Prezident Miloš Zeman nevylučuje personální změny. V brzké době by mohl kvůli podezření na šikanu vyměnit šéfa Útvaru pro ochranu prezidenta Zdeňka Šimana. Se změnou na postu kancléře ale nepočítá. Zeman to řekl v rozhovoru pro server Blesk.cz.
Šéf Zemanovy ochranky Šiman je ve funkci od června 2016. Sdělovací prostředky už dřív zveřejnily zprávy o šikaně v útvaru. Ten opustila řada pracovníků. Jeden z nich se kvůli jednání nadřízených obrátil se stížností na kancelář ombudsmanky.
„Tady nebude asi žádný soud – a tedy ani rozsudek. Já uznávám na základě celé řady věcných důkazů, že v mé ochrance možná opravdu došlo k šikanování, a já šikanování nemám rád ani ve škole, ani mezi dospělými lidmi,“ řekl prezident s tím, že záležitost už řeší. Změny chce provést do několika týdnů. „Když děláte jakoukoliv personální změnu, tak ji děláte teprve tehdy, když máte připraveného nástupce,“ dodal Zeman. Jeho jméno ale neprozradil.
S výměnou na postu svého kancléře pak hlava státu nepočítá. A to ani přesto, že média v poslední době informovala o tom, že prezidentův kancléř Vratislav Mynář opakovaně kontaktoval soudce kvůli některým kauzám. Podezřeními kolem údajného ovlivňovaní soudců Hradem se budou zabývat i členové sněmovního podvýboru pro justici. Někteří poslanci chtějí, aby o záležitosti jednala dolní komora na své schůzi.
„K žádnému ovlivňování nedošlo. Pokud jednal kancléř se soudci, bylo to z mého pověření. Přiznávám se k plné odpovědnosti,“ uvedl Zeman. Dodal, že se se soudci na jejich žádost sám schází a mluví s nimi o kauzách, „kde justice selhává“. Zmínil pomalé rozhodování soudů a jmenoval případy H-System a bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha.
Podle Zemana se měl Mynář ústavního soudce Jana Filipa zeptat na to, proč nepadlo zatím rozhodnutí o prezidentské ústavní stížnosti na takzvaný lex Babiš, tedy na zákon o střetu zájmů. „Řekli jsme jasně, že jednal (kancléř) z mého pověření. Proč by se měla jeho pozice změnit,“ řekl Zeman.
Zeman by chtěl, aby bylo třeba víc poslanců pro zvrácení veta
Prezident také v rozhovoru pro Blesk.cz sdělil, že by sněmovna měla k přehlasování prezidentského veta potřebovat 120 místo nynějších 101 hlasů. Zdůvodnil to tím, že přímo volená hlava státu má mít silnější pravomoci než v minulosti, kdy byla volba parlamentní. Zároveň ale uvedl, že neočekává přijetí příslušné změny ústavy ve svém funkčním období, které potrvá do roku 2023.
Zeman ve svém prvním funkčním období v letech 2013 až 2018 vetoval sedm zákonů. Uspěl pouze jednou, v šesti případech poslanci jeho veto přehlasovali. Za první rok svého druhého funkčního období zatím žádné veto nepoužil.
V souvislosti s padesátým výročím upálení Jana Palacha prezident také uvedl, že kdo chce bojovat za svou pravdu, musí pro ni žít, smrtí ničeho nedosáhne. Palachův čin ale podle něj přesto měl efekt, protože pomohl v roce 1989 ke svržení komunistického režimu. V současnosti ale podle Zemana lidé mají nespokojenost s režimem vyjádřit hlasováním ve volbách. Zeman také řekl, že neudělí státní vyznamenání Evženu Plockovi, který se po vzoru Palacha upálil v dubnu 1969.
