Po říjnových volbách jsou politická vyjednávání stále v plném proudu a strany se snaží získat co možná největší vliv k prosazení svého programu. Začala ustavující schůze Poslanecké sněmovny, kde se rozhoduje o rozdělení politických funkcí. Největší moc mají šéfové jednotlivých ministerstev, ale do vlády všechny strany vstoupit nemohou. Pokud navíc skutečně vznikne plánovaný menšinový kabinet složený pouze z hnutí ANO, mimo vládní řady zůstanou všechny ostatní partaje. Existuje však ještě jedna možnost, jak se efektivně prosadit při sněmovní práci. Centrem vlivu ve sněmovně jsou výbory, se kterými se právě proto čile obchoduje.
Výbory jako zboží
Ustavení výborů by podle jednacího řádu mělo ctít zásady poměrného zastoupení. Rozhodující pro rozdělování sněmovních pozic je tak počet poslaneckých mandátů jednotlivých klubů. Ne vždy je ale poměrné složení výborů realitou. Paralelně s vyjednáváním o vládní koalici totiž zpravidla probíhají i jednání o složení dalších orgánů. A je obvyklé, že právě výbory se stávají předmětem politických obchodů.
To ukazuje i analýza složení výborů z počátku funkčního období předchozí sněmovny. Volby v roce 2013 vyhrála ČSSD, která se po nelehkých jednáních dohodla na koalici s hnutím ANO a KDU-ČSL. Pokud by výbory měly být sestavovány poměrně, jak uvádí jednací řád, například lidovci by ve výborech obsadili 7 vedoucích pozic. Realita byla ovšem jiná – KDU-ČSL měla celkem 9 poslanců v předsednických a místopředsednických funkcích.
Hnutí ANO prosadilo do vedení výborů 25 svých poslanců, tedy počet, který přesně odpovídal jejich poměrnému zisku. Výrazněji si ale polepšilo v počtech členů výboru, kterých mělo více i než vítězní sociální demokraté.
Naopak opoziční strany byly ve většině případů ochuzeny, a to ve vedení výborů, ale i v počtech jejich členů. Poměrnost nebyla dodržována a vládní strany posílily své pozice ve sněmovně právě na úkor opozice. Po sněmovních volbách byl tedy systém rozdělování funkcí ve výborech nakloněn spíše stranám vládním, tedy ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Podobně odměněny by mohly být strany, které kývnou Andreji Babišovi na vládní spolupráci, i letos.
Rozdělení podvýborů podle vlastních pravidel
Aby debata nad návrhy zákonů mohla být opravdu podrobná, člení se většina výborů ještě na tzv. podvýbory. Ty se zabývají konkrétními otázkami spadajícími do jejich odbornosti. Výsledky svého jednání pak předkládají výborům, v rámci nichž byly zřízeny.
Například Ústavně právní výbor v minulém funkčním období zřídil Podvýbor pro Ústavu či Podvýbor pro legislativní podněty veřejného ochránce práv. Nejvíce podvýborů měl Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu – celkem se členil do sedmi podvýborů. Patřily tam například Podvýbor pro kulturu, Podvýbor pro vědu a vysoké školy či Podvýbor pro předškolní a základní školství.
Také v předsednictvu podvýborů minulé sněmovny měly ČSSD a KDU-ČSL více členů, než kolika odpovídal poměr mandátů v poslaneckých lavicích. Srovnatelně s nimi se prosadily kluby TOP 09 a Úsvitu, které měly i vyšší počet členů podvýborů. Naopak poslanci ODS, kteří ve volbách v roce 2013 utrpěli značný propad podpory, byli i v podvýborech zastoupeni méně. Ustavení podvýborů se tak řídí zcela jinými pravidly než v případě výborů a opoziční strany zde mohou snadněji získat vliv na odbornou debatu.
Poměrné obsazení výborů
Předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek způsob poměrného rozdělení nedávno veřejně připomněl. Faltýnek přitom upozornil i na to, že některé politické strany budou jen velmi obtížně obsazovat některé výbory. To se týká zejména STAN a TOP 09. Tyto strany totiž mají kvůli nízkému počtu poslanců jen malé poměrné zastoupení. Jeden poslanec navíc může být ze zákona členem pouze dvou výborů (s výjimkou mandátového a imunitního, petičního a organizačního výboru).
Situace je o to komplikovanější, že ve sněmovně zasedne devět politických stran, přičemž ANO je výrazně silnější než ostatní. Právě ANO by tak mělo na základě pravidel poměrnosti obsadit zdaleka nejvíce funkcí ve výborech. Hnutí Andreje Babiše by tedy s největší pravděpodobností mohlo ovládnout vládu a skrze výbory i sněmovnu, která má vládu kontrolovat. Aby tomu opozice zabránila, snaží se získat významnější vliv právě ve výborech.
To bylo také jedním z důvodů, proč se už minulý týden poslanecké kluby ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN sdružily do tzv. Demokratického bloku. Kluby se zavázaly při ustavování sněmovny postupovat jednotně a předložit společné kandidátky pro výbory. Takový postup jim totiž dává větší šanci na zisk odpovídajícího zastoupení.
Bez výborů se sněmovna neobejde
Činnost výborů Poslanecké sněmovny upravuje jednací řád. Když poslanci schvalují nový návrh zákona, projednají jej nejprve v prvním čtení na plénu a následně jej pošlou k posouzení příslušným výborům. Ty návrh posoudí a usnesou se, zda předlohu doporučí, či ne. Role výborů je důležitá proto, že právě v nich leží těžiště odborné debaty, zatímco na plénu je debata spíše politická a strany v ní hájí ideologická stanoviska.
- Sedm výborů zřizuje sněmovna povinně. Jedná se o mandátový a imunitní výbor, petiční výbor, rozpočtový výbor, kontrolní výbor, organizační výbor, volební výbor a výbor pro evropské záležitosti. Ostatní výbory zřizuje nepovinně – v minulém funkčním období bylo takových výborů 11. Výbory jsou tematicky zaměřené a jejich úloha v legislativním procesu je nezastupitelná.
Jedním z nejdůležitějších výborů je například ten rozpočtový. Návrh státního rozpočtu, nejdůležitější zákon roku, projednává vždy povinně, a to ještě před prvním čtením na plénu sněmovny. Na významu v minulé sněmovně nabýval i mandátový a imunitní výbor – to když řešil vydání některých předních politiků k trestnímu stíhání.
Politické strany se snaží vyjednat maximum pozic ve vedení výborů, neboť jejich předsedové a místopředsedové mají přehled o chystaných zákonech, mohou více promlouvat do jejich přípravy a určují agendu jednání. Navíc mají příplatek ke svému základnímu platu, což je pro mnohé poslance lákavé. Funkce ve výborech tak mohou kompenzovat účast ve vládě. Z hlediska vztahu vlády a sněmovny je důležité, že výbory mohou předvolávat ministry k podávání informací. Ministři jsou povinni se po takové výzvě na jednání výboru dostavit.
Rozdělení výborů nové sněmovny stále nejasné
Nejen v předchozí sněmovně se pozice ve výborech a podvýborech stávaly předmětem dohod mezi politickými stranami. Podobná vyjednávání můžeme sledovat i v těchto dnech, kdy probíhá ustavující schůze nové sněmovny. Jaké bude složení výborů a jejich předsednictev, budeme znát již brzy. A i na základě těchto informací budeme moci usuzovat, které politické strany byly ve vyjednávání úspěšnější a které naopak propadly. Možná i na základě rozdělení výborů budeme moci předvídat, jakou podporu by mohla mít menšinová vláda Andreje Babiše a zda se mu podařilo vyjednat si dostatek hlasů pro vyjádření důvěry.
