Poslední komunální volby daly v Ústí nad Labem vzniknout koalici trvající méně než rok. Od roku 2015 je vedení krajské metropole velmi křehké. Město se navíc stále potýká s vysokým zadlužením a nedostatečnými investicemi. V aktuálních komunálních volbách jsou tématy pro kandidující strany a hnutí zejména řešení situace sociálně vyloučených lokalit, boj s chudobou a bezpečnost ve městě.
V Ústí nad Labem jsou tématem vyloučené lokality a bezpečnost
Po minulých komunálních volbách v roce 2014 se primátorem Ústí nad Labem stal Josef Zikmund, lídr vítězného ANO, které uzavřelo koalici s uskupením PRO! Ústí. Ovšem ani ne o rok později ho ve funkci nahradila Věra Nechybová nominovaná hnutím ANO. Stalo se tak poté, co se toto hnutí rozštěpilo a předchozí vedení města bylo ve spolupráci s dalšími stranami kompletně nahrazeno.
Kvůli dění na magistrátu ANO na konci června roku 2015 zrušilo místní organizaci v Ústí nad Labem, která byla obnovena až po třech měsících. Přestože ANO vyzvalo své původní zastupitele včetně primátorky ke složení mandátů, ti to odmítli. Ústí nad Labem vedli dál společně s uskupením Ústecké fórum občanů (UFO) a podporou dalších stran.
Od té doby je vláda ve městě velmi křehká, což je stav trvající až dodnes. Například v březnu 2016 se dokonce rozpadla městská rada, když rezignovaly dvě radní. Ústečtí zastupitelé museli převést část pravomocí rady na primátorku. Orgán se podařilo na zákonem stanovený minimální počet pěti členů doplnit až na konci roku 2016.
Zadlužení a nízké investice hýbou ústeckou politikou
Tyto politické spory ztížily řešení řady problémů krajského města. V průběhu minulého volebního období čelilo Ústí nad Labem přetrvávajícímu zadlužení a nízkým investicím. Nepodařilo se opravit venkovní koupaliště na Klíši, koupit budovu univerzitního rektorátu nebo pozemky ve čtvrti Vaňov. Právě tam plánuje soukromá firma postavit logistické centrum a místní se obávají zvýšeného hluku a emisí z dopravy.
Podívejte se: Bilance posledních čtyř let v Ústí nad Labem (zdroj: ČT24)
Město splácí řadu úvěrů, rekonstrukci fotbalového stadionu nebo domu kultury. V letošním roce by zadlužení Ústí nad Labem mohlo klesnout pod miliardu korun. Během současné vlády se podařilo investovat alespoň například do oprav zázemí pro sportovce, více peněz na svou činnost dostaly i sportovní kluby.
Otázka financí vnáší rozepře i mezi ústecké městské obvody. Části Severní Terasa a Ústí nad Labem-město si stěžují na nízké financování z magistrátu. Městské obvody Neštěmice a Střekov se chtěly v roce 2017 ze stejného důvodu dokonce osamostatnit.
Volby o sociálně vyloučených lokalitách
Ústí nad Labem dlouhodobě řeší problém sociálně vyloučených lokalit, které se staly jednoznačně hlavním tématem i letošních komunálních voleb. Na území města žije více než osm tisíc sociálně vyloučených. To je nejvíce ze všech obcí s rozšířenou působností v Česku.
Kandidáti do městského zastupitelstva chtějí především zabránit rozrůstání těchto lokalit. Diskuse se vede nad rozšířením zóny bez doplatků na bydlení na celé Ústí nad Labem, což by mělo podle současného vedení města zabránit přílivu dalších sociálně slabých občanů. Kvůli nesystémovosti se však na tomto postupu neshodnou všichni starostové městských částí. Někteří lídři kandidujících subjektů navrhují investovat do výkupu bytů v těchto místech.
Součástí řešení problému sociálně vyloučených lokalit je i boj s „obchodem s chudobou“. Tématem voleb je v této oblasti zejména míra kontroly fungování ubytoven. Kandidující strany a hnutí ve volební kampani otevírají také téma bezpečnosti a boje s kriminalitou.