srpnem roku 1944 bylo zavražděno skoro tři tisíce romských mužů, žen i dětí. V důsledku vyhlazovací politiky nacistického Německa zemřelo až půl milionu evropských Romů. Některé odhady ale hovoří i o osmi stech tisících obětí.
Koncentrační tábor v Letech
Tábor Lety začal fungovat v roce 1940 formálně jako kárný pracovní a určený byl pro osoby, které se – dobovým slovníkem – štítily práce. Romové tvořili necelých deset procent vězňů, dále šlo o tuláky nebo bezdomovce.
Změna nastala v roce 1942, kdy Lety změnily své určení na sběrný tábor (židovským ekvivalentem sběrného tábora byl na českém území Terezín). Od srpna 1942 se hovoří o táboře určeném pro „potírání cikánského zlořádu“. Dozor zde po celou dobu nevykonávali nacisté, ale dozorci z řad českého četnictva.
Do května 1943 táborem prošlo 1308 Romů, 327 z nich v něm zahynulo a přes pět stovek bylo převezeno do Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne šest set romských vězňů. Do druhé světové války žilo na území dnešního Česka odhadem do deseti tisíc českých Romů; nacisté podle odhadů zavraždili devadesát procent jejich populace.
Herman věří, že vláda odkoupení bývalého tábora dokáže vyřešit do konce stávajícího volebního období, což je v říjnu 2017. „Já jsem přesvědčený o tom, že žádná vláda nebyla tak blízko vyřešení pietního uspořádání celého areálu. Z důvodu probíhajících jednání nemohu být v tuto chvíli konkrétnější,“ uvedl Herman.
Podle Jana Čecha, generálního ředitele společnosti Agpi, která vepřín v Letech provozuje, vláda s firmou jedná. Dodal, že v porovnání s minulými kabinety je snaha současné vlády mnohem intenzivnější.
Herman dodal, že momentálně neexistuje konkrétní částka, o níž by se subjekty mezi sebou bavily. „Zatím bychom jenom spekulovali. Ale jsme připraveni na to, že vláda se brzy touto otázkou zabývat bude,“ dodal Herman.
Podle ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové (ANO), která se dnes pietního aktu v Letech také zúčastnila, by další podrobnější informace mohly ohrozit dosavadní jednání. „O vyřešení tohoto problému se snažíme mnoho měsíců. Chceme, aby toto místo bylo uctíváno v souladu se svou historií. Ale více k jednání nemůžeme sdělovat,“ řekla Šlechtová.
Vláda se podle Hermana blíží odkoupení vepřína v Letech
Tábor v Letech byl otevřen v srpnu 1940 jako takzvaný kárný pracovní. Stejné zařízení existovalo v Hodoníně u Kunštátu. V lednu 1942 se oba tábory změnily na sběrné, v srpnu pak byly v obou místech zřízeny cikánské tábory. Od té doby do května 1943 letským táborem prošlo 1308 Romů, mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zahynulo a přes 500 bylo převezeno do Osvětimi. Z koncentračních táborů se nevrátilo asi 600 romských vězňů. Podle odhadů bylo nacisty zavražděno 90 procent českých Romů.
Připomněl tábor v Letech, na jehož místě dodneška stojí vepřín. „Je smutné, že komunisti postavili prasečák na místě romského holocaustu, ale nejhorší je, že i po 27 letech takzvané demokracie tam stále ještě stojí,“ řekl. „Je tam památník, ale památku nemůžeme uctít, protože když fouká vítr, tak tam nikdo nevydrží. Pokud nezbourají vepřín v Letech, úcta k Romům v České republice nikdy nebude. Nemusíme se milovat, ale můžeme vedle sebe žít ve vzájemné úctě a toleranci,“ řekl.
Snažil se také vyvracet někdy zmiňované informace o tom, že se v Letech umíralo jen na břišní tyfus, tedy že nešlo o vyhlazovací tábor. „Především olašští Romové mizeli bez jakéhokoli záznamu, jejich majetek se okamžitě prodával sedlákům. Děti se půjčovaly na práci okolním sedlákům, jak mi vyprávěl děda a prastrýc. Na to se ale těšily, protože dostaly aspoň jídlo, to v táboře nedostávaly,“ řekl.
Zástupci církví v Česku si připomněli oběti romského holocaustu
Romské vlajky společně s vlajkami tří náboženských společností působících v Česku zavlály u příležitosti památného dne v Praze k uctění obětí romského holocaustu. „Více než 70 let po konci druhé světové války je utrpení vězňů koncentračních táborů považováno za symbol. Na utrpení některých skupin se zapomíná nebo je banalizováno. Proto chce Českobratrská církev evangelická připomenout, že se udál i romský holocaust,“ uvedl českobratrský farář Mikuláš Vymětal.
Vyhlazovací politika nacistického Německa vedla podle odhadů ke smrti půl milionu Romů z celé Evropy. Některé odhady uvádějí až 800 000 obětí, což činí asi čtvrtinu až polovinu romské předválečné populace.
