Datum odchodu Velké Británie z Evropské unie se nezadržitelně blíží. Stále přitom není jasné, k jaké podobě brexitu nakonec dojde. Ze všech stran jsou proto analyzovány názory britských poslanců a unijních vyjednavačů. Jak ale brexit v poslední fázi jeho vývoje vnímají sami obyvatelé Spojeného království a dalších zemí? Web ČT24 přináší unikátní analýzu 400 tisíc tweetů o brexitu.
Když Donald Tusk ve středu 6. února napsal jeden nedlouhý tweet, jeho následným odesláním okamžitě spustil mediální lavinu. Nebo ji odstartoval některý z jeho asistentů, kterému Tusk svá slova nadiktoval. Každopádně se slova předsedy Evropské rady o „speciálním místě v pekle“ pro strůjce brexitu bez plánu začala šířit raketovou rychlostí.
Bývalý polský premiér ve svém příspěvku ze začátku února použil hashtag #brexit. Nakonec se ze všech příspěvků, které v únoru použily toto klíčové slovo, stala právě Tuskova úvaha o pekle tou nejpopulárnější. I to je dobrý důkaz toho, jakou podobu dostává současná nejistota okolo odchodu Velké Británie z Evropské unie.
Tweetuje každý čtvrtý Brit
Zatímco v Česku Twitter používá pouze několik stovek tisíc lidí, na britských ostrovech je situace zcela odlišná. Na Twitteru je aktivních asi 13 milionů ostrovních obyvatel, tedy přibližně každý čtvrtý Brit starší 15 let. Mezi aktivními uživateli převažují v britské populaci muži, mladší ročníky a manažeři či administrativní pracovníci.
I přesto ale Twitter představuje unikátní místo, kde se k debatě o brexitu mohou zcela svobodně vyjádřit všichni jeho uživatelé. Zatímco britští poslanci se v Dolní sněmovně již měsíce přou o finální podobu odchodu země z Evropské unie, nejenom britští občané musí především čekat. A toto čekání si krátí kromě jiného i živými debatami na Twitteru. Otázkou ale je, v jakém duchu.
400tisíckrát #brexit
Průměrně se na Twitteru objeví každý den asi 14 tisíc příspěvků s hashtagem #brexit. Lidé po celém světě se tímto způsobem vyjadřují právě k odchodu Británie z evropského společenství. Součet všech příspěvků za celý únor činí přesně 402 104 tweetů. Všechny tyto texty nyní shromáždil web ČT24 na jednom místě a podrobil analýze.
Jeden z prvních příspěvků o brexitu se na síti podle britského času objevil už dvě vteřiny po začátku února. V tu chvíli totiž do odchodu Velké Británie z unie zbývalo 1367 hodin. Zbývající čas pravidelně odpočítává jeden z twitterových automatů. Přestože účet každých 60 minut pouze odečte jednu další hodinu, na Twitteru je velmi populární. Sleduje ho téměř šest tisíc uživatelů.
Počty příspěvků s hashtagem #brexit se kryjí s přelomovými únorovými událostmi. Vůbec nejvíce Twitter ožil debatami o brexitu ve čtvrtek 7. února. Právě v tento den se britská premiérka Theresa Mayová v Bruselu setkala se špičkami Evropské unie. Klidné vody přitom rozvířil už o den dříve právě Donald Tusk svým už zmíněným příspěvkem o „speciálním místě v pekle“.
Ruch debat o brexitu na Twitteru opět zesílil 14. února, když britská Dolní sněmovna odmítla podpořit britskou premiérku ve snaze upravit podmínky takzvané irské pojistky v rozvodové dohodě.
Neklidný byl i začátek předposledního únorového týdne. Britské labouristy opustilo 18. února hned několik poslanců, kteří kromě jiného nesouhlasili s kroky svého šéfa Jeremyho Corbyna ve věci brexitu. O den později pak automobilka Honda potvrdila uzavření svého výrobního závodu v britském městě Swindon. Rázem bylo jasné, že o práci přijde až tři a půl tisíce zaměstnanců.
Diskuse na téma brexitu se poté opět výrazně rozproudily 26. února. Theresa Mayová právě v tento den poprvé připustila, že by Británie mohla požádat o odklad březnového termínu pro odchod země z Unie. Poslancům v britském parlamentu ale řekla, že se tak stane pouze v případě odmítnutí její rozvodové dohody i možnosti takzvaného tvrdého brexitu bez dohody.
Brexit v padesáti jazycích
Výraz pro vystoupení Velké Británie z Evropské unie se stal vskutku mezinárodním. O tom svědčí i analýza všech příspěvků, které v únoru heslo #brexit použily. V drtivé většině tweetů převládala angličtina, kterou bylo psáno 9 z 10 textů. Debaty o brexitu jsou totiž tématem zejména na britských ostrovech a mezi politiky a novináři. Ti všichni komunikují primárně v angličtině.
Zbylých deset procent příspěvků bylo psáno téměř padesátkou různých jazyků. Debaty se hojně vedly v němčině, francouzštině a španělštině, tedy jazycích největších členských států EU. Více než 5 tisíc tweetů ale bylo psáno například v holandštině. Právě Nizozemsko by totiž podle analytiků mohlo být mezi státy, které brexit nejvíce zasáhne.
Hodně diskutovaná byla v únoru otázka brexitu i mezi Poláky, kterých ve Velké Británii žije odhadem milion. Přirozeně se tak právě oni aktivně zajímají o vlastní budoucnost nejenom na pracovním trhu ve Spojeném království.
Češi o brexitu
Debatu oživuje také čeština. Jelikož ale Twitter není v tuzemsku příliš populárním komunikačním nástrojem, českých tweetů s hashtagem #brexit zaznělo v únoru pouze 447.
Nejpopulárnějším tuzemským tweetem na téma brexitu se v únoru stal příspěvek ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD). Ve svém textu upozornil na blížící se volby do Evropského parlamentu. Během nich se kromě jiného bude rozhodovat právě i o budoucnosti vztahu Spojeného království a Evropské unie.
Druhým nejoblíbenějším příspěvkem své odběratele pobavil politolog z Masarykovy univerzity v Brně Miloš Gregor. Upozornil totiž na satirickou reklamu řetězce rychlého občerstvení s radou pro britskou premiérku, jak se dělají dohody. V únoru byly mezi českými uživateli Twitteru velmi populární i příspěvky komentátora serveru Seznam Zprávy Jiřího Hoška s desítkami pozitivních hodnocení.
Odchod znamená odchod
Klíčové slovo brexit sice označuje příspěvky o odchodu Británie z EU, zdaleka ale nejde o jediný používaný hashtag. V textech o brexitu se objevily celkově desetitisíce dalších. Ty nejvíce využívané mohou napovědět, kam se debaty ubírají.
Přirozeně nejvíce frekventovaný je právě hashtag #brexit. Hned za ním následuje klíčové slovo #PeoplesVote, které uživatelé využili ve více než 17 tisicích příspěvků. Toto heslo je primárně spojováno s lidmi, kteří žádají referendum o výsledném znění brexitové dohody.
V pořadí další velmi frekventovaný hashtag #BrexitShambles připomíná chaos provázející rozvodový proces. Podobně se heslo #FBPE stalo společným označením zastánců setrvání Spojeného království v Unii. Časté bylo i využívání dalších hesel vyzývajících k zastavení brexitu, například #StopBrexit. Na opačnou notu naopak hraje hashtag #LeaveMeansLeave, jenž vyzývá k odchodu, který je skutečně odchodem s co nejmenším počtem budoucích závazků Britů vůči EU.
Tisíce využití měly i hashtagy #NoDeal a #NoDealBrexit. Debaty se skrze ně evidentně dotýkají možnosti tvrdého brexitu bez dohody. Právě tento scénář se stal v únoru opět o něco více pravděpodobným. Není proto divu, že na Twitteru vzbuzuje vzrušené a především početné reakce.
Emoce osmkrát jinak
Důraz Twitteru na omezený rozsah příspěvků z něj činí ideální místo pro bezprostřední a ryzí sdílení aktuálních pocitů. Odhalením emocí v textech se přitom zabývá řada výzkumníků. Využívají k tomu obsáhlé jazykové korpusy, které jednotlivým frázím a slovním spojením přiřazují konkrétní emoce. Díky strojové podobě podobných korpusů je možné za využití statistického programu podrobit analýze i obrovské množství dat. Příkladem je právě více než 400 tisíc tweetů o brexitu.
Podrobnou analýzu je možné odpovědně aplikovat nejlépe na anglickojazyčné tweety. Jelikož se ale diskuse o brexitu přirozeně vede především v angličtině a téma samotné se dotýká zejména britských ostrovů, není toto omezení nijak zásadní.
Souhrnná analýza únorových anglickojazyčných tweetů o brexitu naznačuje, že dominantní emocí byla především důvěra. Hned za ní potom následuje pocit očekávání. V obou případech jde o emoce, které naznačují netrpělivé vyhlížení směrem k dalšímu vývoji. Není sice možné konkrétně určit, jakému scénáři uživatelé Twitteru důvěřují, zřejmá je ale nejistota provázející celou debatu o odchodu Spojeného království.
Méně povzbuzujícím faktem potom je, že další v pořadí už jsou ryze negativní emoce smutku, strachu, a dokonce zlosti. Opět není možné přesně určit, vůči které variantě brexitu či politickým představitelům tyto emoce směřují. Je ale zřetelně vidět únava Britů z celého rozvodového procesu. Jednání bez viditelného konce vzbuzují spíše negativní emoce.
Například emoce radosti totiž byla v únorových příspěvcích zastoupena už výrazně méně. Podobně výjimečná byla i další emoce tweetů o brexitu, a sice překvapení. Pravdou totiž je, že únor zásadní zvrat do celého dění nevnesl.
Podrobnější obraz o brexitu na Twitteru by mohl ukázat emoční rozbor tweetování v jednotlivých únorových dnech. Letmý pohled na emoční zabarvení každodenního tweetování ale ukazuje na stabilní rozložení mezi osmi pocity.
Přesto ale došlo k jednomu výraznému výkyvu. Zatímco pocit znechucení měl ve většině dní zastoupení asi sedm až osm procent, ve středu 6. února tento podíl náhle povyskočil na úroveň téměř deset procent. Vysvětlení je možné opět hledat právě na Twitteru, kde právě v tento den zazněl již několikrát zmíněný tweet Donalda Tuska o místě v pekle. Úvaha předsedy Evropské rady tedy sice byla široce sdílená a pozitivně hodnocená, zároveň ale vychýlila emoční zabarvení dalších textů směrem k pocitu znechucení. Tweet je proto možné hodnotit zejména jako polarizující.
Čas běží
Další hektický měsíc pro brexit skončil nocí na 1. březen. Už pár vteřin po půlnoci se přitom Twitter znovu rozezněl, když se připomnělo automatické odpočítávání. Do odchodu Velké Británie z Evropské unie v tu chvíli zbývalo už jenom 696 hodin. Čas se ale nezastavil a hodiny neúprosně tikají dál…
