V pořadu Události, komentáře spolu diskutovali jediní dva kandidáti, kteří byli zvoleni již v prvním kole senátních voleb: Jiří Čunek (KDU-ČSL, zisk 51,59 % a 24 158 hlasů) a Jiří Drahoš (za STAN, KDU-ČSL, Zelené a TOP 09, zisk 52,65 % a 20 595 hlasů). Drahoš považuje Senát za pojistku demokracie a obává se politiků, kteří by chtěli měnit ústavu. Podle Čunka takové nebezpečí nehrozí.
Senát je hrází proti změnám ústavy, míní Drahoš. Je to marketing, změny nehrozí, oponoval Čunek
22 minut
Jiří Drahoš a Jiří Čunek v pořadu Události, komentáře
Jiří Drahoš chápe Senát jako pojistku demokracie a strážce ústavy a vadí mu bagatelizace instituce. „Máme tady politiky, kteří velmi pragmaticky říkají, když se jim to hodí, zrušme Senát nebo zaveďme v Senátu jednokolové volby. To je typický populistický požadavek,“ řekl v Událostech, komentářích.
Naopak Jiří Čunek se nedomnívá, že je Senát aktuálně potřeba jako hráz proti nenadálým změnám ústavy. „Je to volební marketingový tah, že je tady nějaké nebezpečí,“ soudí a zopakoval, že nevidí žádný signál ohrožení.
Čunek sice uznává, že někteří politici hovoří o nápadech, které by v případě realizace ohrožovaly demokracii či ústavnost, ale považuje to za pouhé proklamace. „Řeč se vede, voda teče,“ poznamenal znovuzvolený senátor. „Nemyslím si, že se tady nic neděje. Politici nám to v praktickém životě často ukazují,“ reagoval Drahoš.
Právo versus spravedlnost
Podle Čunka by měl Senát soustředit svou pozornost jinam. „Myslím si, že je tady spousta aktuálních problémů, kdy vládne skutečně i podle práva nespravedlnost, protože soudit podle práva neznamená, že to bude spravedlivé,“ řekl Čunek s tím, že právě toto vyvolává napětí ve společnosti a lidé jsou kvůli tomu naštvaní.
„Právem, protože jsou tady pořád rozdíly, které bohužel zatím vytváří také stát,“ doplnil a jako příklad uvedl výkupy pozemků pro výstavbu dopravní infrastruktury, na nichž někteří lidé podle Čunkova názoru nemorálně vydělali.
Smysl Senátu zpochybnili Zeman i Babiš
Smysl Senátu v minulosti v rozhovoru pro Českou televizi zpochybnil prezident Miloš Zeman poté, co jej horní komora, jak se sám vyjádřil, poučovala o tom, jak si má ve své prezidentské funkci počínat.
„Jsme desetimilionová země. To znamená, že máme tolik obyvatel, jako je nějaké středně velké město v Evropě, v Americe, o Asii už vůbec nemluvím, tam je dvacet milionů a více,“ uvedl a zamyslel se, zda desetimilionová Česká republika potřebuje dvě komory parlamentu. „Když budu vůči Senátu velmi zdvořilý, tak vám řeknu, že si nejsem jist odpovědí,“ prohlásila hlava státu.
Zrušit horní parlamentní komoru navrhoval premiér Andrej Babiš (ANO) krátce poté, co jeho kandidáti výrazně neuspěli ve volbách v roce 2016. „Senát je de facto zbytečný, zpomaluje legislativní proces, stojí šest set milionů korun ročně a navíc ztratil kompetenci volit prezidenta,“ uvedl Babiš a doplnil, že zrušení horní komory by se nebránil.
