Co změnily volby? Zahraniční politiku Hradu ne, přátelství s Babišem však může rychle skončit

Prezident Miloš Zeman obhájil prezidentský mandát na dalších pět let. Čeká ho jmenování nové vlády a sám uvedl, že chce prosazovat přímou volbu starostů, primátorů a hejtmanů. Web ČT24 sestavil seznam událostí, do kterých může prezident v příštích pěti letech výrazně promluvit a které se mohou změnit. 


Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) bude muset při svém druhém pokusu o sestavení vlády získat hlasy minimálně 101 poslanců, kteří by vládu podpořili či alespoň tolerovali. Nelehkost tohoto úkolu bude ale vyvážena dostatečným množstvím času, které prezident premiérovi v demisi slíbil.

Miloš Zeman po svém znovuzvolení řekl, že čas k vyjednávání o vládě bude dostatečný. „Protože jsem byl znovu zvolen, nevidím důvod, proč bych měl Andreje Babiše vydírat příliš krátkým termínem pro jmenování jeho vlády,“ řekl Zeman z pódia, na kterém s ním stála jeho žena, také členové jeho týmu a podporovatelé, ale například i šéf SPD Tomio Okamura a Milan Chovanec z ČSSD.

Otázku, jestli přítomnost obou politiků je vzkazem Andreji Babišovi, s kým má skládat příští vládu, Zeman ponechal bez přímé odpovědi. Uvedl jen, že za ním stojí lidé, kteří mu přišli pogratulovat. Jakému složení vlády dává přednost, však řekl v uplynulém týdnu. „Preferoval bych menšinovou vládu (hnutí ANO, pozn. red.), kterou by podporovala sociální demokracie a buď komunisté, nebo SPD, případně oboje,“ uvedl Zeman v TV Nova.

I na základě Zemanova vystupování v končícím funkčním období se dá ale předpokládat, že prezident bude směrem k vládě velmi aktivistický a bude na ni chtít mít vliv. Prezident se může zúčastňovat jednání vlády a Zemanovi tato kompetence není cizí. Nepřekvapilo by ani, kdyby se snažil prosadit některé z jemu nakloněných lidí do vlády. Ostatně politickou krizi v roce 2013 využil k instalování vlastní úřednické vlády Jiřího Rusnoka.

Zdroj: ČTK


Ostřelování mezi Hradem a Strakovou akademií, sídlem Úřadu vlády, bylo v končícím volebním období Miloše Zemana častým jevem. Jeho vztahy s premiérem Bohuslavem Sobotkou byly zatížené minulostí.

Současný premiér v demisi Andrej Babiš naopak s prezidentem našel společnou řeč. Také Babišovo hnutí ANO Zemana před druhým kolem prezidentské volby podpořilo. Jak se ale jejich vztahy budou vyvíjet dále, je otázkou. Již nyní se objevují náznaky, že jejich spolupráce nemusí být ideální.

Zdroj: ČTK
Autor: Michal Krumphanzl

Například po prvním kole volby prezidenta se Andrej Babiš opřel do okolí prezidenta Miloše Zemana – konkrétně kancléře Vratislava Mynáře či poradce Martina Nejedlého. „Má kolem sebe dva lidi, kteří mají kontroverzní pověst,“ řekl Babiš.

Pragmatické přátelství, které mělo pomoci Zemanovi na Hrad a Babišovi na Úřad vlády, tak může velmi rychle skončit. Zeman již předsedu hnutí nepotřebuje a nepotřebuje ani politického konkurenta, který by oslaboval jeho autoritu. Dalším argumentem podporujícím rozkol mezi politiky může být prezidentova teze o větší legitimitě přímo voleného prezidenta. Zvláště, když v těchto volbách dostal ještě vyšší počet hlasů než před pěti lety.


Miloš Zeman se krátce po svém znovuzvolení nechal slyšet, že chce prosazovat, aby se lidé mohli rozhodovat v referendech nebo přímo volit své starosty, ale i primátory nebo hejtmany. „Chci, což jsem do jisté míry dělal i v minulosti, bojovat za to, čemu říkám aktivní občanství,“ uvedl Zeman.

Akcentoval tedy právě témata, která jsou ústřední pro SPD Tomia Okamury. Spíš než s Babišem může Zeman budovat své politické přátelství s Okamurou, jehož voliči mu mohou přinést popularitu. S Okamurou se shodují nejen na přímé demokracii, ale i v některých otázkách bezpečnosti.


Na rozdíl od Ústavního soudu, u nějž se neočekává, že by prezident musel v tomto funkčním období jmenovat nového soudce (pokud tedy žádný z nich nerezignuje na funkci), čeká prezidenta jmenování dvou členů Rady České národní banky.

Jde o krok velmi zásadní, jelikož tím prezident může dát najevo i svůj postoj k jednotné evropské měně euro. Podobně jako u Ústavního soudu, kde si prezident vyslechl názor na soudce od předsedy Pavla Rychetského, můžeme předpokládat, že Zeman bude naslouchat náznakům či dokonce konzultacím guvernéra Jiřího Rusnoka.


Velké změny se nečekají v zahraniční politice. Staronový prezident nebude mít důvod zásadně měnit své postoje, neboť současná zahraniční politika Hradu mu vyhovuje. Ostatně ruský prezident Vladimir Putin i Si Ťin-pching, čínská hlava státu, vítězi prezidentských voleb pogratulovali mezi prvními.

Zemana čeká v zahraniční politice velký úkol. Musí přesvědčit, že ne nadarmo psal v blahopřejném telegramu americkému prezidentovi, že byl hrdý na označení „český Donald Trump“. „Mí političtí oponenti mě nazývali 'českým Donaldem Trumpem', protože si povšimli, že s Vámi sdílím stejný pohled na boj proti terorismu a takzvanému Islámskému státu nebo globální migraci. Přiznávám, že jsem vždy byl na tuto nálepku hrdý a nikdy jsem ji nepovažoval za urážku,“ psal v listopadu 2016. Do Bílého domu, kam měl dle svých slov obdržet pozvání, se však ještě nedostal.

Největší úkol zahraniční politiky jej ještě čeká. Aktivní přístup v otázce evropské politiky očekávat nelze. Česko bude předsedat během Zemanova funkčního období Radě EU, takže prezidenta čeká celá řada oficiálních akcí. Důležitá bude zřejmě stále zahraniční politika v rámci Visegrádské skupiny.