Hlídací pes Poslanecké sněmovny. Pojistka před nástupem nedemokratického režimu. Ale také zbytečný, nesrozumitelný, nezajímavý a drahý. Téměř okamžitě poté, co byly v sobotu odpoledne sečteny hlasy voličů z druhého kola senátních voleb, začalo se mezi politiky a v médiích diskutovat o smyslu horní komory českého parlamentu. Diskusi odstartoval Andrej Babiš, když prohlásil, že Senát není potřeba. Jeho hnutí ANO přitom ve druhém kole senátních voleb výrazně neuspělo.
„Senát je de facto zbytečný, zpomaluje legislativní proces, stojí šest set milionů korun ročně a navíc ztratil kompetenci volit prezidenta,“ sdělil Novinkám.cz Andrej Babiš a doplnil, že zrušení horní komory by se nebránil.
Část politiků i komentátorů se vzápětí shodla na tom, že Andrej Babiš takto reagoval na volební porážku, na kterou dosud nebyl zvyklý. Do druhého kola senátních voleb postoupilo čtrnáct kandidátů ANO, ovšem svůj duel vyhráli pouze tři z nich.
Jermanová: Předseda Babiš to říká dávno
Podle senátora KDU-ČSL a vítězného lídra krajských voleb ve Zlínském kraji Jiřího Čunka není den po volbách, ať už vyhraných nebo prohraných, vhodná doba na diskusi o změně ústavy nebo volebního zákona. „V tuto chvíli je to marginální problém, protože je nutné přijímat jiné důležitější zákony,“ komentoval v pořadu ČT Otázky Václava Moravce postoj Babiše k Senátu Jiří Čunek.
Místopředsedkyně ANO Jaroslava Pokorná Jermanová předsedu svého hnutí hájila, když v Otázkách Václava Moravce uvedla, že kdo sleduje vývoj hnutí ANO, tak ví, že Andrej Babiš mluví o zbytečnosti Senátu už dávno.
„Já o tom úplně přesvědčená nejsem,“ sdělila Jermanová. „Nicméně nějaké změny by asi měly přijít. Ne v tom, že bychom měli rušit Senát, ale měli bychom se zamyslet nad volebním způsobem. Zda dvě kola jsou správnou cestou, zda by to jinak nemohlo fungovat lépe. Možná bychom pak mohli senátní volby voličům zatraktivnit.“
Bělobrádek: Máme zodpovědnost za demokracii
Jiří Čunek nicméně vyjádřil názor, že je nešťastné, když ten, kdo prohraje v politice, tak okamžitě vydá prohlášení, které vyjadřuje jeho zklamání. „Asi by bylo lépe, kdyby Andrej Babiš spolkl tu hořkou pilulku a slova o zrušení Senátu si nechal až na nějakou další diskusi,“ prohlásil v České televizi Čunek.
Lidovci na rozdíl od ANO i ČSSD, tedy svých koaličních partnerů z vlády, v senátních volbách uspěli a stali se jejich jasnými vítězi, když získali pět nových mandátů samostatně a čtyři v koalici s jiným partnerem. Jejich předseda Pavel Bělobrádek krátce po oznámení výsledků na tiskové konferenci prohlásil:
„Platí rčení, že každá generace musí svést zápas o demokracii znovu. Jsem přesvědčený, že naše generace čtyřicátníků má teď tu zodpovědnost v rukou. Senát je bezpochyby tím nástrojem, který nás může ochránit před nástupem nějakého autoritářského režimu.“
Politolog: Senát musí být jiný než sněmovna
Postavení Senátu je dáno Ústavou České republiky přijatou roku 1992. První senátní volby se konaly v roce 1996 a od té doby zájem voličů o Senát klesá. Zatímco před dvaceti lety přišlo k druhému kolu přes třicet procent voličů, letos jen něco více než patnáct.
Podle lídra komunistů a hejtmana Ústeckého kraje komunisty Oldřicha Bubeníčka se debata, zda Senát ano či ne, vedou celou dobu, co Česká republika samostatně existuje. Najít ústavní většinu pro zrušení Senátu vidí jako velmi nepravděpodobné. „Senát se těžko sám zruší,“ uvedl Bubeníček v Otázkách Václava Moravce.
Politolog Milan Znoj Filozofické fakulty Univerzity Karlovy se domnívá, že nízká volební účast svědčí o tom, že Senát má u voličů špatnou pověst. „Tu špatnou pověst má ale neprávem. Hraje důležitou ústavní roli a několikrát to prokázal, když vrátil do sněmovny zákony, které byly opravdu špatné. Je zárukou kontinuity, to je však pro voliče odtažité,“ uvedl Milan Znoj.
Ústavní právník Marek Antoš z Právnické fakulty Univerzity Karlovy poukázal na to, že je důležité vnímat odlišné postavení obou komor, sněmovny a Senátu. Ve sněmovně je třeba vytvořit většinu, o kterou se opírá vláda. V případě Senátu je podle něj naopak různorodé složení a pestrost politických sil pozitivní.
„Celé zakotvení Senátu v ústavním systému spočívá v tom, že aby mohl plnit svou funkci, měl by vypadat jinak než sněmovna. Proto se senátoři volí jindy a jiným způsobem, proto se obměňuje po třetinách,“ uvedl Marek Antoš.
