Drahoš rok po prohře: Tvrdili, že jsem iluminát, patřím k Bakalovi a vítám migranty. Nefér kroků byla spousta

9 minut
Jiří Drahoš rok po zvolení prezidenta
Zdroj: ČT24

O víkendu je to přesně rok od druhého kola prezidentských voleb. Miloš Zeman se v nich stal podruhé hlavou státu, když porazil Jiřího Drahoše. Rozdíl mezi nimi byl nakonec 2,75 procenta, hlasovat přišlo přes 66 procent voličů. Před rokem se oba kandidáti utkali ve vysílání České televize v závěrečném předvolebním duelu. Rozhovor s Jiřím Drahošem vedla v pátečních Událostech, komentářích ČT24 Marcela Augustová.

Čemu jste se přiučil za ten rok v řemesle politiky?
Povedlo se mi to, co jsem chtěl. Chtěl jsem být zvolen do Senátu, jsem v Senátu a je to velmi zajímavá zkušenost.

Vás a Miloše Zemana nakonec dělilo něco přes 152 tisíc hlasů. Kde jste chyboval?
Dělali jsme si analýzu, bylo jich více. Bavili jsme se s odborníky, nakonec jsme se na tom shodli i s nimi, že nerozhodly žádné debaty, ani ta na Primě, ani ta v České televizi, byly diametrálně odlišné. Rozhodly řetězové maily, fake news, které během zhruba deseti lednových dnů putovaly k asi dvěma a půl milionu adresátů.

Takže máte pocit, zpětně, když se ohlížíte, že jste byl poškozen nějakými nefér kroky? A můžete je jmenovat?
Těch nefér kroků byla hrozná spousta. Necítím se poškozený. Konstatuji, že takové maily chodily na jižní Moravu, že jsem iluminát, do severních Čech, že sem pustím 800 tisíc migrantů, na Ostravsko, že mě financuje Bakala a tak dále. Ty maily byly velmi profesionálně připravené a dobře vymyšlené z hlediska mého soupeře.

Tak ale politika není zrovna křišťálově čistá práce.
Já si nestěžuji.

Podle vás je přímá volba hlavy státu dobré řešení?
Nespekuluju o tom, jestli to je dobré řešení, nebo ne. Tehdy jsem nebyl poslancem ani senátorem, beru to tak, že máme přímou volbu státu. To, že prezident je přímo volen, mu ale nedává žádné právo k tomu, aby překračoval ústavu, aby nectil jejího ducha, to bych vytýkal také současnému prezidentovi. Ale máme přímou volbu a neřeším to.

Vy už jste se o tom zmínil, jak hodnotíte současné konání prezidenta Miloše Zemana. Je vaším prezidentem?
No, ta otázka „vaším“ a pozice „vaším“, na to je možno odpovědět různě. On je prezidentem České republiky, na jeho výkon funkce se dívám velmi kriticky – zejména v poslední době. Máme prezidenta, který ohrožuje z mého pohledu bezpečnost státu tím, že dehonestuje tajné služby, jde i o možné ovlivňování nejvyšších představitelů justice prezidentem a jeho spolupracovníky. Myslím, že to jsou velmi vážné věci, které by prezident v žádném případě dělat neměl. Ať je volený přímo, anebo nepřímo.

Dnes (v pátek 25. ledna) je Miloše, máte pro hlavu státu nějaké přání?
Tehdy jsem na té debatě, to bylo také na Miloše, mu popřál k svátku. Je to slušnost. Jinak bych mu přál, aby tu svoji funkci vykonával výrazně lépe a jinak, tak, jak původně sliboval v prohlášení těsně po volbě. On říkal, že už bude jiný, ale není.

Senátní volba vám na rozdíl od té prezidentské vyšla. Vyhrál jste už v prvním kole, což se za dobu existence horní komory povedlo pouze 12 lidem. Vnímal jste úspěch v senátních volbách jako jisté zadostiučinění?
Šel jsem do senátní volby, protože jsem hned po konci té prezidentské řekl, že energie se nemůže ztratit, jenom transformovat, a cítil jsem kolem sebe – a pořád cítím – energii spousty lidí. I to mě nabudilo, abych zůstal ve veřejném životě, založil jsem spolek Společně pro Česko, kandidoval jsem do Senátu a uspěl v prvním kole. Zase se neopájím tím, kolik nás bylo, prostě to takhle dopadlo a jsem rád, že jsem v Senátu.

Je podle vás Senát opravdu pojistkou demokracie? Ptám se ve světle současné situace, kdy se mluví o ovlivňování soudců, kdy se mluví o možném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše, kdy například prezident řekl cosi o vyhladovění Senátu a tak dále.
No ano, je to pravda. Vyjádřil jsem některé kritické postřehy o výkonu funkce prezidenta Miloše Zemana. A jsem rád, že v Senátu připravujeme usnesení, které bude hlasováno na středečním plénu, kde, doufám, vyšleme k Hradu jasný signál, že takhle by to prezident dělat neměl. Čili Senát není jenom opravna zákonů, které nám pošlou z parlamentu, ale je to instituce, která je nepřehlasovatelná ve věcech ústavních zákonů a volebních zákonů. Viděli jsme všichni, že jsou snahy změnit volby, vyhladovět, místo dvou kol jedno a tak dále. Jak se to komu hodí. 

Senát je taky tím, kdo bude rozhodovat o novém ústavním soudci. Jaká, vy sám za sebe, budete preferovat kritéria u člověka, který by měl být členem Ústavního soudu?
Měl by to být člověk morálně nezpochybnitelný, s nímž se netáhnou žádné justiční kauzy a který evidentně nestraní, nebo je nestranný. Paní Válková (exministryně spravedlnosti, pozn. redakce) mluvila o tom, že i soudci jsou jenom lidi. S tím souhlasím, ale ústavní soudce by měl garantovat tuto nezávislost a nestrannost.

Vám bude v únoru 70 let, před sebou máte pět a tři čtvrtě roku mandátu v horní komoře. V roce 2022 bude příští přímá volba prezidenta. Půjdete do ní? Pavel Fišer už oznámil, že ano.
Budu zvažovat, jestli ano, nebo ne. Podle situace. Řekla jste sama, že mi bude 70, takže bych to teď nekomentoval, nechal bych to otevřené. Ale v každém případě ty zkušenosti, které jsem získal v prezidentské kampani, jsou k nezaplacení.

Kterou z těch zkušeností, které jste v kampani získal, považujete za vůbec nejcennější, co vám to dalo nejvíc? Byť to třeba nebylo v té chvíli úplně příjemné.
Setkal jsem se s obrovskou spoustou občanů, kteří mi fandí dodnes. Navštívil jsem spoustu institucí, firem, malých, garážových. To byly obrovské zážitky. Debaty s občany, to vám dá úplně jiný pohled na politiku i na věc, takže asi takhle.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Babiš odmítá nevratné kroky ve věci střetu zájmů, dokud nebude jisté jeho jmenování

Předseda ANO Andrej Babiš uvedl, že pokud nebude mít jistotu, že ho prezident Petr Pavel jmenuje premiérem, nemá logiku, aby dělal nevratné kroky ohledně svého střetu zájmů. V odpovědích na dotazy občanů na instagramu také zopakoval, že pokud bude jmenován předsedou vlády, vyřeší problém v souladu s evropskými zákony a českými soudy.
14:59Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Češi používají čím dál víc antibiotik. Má to značná rizika

Skutečná spotřeba antibiotik v Česku za posledních pět let výrazně narostla. Podle dat Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) vzrostl počet spotřebovaných denních dávek z 52 na 73 milionů ročně. Česká lékárnická komora upozorňuje, že tento trend odráží zhoršující se situaci v léčbě infekcí a současně zvyšuje pravděpodobnost vzniku antibiotické rezistence.
před 1 hhodinou

Praha vypíše tendr za 2,47 miliardy na průzkum pro dostavbu městského okruhu

Pražský magistrát vypíše tendr s předpokládanou hodnotou 2,47 miliardy korun s DPH na geotechnický průzkum pro plánovanou dostavbu vnitřního městského okruhu. V úterý to schválili městští radní. Průzkum se bude skládat především ze tří štol pro budoucí tunely Bílá skála, Jarovský a Malešický. V metropoli zbývá dokončit asi jedenáctikilometrovou část vnitřního okruhu mezi vyústěním tunelu Blanka v Pelc-Tyrolce a Štěrboholy včetně Libeňské spojky, která jej napojí na dálnici D8.
11:16Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů týdne debatovali o výročí 17. listopadu

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali výročí 36 let od sametové revoluce. V debatě zmínili otázku odrazu revoluce v současné společnosti, dopad rozdělení Československa, hodnoty ve společnosti tehdy a dnes, čelení hrozbám i možné „zklamání z demokracie“. Pozvání přijali spisovatel, antropolog a textař Michal Horáček, šéfredaktor Seznam Zpráv Robert Čásenský, ekonom a právník Dušan Tříska, někdejší odborový předák, bývalý ministr práce a sociálních věcí Petr Miller a herec Jan Cina. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
před 10 hhodinami

Na cestě k demokracii jsme neustále a ještě jsme z ní nesešli, míní Uhde

K demokracii a svobodě kráčíme stále, neexistuje definitivní stav, sdělil k příležitosti 36 let od sametové revoluce v Interview ČT24 dramatik, spisovatel a polistopadový politik Milan Uhde. Demokracii je podle něj nutné neustále prověřovat. „Kde zvyk, tam velké nebezpečí,“ řekl moderátorovi Danielu Takáčovi. V nastavení politických institucí má však podle něj Česko dobré předpoklady.
před 11 hhodinami

Česko si připomnělo 17. listopad, davy vyrazily na Národní třídu

Po celém Česku si lidé připomínali sametovou revoluci, která ukončila čtyři dekády komunistické diktatury a přivedla zemi k demokracii. Před 36 lety ji odstartovalo brutální potlačení pietního průvodu k uctění památky Jana Opletala, zavražděného nacisty v roce 1939. Na zaplněné Národní třídě v Praze zazpíval v 17:11 píseň Modlitba pro Martu, jeden ze symbolů revoluce, herec a zpěvák Jan Cina. Zněla i v dalších městech. Řada organizací připravila pietní akce, debaty, přednášky, průvody či koncerty.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Cenu Paměti národa získaly osobnosti z Česka, Slovenska i Ukrajiny

Cenu Paměti národa získalo pět osobností z Česka, Slovenska a Ukrajiny, které čelily politickému tlaku a postavili se komunismu. Letošními laureáty tak jsou Milena Sedláčková a Jaroslav Vrbenský z Česka, Fedor Gál a Emil Sedlačko ze Slovenska a Nadija Kalinčenkovová z Ukrajiny. Šestnáctý ročník Cen Paměti národa se konal v Národním divadle.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Student Lagner po 17. listopadu pomáhal organizovat stávku

Hybnou silou událostí roku 1989 byli studenti. Ti jsou spojováni nejen s brutálním zásahem proti nim na Národní třídě, ale i s následujícím děním. Tehdy třiadvacetiletý student DAMU Pavel Lagner patřil mezi ty, kteří začali ihned organizovat stávku. Sedmnáctého listopadu se totiž rozhodl, že nebude dále „kolaborovat“ s režimem a na vysokou školu už za komunismu nepůjde.
před 21 hhodinami
Načítání...