Prezidentské volby skončily těsným vítězstvím současné hlavy státu Miloše Zemana, Jiří Drahoš za ním zaostal jen o 150 tisíc hlasů. Oproti prvnímu kolu své zisky výrazně navýšili oba uchazeči o prezidentský úřad, nikoliv však stejnoměrně. Na kterou stranu tedy přešli voliči neúspěšných kandidátů z prvního kola?
Analýzy ukazují, že v obcích, v nichž v prvním kole uspěli kandidáti Marek Hilšer, Pavel Fischer, Michal Horáček a Mirek Topolánek, bodoval v kole druhém zejména Jiří Drahoš. To svědčí o tom, že bývalý předseda Akademie věd přesvědčil většinu voličů neúspěšných kandidátů z prvního kola. Část voličů neúspěšných kandidátů uposlechla doporučení a Drahoše volila. Pozadu ale v přebírání voličů nezůstal ani Zeman, a i proto nakonec slaví vítězství.
Volby se v Česku konají ve více než šesti tisících obcí. Díky rozsáhlé analýze je možné porovnat výsledky v jednotlivých městech a vesnicích, a to jak mezi konkrétními kandidáty, tak mezi 1. a 2. kolem prezidentských voleb. Přelévání hlasů mezi oběma koly je přitom pro úspěch ve volbách klíčový.
Na základě výpočtů je možné říci, v kterých obcích se úspěch nepostoupivších kandidátů z prvního kola shoduje s úspěchem Miloše Zemana nebo Jiřího Drahoše v kole druhém. To pak ukazuje na míru přelévání voličů neúspěšných kandidátů k Zemanovi a k Drahošovi.
Výsledek analýzy shrnuje následující grafika. Čím tmavší modrá, tím větší je podobnost mezi zisky obou kandidátů v prvním či druhém kole. Naopak červené barva značí, že čím více kandidát získal v obcích v kole prvním, tím více tam ztratil v kole následujícím.
Ve volbách se potvrdily předpoklady, že většina voličů Marka Hilšera, Pavla Fischera, Michala Horáčka a Mirka Topolánka plánuje ve druhém kole podpořit Jiřího Drahoše. Čím více tito čtyři kandidáti uspěli v obcích v prvním kole, tím více hlasů ve stejných obcích získal i Jiří Drahoš. Naopak Miloš Zeman dosahoval v těchto obcích spíše nižší podpory.
Podobně hovoří i celkové počty získaných hlasů. Jiří Drahoš mezi oběma koly obdržel navíc více než 1 300 000 hlasů, Miloš Zeman jen asi 900 000. První čtyři neúspěšné kandidáty (Hilšera, Fischera, Horáčka a Topolánka) podpořilo v prvním kole téměř 1 700 000 voličů. Ke druhému kolu voleb navíc přišlo téměř 400 000 nevoličů z prvního kola. Právě tyto voliče se snažili Drahoš se Zemanem přesvědčit.
„Noví voliči“ podpořili Zemana
Předběžné analýzy naznačují, že většina nevoličů z prvního kola nyní podpořila Miloše Zemana. I kdyby si ale Drahoš se Zemanem nevoliče rozdělili rovnoměrně, stále zbývá nárůst Drahoše mezi oběma koly o 1 100 000 hlasů, zatímco u Zemana se jedná jen o zisk 700 000 hlasů.
Je tedy jasné, že Drahoš získal výrazně více voličů od neúspěšných kandidátů než pokračující hlava státu. Ani Zeman ale v přebírání hlasů nezaostal a od nepostoupivších kandidátů jich získal minimálně půl milionu.
Jiří Drahoš tak navýšil svoji podporu oproti prvnímu kolu o výrazně více hlasů než Miloš Zeman. V přebírání voličů neúspěšných kandidátů byl rovněž úspěšnější než Karel Schwarzenberg při minulé prezidentské volbě v roce 2013. I z toho důvodu nakonec s Milošem Zemanem prohrál Drahoš jen o přibližně 150 000 hlasů, zatímco Schwarzenberg před pěti lety na úřadující hlavu státu ztratil téměř půl milionu hlasů.
Výsledek je ale na svém konci stejný a Miloš Zeman se tak může těšit na dalších pět let ve funkci prezidenta republiky.
