Pro hlasovací lístek si v pátek a sobotu přišlo jen 16,49 procenta voličů. Jde přitom o druhou nejnižší volební účast v historii Česka, a to ze všech typů voleb.
Zvýší se volební účast díky známému jménu? Bělobrádek zabral, horolezec Sulovský moc ne
Volební účast se vždy výrazně lišila napříč regiony. Potvrdilo to i právě skončené hlasování o senátorech. Obecně lze říci, že voleb se v Česku učastní více lidí ve větších městech, menší zájem budí v pohraničí.
V senátních volbách je však rozhodujícím faktorem i atraktivita senátního souboje. Například v obvodu Náchod se ve druhém kole utkali bývalý policejní prezident Martin Červíček (ODS) s lidoveckým předsedou Pavlem Bělobrádkem (KDU-ČSL). Zvítězil prvně jmenovaný a rozhodlo o tom hned 22,18 procenta voličů – vůbec nejvíce ze všech senátních obvodů.
Podobně lákaly například pražské souboje, do kterých se přihlásili tři neúspěšní prezidentští kandidáti. Jiří Drahoš zvítězil už v prvním kole, Pavel Fischer a Marek Hilšer v druhém. Známá jména dokázala přitáhnout a volební účast byla i v jejich obvodech relativně vysoká.
Naopak nejméně lidí přišlo ke druhému kolu v obvodu Ostrava-město. Hlasování se tam zúčastnila necelá desetina oprávněných voličů, a to i přesto, že jedním z kandidátů byl Leopold Sulovský, první Čech, který vystoupil na Mount Everest. Nakonec byl i zvolen.
Následující mapa zobrazuje volební účast ve 2. kole a rozdíl ve volební účasti mezi prvním a druhým kolem senátních voleb v jednotlivých obcích. Velikost bodů reprezentuje počet obyvatel obce a barva procentuální rozdíl ve volební účasti:
- Představme si příklad – v obci č. 1 poklesla volební účast mezi prvním a druhým kolem z 20 % na 10 %. V obci č. 2 došlo také k poklesu volební účasti, ale z 50 % na 40 %. V obou obcích poklesla volební účast mezi oběma koly o 10 procentních bodů (prostý odečet). K odlišení obou případů je třeba zvolit hledisko procentuální – v obci č. 1 poklesla volební účast o 50 %, zatímco ve druhém případě byl pokles pouze 20%.
Recepty na změnu
V prvním kole senátních voleb je účast tradičně vyšší. Úvodní kolo je totiž spojeno s volbami obecních či krajských zastupitelů, což k urnám láká více voličů. Pouze v roce 2002 byla volební účast ve druhém kole vyšší než v kole prvním. Příčinou byla tehdejší atmosféra nespokojenosti s vládnutím ČSSD pomocí tzv. opoziční smlouvy.
Někteří politici proto navrhují změnu volebního systému, který by volbu senátorů zúžil na jediné kolo. Senátorské kluby ČSSD, KDU-ČSL a ODS se však k tzv. australskému modelu staví negativně. „Přehodnotili jsme své stanovisko a nyní ho máme negativní kvůli složitosti a nepřehlednosti navrhovaného jednokolového systému,“ řekl letos v srpnu předseda lidoveckého senátorského klubu Petr Šilar.
Je potřeba vysvětlovat občanům, že Senát je důležitý a v čem je důležitý, ale musíme se asi dlouhodobě smířit s tím, že volební účast do senátních voleb je nižší. Žádný zázračný recept na to neexistuje, ale i jako politolog říkám, že to nijak nesnižuje legitimitu senátních voleb.
Ve hře bylo také prodloužení odstupu mezi oběma koly na dva týdny, díky čemuž by voliči stihli dostat volební lístky do svých schránek. Senátoři tvrdili, že právě tato změna by mohla alespoň částečně zvýšit zájem voličů o druhé kolo voleb do horní komory. Sněmovna ale letos v dubnu návrh na změnu zamítla.
Senátních voleb se pravidelně účastní nejméně lidí ze všech typů voleb. Občané Česka raději vybírají své poslance, prezidenta a obecní i krajské zastupitele. Posledních voleb do Evropského parlamentu se v roce 2014 sice zúčastnila jen necelá pětina voličů, stále jde ale o vyšší číslo než v případě druhých kol voleb senátních v posledních letech.
Před dvěma lety, kdy se vybírala třetina senátorů naposledy, odevzdalo svůj hlas ve druhém kole pouze 15,38 procenta oprávněných voličů. Šlo o vůbec nejnižší volební účast v historii Česka. Tento rekord sice nyní překonán nebyl, současná volební účast se však zařadila hned na druhé místo v historických tabulkách.
.