V Brně je tématem hlavně doprava. Řeší se parkování, okruh, nádraží i „metro“

Jihomoravská metropole zažila během uplynulého volebního období několik politických střetů. V roce 2016 došlo dokonce k obměně původní radniční koalice. Obecně se však opoziční i koaliční zastupitelé shodnou, že hlavním problémem Brna je současný dopravní systém. Jako úspěch naopak shodně vidí odkup veletrhů či zachování motocyklové Grand Prix. V rámci aktuální předvolební kampaně je zásadním tématem především otázka dopravy.

V brněnských komunálních volbách před čtyřmi lety zvítězilo ANO. Právě lídr tohoto hnutí Petr Vokřál se ujal i funkce primátora – ukončil tak dlouholetou vládu sociálního demokrata Romana Onderky. Povolební koalici uzavřelo ANO spolu s hnutím Žít Brno, KDU-ČSL a Zelenými. V opozičních lavicích skončila kromě ČSSD také ODS, KSČM a TOP 09.

Koalici však už na konci roku 2015 hrozil rozpad. Hnutí ANO totiž nebylo spokojené s prací jednoho ze svých radních zodpovědného za vznik holdingu městských firem. Proti jeho odvolání však byli lidovci. Další krize nastala v koalici v dubnu 2016 po dalších sporech mezi ANO a KDU-ČSL. To už se neobešlo bez rozpadu koalice.

Po řadě jednání nakonec politici podepsali koaliční smlouvu na původním půdorysu, nově však i za účasti TOP 09. Primátorem sice zůstal Petr Vokřál z ANO, ale výrazné změny nastaly ve složení rady města i rozdělení kompetencí mezi jednotlivými stranami. V této podobě koalice vydržela až do současnosti.

Koalice i opozice chválí odkup veletrhů, kritizují dopravní systém

Brněnskou politikou v končícím volebním období hýbalo zejména téma dopravy. Brnu se například podařilo vykoupit poslední pozemek pro stavbu velkého městského okruhu. Očekávané práce na úseku Žabovřeská však dosud nezačaly.

Politici z koalice i opozice shodně označují za jeden z velkých problémů jihomoravské metropole posledních čtyř let dopravní systém, špatnou koordinaci dopravních staveb a kolony. Město sice spustilo informační kampaň o dopravních stavbách, pořád ale platí, že se opravuje na mnoha místech najednou, což způsobuje komplikace.

Pozitivně zastupitelé vnímají odkup veletrhů do výhradního vlastnictví města, zachování motocyklové Grand Prix, ale i slevu na jízdném v městské hromadné dopravě nebo vyšší investice do škol. Opozice však kritizuje projekt rezidentního parkování – považuje ho za ukvapený a nepřipravený. Předmětem kritiky je i absence nového územního plánu.

Někteří zastupitelé zase považují za chybu rozhodnutí o odsunu nádraží k řece, přestože se koalice zavázala podpořit variantu, kterou občané zvolí v referendu. V hlasování v roce 2016 se občané Brna vyjádřili pro nádraží v centru pod Petrovem, kvůli nízké účasti však bylo hlasování neplatné.

Kandidáti podporují diametr i lepší plánování uzavírek

Ústředním tématem současné brněnské kampaně před blížícími se komunálními volbami se zdá být rezidentní parkování. Více než polovina městských částí tento systém odmítá. Většinově panuje shoda kandidujících stran a hnutí, že je třeba vystavět nová záchytná parkoviště.

Kandidující politici se dále v oblasti dopravy shodují na větší podpoře MHD a nutnosti severojižního železničního diametru, lidově zvaného brněnské metro. Železnice totiž má vést z velké části v podzemí. O diametru se začalo intenzivně mluvit během posledního roku v souvislosti se stavbou nového nádraží v poloze dnešního dolního nádraží. Přesto ministerstvo dopravy a vláda schválily variantu nového nádraží, která s diametrem primárně nepočítá.

Brněnští volební lídři také chtějí v příštích čtyřech letech zlepšit koordinaci silničních uzavírek a oprav. V souvislosti s tím upozorňují na chybějící pozici koordinátora dopravních staveb, která byla zrušena. Kandidáti na post brněnského primátora se také věnují nedostatku nových bytů a obecně problematice drahého bydlení.