Přestože do řádných prezidentských voleb zbývá něco přes tři roky, minulý týden už oficiálně ohlásil svou kandidaturu na prezidenta senátor Marek Hilšer (MHS). A poslední dobou se mluví i o dalších nástupcích současné hlavy státu a mluví o nich i Miloš Zeman. Tématu se věnovala Zuzana Tunová a Martin Mikule z pořadu 168 hodin.
Senátor Marek Hilšer oznámil, že pro svou kandidaturu v roce 2023 začne sbírat podpisy občanů. V minulých volbách hlavy státu získal 455 tisíc hlasů, skončil na pátém místě a nedostal se do finálového souboje s obhajujícím Milošem Zemanem. Podle svých slov chce být občanským kandidátem. Ohlášením kandidatury tak v podstatě odstartovala prezidentská kampaň.
„Mám pocit, že Marek Hilšer se pokusil předběhnout své kolegy a že tuší, že do konce roku už nebude moc prostoru pro to, aby někdo další přišel se svým vlastním prezidentským projektem. Ale předpokládám, že další ho budou následovat už v průběhu příštího roku,“ okomentoval Hilšerův krok politolog Lukáš Jelínek.
Na oznámení Marka Hilšera o kandidatuře na Pražský hrad zareagoval i stávající prezident Miloš Zeman, který v rozhovoru pro TV Barrandov řekl, že jediné, co kvalifikuje Hilšera pro volbu, je dovršení 40 let věku.
Zkušený i nový
Současnou hlavu státu označili lidé v aktuálním průzkumu agentury STEM/MARK za nejhoršího z trojice dosavadních polistopadových prezidentů. Data vycházejí z dlouhodobého průzkumu agentury mezi českou populací starší 18 let. Podle průzkumu mají lidé o budoucím prezidentovi různé představy.
„Vyšel nám takový hezký paradox, že prezident by měl být zkušený politik, ale zároveň by měl být nestraník. Z toho je vidět, že lidé chtějí někoho, kdo se v tom vyzná, ale nechtějí, aby byl moc svázaný s jakoukoliv politickou stranou,“ přibližuje ředitel STEM/MARK Jan Tuček.
Senátor Hilšer zatím oznámil start kampaně jako jediný, kandidaturu už ale zvažují i další tváře z poslední volby. Finalista poslední volby Jiří Drahoš (nestr.) avizoval, že se v případné prezidentské volbě ke své zodpovědnosti přihlásí. Také další účastník minulého klání, senátor Pavel Fischer (nestr.) je připraven kandidovat, ačkoli by oficiální ohlášení kandidatury nyní považoval za předčasné.
Odpadne efekt Antizeman
„Příští prezidentské volby budou výrazně jiné, protože v nich nebude obhajovat mandát Miloš Zeman. Tím odpadne takové to jednoduché pouhé hledání Antizemana,“ soudí o příští volbě politolog Stanislav Balík. Jeho kolega Milan Znoj doplnil, že kandidáti budou muset usilovat o hlasy mladší generace, což se projeví v jejich vystupování, slovníku i organizaci kampaně.
K dalším zájemcům, kteří o kandidatuře uvažují, patří třeba podnikatel Jaromír Soukup nebo bývalý hokejista Dominik Hašek. Nejčastěji se ale v poslední době zmiňuje jméno bývalého předsedy Vojenského výboru NATO generála Petra Pavla. Že o kandidatuře vážně uvažuje, nedávno prohlásil také hudebník Michael Kocáb.
Přání o tom, kdo ho má na Pražském hradě vystřídat, už vyslovil i sám Miloš Zeman. Podle něj by byl dobrým kandidátem levice předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula, naopak za potenciálního kandidáta pravice by si přál šéfa Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého. Středula ani Dlouhý kandidaturu nevylučují. Zeman by prý sám volil současného premiéra Andreje Babiše (ANO), ten ale několikrát možnou kandidaturu odmítl.
