Lukáš Hájek strana 2 z 3

V posledních čtyřech letech vládla na zlínské radnici jediná koalice, což není mezi krajskými městy příliš běžné. I proto se současnému vedení města podařilo nastartovat několik projektů a zaměřit se na umazávání vnitřního dluhu města. Opozice ale kritizuje absenci velkých projektů a širšího rozvoje. Zlínskou politikou posledních let ale hýbe zejména téma vodárenství. Otázka způsobu hospodaření s vodou je proto ústřední i v aktuální předvolební kampani.

Poslední komunální volby daly v Ústí nad Labem vzniknout koalici trvající méně než rok. Od roku 2015 je vedení krajské metropole velmi křehké. Město se navíc stále potýká s vysokým zadlužením a nedostatečnými investicemi. V aktuálních komunálních volbách jsou tématy pro kandidující strany a hnutí zejména řešení situace sociálně vyloučených lokalit, boj s chudobou a bezpečnost ve městě.

Západočeská metropole zažila čtyři roky stabilní koaliční vlády. Ta se pyšní například aktivní bytovou a sociální politikou či realizací projektu Evropské hlavní město kultury 2015. Opozice naopak kritizuje nedostatečné investice a zastavení rozvoje města. Kandidující strany a hnutí v současné kampani před komunálními volbami navrhují více investovat do dopravní infrastruktury. Dominantním tématem se však stala bezpečnost.

Během posledních čtyř let vládla na pardubické radnici jediná koalice. Většina v zastupitelstvu se sice postupem času rozpadla, i tak se ale koalici podařilo například koupit místní hokejový klub či postavit nový letištní terminál. Opozice na druhé straně představitelům města vyčítá rostoucí zadlužení a nedostatečné čerpání evropských dotací. Současná předvolební kampaň se nese v duchu debat o řešení dopravní situace či odkupu místní spalovny.

Mezi největší kroky olomouckých komunálních politiků patřily v posledních čtyřech letech investice do důležitých městských sportovišť. Zastupitelstvo schválilo nákup pozemků v okolí hokejové haly i samotného fotbalového stadionu. Vládnoucí koalice se pyšní i dokončením příprav na prodloužení tramvajové tratě k největšímu městskému sídlišti. Opozice ovšem kritizuje nedostatečné investice. Hlavním tématem nadcházejících voleb se ukazuje být rozvoj dopravní infrastruktury.

Nejseverněji položené krajské město v uplynulém volebním období připravovalo nový územní plán, řešilo výstavbu dopravního terminálu i pronájem lyžařského areálu Ještěd. To vše komplikovaly četné neshody uvnitř radniční koalice. Právě v této atmosféře se odehrávají letošní komunální volby, ve kterých jsou hlavními tématy rekonstrukce městského plaveckého bazénu, doprava a parkování.

V Karlových Varech se podobně jako v několika jiných krajských městech radniční koalice během volebního období proměnila, od roku 2015 je však stabilní. Živé debaty se vedly především o opravě Vřídelní kolonády či pronájmu posledních městských lázní. Také v aktuální volební kampani slibují kandidáti na karlovarského primátora především investice do lázeňských památek. Tématem je ale třeba i nedostatek parkovacích míst.

Po minulých komunálních volbách v roce 2014 vznikla v Jihlavě koalice bez vítězného ANO. Hnutí se ale v polovině funkčního období do vedení města prosadilo. V koalici se však často nedaří najít shodu. Za svůj úspěch považuje schválení nového územního plánu či dokončení některých projektů, opozici ale schází větší investiční projekt. Aktuální předvolební kampani dominuje debata o hokejovém stadionu či řešení dopravních problémů města.

Hradec Králové zažil v posledních čtyřech letech stabilní koaliční vládnutí. Současné vedení města mezi svými úspěchy jmenuje výstavbu nebo rekonstrukce důležitých objektů. Programové prohlášení se však koalici podařilo naplnit jen zčásti. Opozici vadí například to, že dosud nezačala oprava Velkého náměstí. Právě tato rekonstrukce proto zůstává vedle dopravy hlavním tématem předvolební kampaně.

České Budějovice sice v uplynulých čtyřech letech zažily obměnu radniční koalice, poslední tři roky ale bylo vedení města spíše stabilní. Koalice si pochvaluje dokončení některých dopravních staveb či zavedení bezplatné MHD pro děti a seniory. Opozice naopak kritizuje představitele města za nedostatečný rozvoj. Tradičním tématem blížících se komunálních voleb je v Českých Budějovicích doprava a živě se diskutuje i o stavbě multifunkčního centra.

Česko se připravuje na podzimní volby do obecních zastupitelstev. Oficiálně už jsou známá jména téměř čtvrt milionu kandidátů, z nichž si lidé vyberou své zastupitele. Přibližně jen polovina ze současných kandidátů se přitom o hlasy ucházela v minulých volbách před čtyřmi lety. Data ukazují, že kandidáti politických stran z minulých voleb v nemalém počtu nově kandidují raději jako nezávislí. Strany ale dokázaly získat nové uchazeče, kteří před čtyřmi lety vůbec nekandidovali – ty zlákala zejména trojice úspěšných stran ANO, SPD a Piráti.

Premiér Andrej Babiš (ANO) v Římě jednal se svým italským protějškem Giuseppem Contem. Hlavním tématem byl boj proti nelegální migraci, který pomohl vynést současnou italskou vládu k moci. Obě strany kabinetu, Hnutí pěti hvězd a Liga, jsou přitom kvůli svým postojům označovány za populistické. Nejsou však zdaleka jediné s touto nálepkou. Už po zhroucení stranického systému takzvané první republiky v roce 1994 začalo období Silvia Berlusconiho ve vrcholné politice, které bylo taktéž charakteristické svými populistickými rysy.

Ihned po srpnové invazi vojsk pěti států Varšavské smlouvy byli ještě v noci na 21. srpna 1968 odvlečeni čelní představitelé Československa do zahraničí. V zemi však i nadále fungovaly místní struktury, vláda a parlament. Jednokomorové Národní shromáždění získávalo politické sebevědomí už v průběhu obrodného procesu pražského jara. Rozhodující však bylo, jak se poslanci zachovají v průběhu několika dnů těsně po invazi.

Obrodný proces pražského jara ovládl v roce 1968 celou společnost. Stranou nezůstaly ani nejrůznější politické instituce, které začaly alespoň částečně naplňovat svoji právoplatnou roli. To se týkalo i Národního shromáždění, tedy jednokomorového zákonodárného sboru Československé socialistické republiky. Zatímco ještě na začátku roku 1968 zaznívala pouze opatrná kritika z úst poslanců nesouhlasících s vlastní bezmocností, v průběhu jara se už zákonodárci nebáli hlasovat tajně a v létě přijmout několik přelomových zákonů.

Vláda Andreje Babiše ve středu předstoupí před Poslaneckou sněmovnu s žádostí o důvěru. Druhý Babišův pokus má tentokrát mnohem větší šanci na úspěch – kabinet se bude moci opřít o hlasy koaličních sociálních demokratů a podporu vládě vysloví i poslanci KSČM, kteří se rozhodli vládu tolerovat. Komunisté tak učiní na základě úterního podpisu dohody s hnutím ANO. Babišova druhá vláda se tak spolu s koaliční smlouvou opírá hned o dva dokumenty, což je v historii Česka vůbec poprvé.

Podle nejnovějšího vydání Globálního indexu míru (Global Peace Index) je Česko sedmou nejbezpečnější zemí na světě. Oproti loňsku je to pokles o jednu příčku, který byl způsoben navýšením vývozu zbraní a pokračujícím zapojením do konfliktů v zahraničí. Česko se i přesto stále drží na špičce žebříčku. Špatnou zprávou ale je, že většina států světa si v hodnocení bezpečnosti pohoršila a úroveň bezpečnosti ve světě je na aktuálně nejnižší úrovni za posledních 10 let.

Itálie se po posledních parlamentních volbách a neúspěšných vyjednáváních o nové vládě ocitla v politické krizi. Pro jihoevropskou zemi nejde o žádnou novinku. Vlády se tam střídají v průměru jednou ročně, politický systém je příliš komplikovaný na přijetí potřebných reforem a k tomu se přidávají čím dál větší ekonomické starosti. Stejně jako na scéně zůstávají všechny zmíněné problémy, nemizí ani politická hvězda Silvia Berlusconiho.

V pondělí začali sociální demokraté hlasovat v klíčovém vnitrostranickém referendu. Rozhodují o případném vstupu ČSSD do vlády s hnutím ANO. Jelikož na těžko předvídatelném výsledku závisí vznik nového kabinetu, stalo se z referenda nejdůležitější stranické hlasování v české historii. Vnitrostranická referenda jsou přitom v Česku spíše výjimkou, většina politických stran je ani neumožňuje. A když už se podobná hlasování v minulosti konala, byla s nimi často spojena řada pochybností.

Současnou vládu v demisi sestavovalo pouze ANO, a v programovém prohlášení se proto odrazila ideální vize tohoto hnutí. Naopak při sestavování nové vlády už Andrej Babiš musel vyjít vstříc nejenom ČSSD, ale i požadavkům KSČM. Díky srovnání dokumentů můžeme odhalit, co si obě strany vymohly. Na prvním místě obranné politiky už například nemá být NATO, ale OSN. Hnutí ANO zároveň vyškrtlo původně obsažený slib usilovat o vyrovnaný státní rozpočet. Navrhované programové prohlášení se ale od toho starého liší i v dalších oblastech.

Přestože mají politické strany pro financování své činnosti ze zákona nárok na peníze ze státního rozpočtu, ministerstvo financí je nestíhá vyplácet včas. Důvodem je příliš krátká lhůta na posouzení oprávnění výplaty, a to navzdory vzniku nového dohledového úřadu. Jako termín je pro platbu za první čtvrtletí stanoven 15. duben, peníze na účtech ale mají ze sněmovních stran zatím jen ODS a ČSSD, protože se vzdaly práva podat rozklad – aby peníze obdržely co nejdříve. Některá uskupení totiž splácejí dluhy nejenom po loňských volbách a opožděná platba pro ně může znamenat zbytečný problém navíc.

Česko i půl roku po volbách stále čeká na vládu s důvěrou Poslanecké sněmovny. Politický život bez ní má však řadu úskalí – Andrej Babiš byl například už několikrát kritizován za řadu personálních změn, které jeho kabinet provedl. Kabinet v demisi s sebou ale nese i další nemalý problém – jeho ministry není možné nahradit. Ti tak musí čekat na své nástupce bez ohledu na to, jak dlouho takové čekání může trvat. Podle ústavních právníků je řešením omezení doby vládnutí bez důvěry.

Česko už téměř půl roku nemá kabinet, který by vládl s důvěrou Poslanecké sněmovny. I proto sílí hlasy politiků, aby se patová situace vyřešila volbami předčasnými. Dvoje největší volby takto krátce po sobě, navíc spojené s podzimními volbami komunálními a senátními, by se ale výrazně promítly do rozpočtu nynějších sněmovních stran. Dle modelu ČT nejvíce zasáhnou ekonomickou kondici ČSSD a TOP 09. Přitom právě pro tyto dvě strany půjde o klíčové období.

Přesně před dvaceti lety se v Poslanecké sněmovně začal projednávat historicky první senátní návrh zákona. Hned tato první předloha prošla až do sbírky zákonů a postupně následovala další více než stovka návrhů. Z nich legislativní proces úspěšně dokončila jen třetina, některé zákony ale byly a jsou pro českou společnost naprosto zásadní.

Jak podle statistik vypadá typická česká obec? Pětinu z jejích obyvatel tvoří důchodci, o něco méně pak děti do 15 let. Každý sedmý občan dokončil nejvýše základní školu, každý desátý má univerzitní vzdělání. Jeden z dvaceti místních je cizinec. A hlavně – ze všech více než šesti tisíc českých obcí nejlépe kopíruje celostátní volební výsledky. A kde je možné tu vůbec nejtypičtější obec najít? Možná pro někoho překvapivě je to patnáctitisícové město Slaný na Kladensku.