Senátor Marek Hilšer oznámil, že se chce v roce 2023 znovu ucházet o prezidentský úřad. Ve čtvrtek prohlásil, že chce být občanským kandidátem, proto začne objíždět obce a sbírat podpisy občanů. Při minulé kandidatuře mu petiční podpisy nestačily, do volby se nakonec dostal na základě nominace zákonodárců.
„Je předběžné vykládat karty na stůl z hlediska programu. Horká kampaň teprve přijde, toto beru jako předpolí pro lidi, aby věděli, že kandiduji. Neplánuji nějakou rozsáhlou kampaň,“ vysvětlil Hilšer poté, co představil obecnou vizi své kandidatury. Lidé prý mohou jeho postoje posuzovat podle práce v Senátu.
Do voleb sice podle Hilšera zbývají tři roky, je to ale krátká doba, aby se setkal s co nejvíce lidmi. Voliče chce současný senátor oslovit vizí sebevědomé republiky postavené na lidech, kteří se nebojí.
„Nebojí se problémů, které přináší dnešní svět, protože je nevnímají jako hrozbu, ale jako příležitost. Nebojí se naslouchat ostatním, protože vědí, že respekt se rodí z respektu a spolupráce. Nebojí se trvat na tom, že stát a jeho instituce má sloužit lidem, ne naopak. A nebojí se hájit svoje právo na svobodu, bez ohledu na to, jak silný je protivník,“ řekl Hilšer a doplnil, že zkušenosti ze Senátu ho utvrdily v tom, že veřejná služba má smysl.
Rodák z Chomutova vystudoval mezinárodní vztahy a medicínu na Univerzitě Karlově. Od roku 2007 pracuje jako pedagog a vědecký pracovník na 1. lékařské fakultě UK, působil i v akademickém senátu univerzity. Ve výzkumné práci se zabývá bojem s rakovinou. V letech 2011 a 2012 se zúčastnil lékařské mise s organizací ADRA, jako dobrovolník působil v Keni.
Poprvé na sebe výrazně upozornil v říjnu 2014, když se při tiskové konferenci na Úřadu vlády svlékl do půl těla a demonstroval tak svou podporu Ukrajiny a protestoval proti ruské anexi Krymu. Během návštěvy čínského prezidenta v Praze v roce 2017 protestoval Hilšer proti přiklánění se současné české hlavy státu k Číně.
V prezidentské volbě v roce 2018 získal Hilšer v prvním kole téměř 455 tisíc hlasů (8,83 procenta). Loni na podzim se ucházel o senátorské křeslo, v druhém kole voleb v říjnu 2018 porazil Libora Michálka (za Piráty) se ziskem 79,75 procenta hlasů.
O kandidatuře uvažují Středula nebo Pavel. Zeman by dal hlas Babišovi
K případné kandidatuře se už přihlásil Michael Kocáb, který by chtěl veřejnosti nabídnout étos a hodnoty sametové revoluce. Do boje by ale šel pouze za podmínky, že by se země ubírala nepříznivým směrem. Na začátku roku nevyloučil kandidaturu bývalý prezident Václav Klaus, který se ale domnívá, že jde o úkol pro nové generace.
Jako o možných uchazečích o nejvyšší úřad se hovoří také o dalších neúspěšných kandidátech z minulé volby Jiřím Drahošovi a Pavlu Fischerovi. Kandidaturu nevyloučil bývalý předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel nebo předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Prezident Miloš Zeman za dobré potenciální kandidáty označil vedle Středuly také šéfa Hospodářské komory ČR Vladimíra Dlouhého, svůj hlas by dal i současnému premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Ten ale případnou kandidaturu několikrát odmítl.
