Co ukázaly volby? ANO je dál na vzestupu, ovšem s limity. Silní lidovci, ČSSD v problémech

Především sociální demokraté doplatili na malou volební účast, jež byla v případě druhého senátního kola dokonce nejnižší v historii. Politoložka Vladimíra Dvořáková z Vysoké školy ekonomické v Praze se v televizní debatě snažila doložit, že neochota voličů Sobotkovy strany může souviset s tím, co se v ČSSD odehrává.

Problém rozštěpené ČSSD

„Sociální demokracie je vnímána jako strana, ve které jsou minimálně dvě křídla a ta proti sobě vystupují, i když byl vyhlášen mír. Je to křídlo blízké prezidentu Miloši Zemanovi a to, které zůstává věrné Bohuslavu Sobotkovi. Voliči ČSSD, kteří k volbám nepřišli, tím mohou dávat najevo, že se neztotožňují s jedním nebo druhým z těch křídel,“ uvedla Vladimíra Dvořáková ve volebním studiu ČT.

Ve srovnání s postupem sociálních demokratů je podle politoložky Dvořákové zajímavá taktika lidovců. Ti si v senátních volbách vybírali kandidáty, kteří jsou ve svém regionu známí svými aktivitami. Například v Praze, kde KDU-ČSL nemělo nikdy téměř žádnou šanci. Byl to třeba Ladislav Kos, jenž porazil Helenu Válkovou v obvodu Praha 11.

„Sociální demokraté oproti tomu sice vsadili na známé osobnosti, ale zdá se, že nedokázali vybrat lidi, kteří by byli skutečně pro voliče přitažliví,“ míní Vladimíra Dvořáková. „Výjimkou, která to potvrzuje, je skutečnost, že se to ČSSD podařilo například v Brně, kde post senátora obhájil známý onkolog Jan Žaloudík, který tam porazil kandidáta za ANO Pavla Staňka.“

Vladimíra Dvořáková se navíc domnívá, že sociální demokraté špatně pracují se svým volebním potenciálem. „Mladí a vzdělaní lidé, matky, to je všechno okruh voličů, které ČSSD ignoruje a jejichž zájmy se výrazněji nepromítají do sociálně demokratického stylu kampaně a do kandidátek,“ dodala.

Poslední varování pro Sobotku

Podobného názoru je také komentátor Martin Fendrych z Aktuálně.cz, který z pohledu ČSSD označil volby za hotovou katastrofu. „Předseda Sobotka zřejmě rezignovat nemůže, kdo by ten oranžový pytel blech dneska vedl? Ujal by se ho zpovzdálí Miloš Zeman a jeho hradní partička? ČSSD dostala poslední varování, že jako partaj pro voliče ztrácí sexappeal,“ píše Martin Fendrych na Aktuálně.cz

Podle něj si tahle tradiční strana nemůže dovolit zůstat roztržená. „Buď si půjde svou sociálně demokratickou, solidární a západní cestou, nebo cestou zemanovsky populistickou, východní. Pak ale dopadne jako Zdeněk Škromach a Michal Hašek,“ míní Fendrych v souvislosti s porážkou jihomoravského hejtmana Michala Haška v krajských i senátora Zdeňka Škromacha v senátních volbách.

Erik Tabery v týdeníku Respekt k propadu sociálních demokratů v krajských volbách doplňuje, že sice vyhráli jen ve dvou krajích a ve všech oproti posledním volbám hlasy ztráceli, nezdá se ale, že by to byl dopad vládní politiky. To podle něj ostatně vylučuje úspěch ANO.

„Sociální demokraty spíš potkal trest za vládnutí v regionech, které nebylo příliš přesvědčivé. Nejlépe je to vidět v Jihomoravském kraji, kde ČSSD oproti minulým volbám ztratila jedenáct procent a zůstala až na třetí příčce,“ napsal Tabery. „Arogantní styl hejtmana Michala Haška tak nakonec přece jenom narazil.“

ANO do Senátu, ovšem nevýrazně

Další úspěch hnutí ANO podle šéfredaktora Respektu ukazuje, že zakladatel ANO, jeho šéf a hlavní sponzor Andrej Babiš se mění ve fenomén, který tu od začátku devadesátých let nebyl. „A jeho pokračující spanilou jízdu nelze vysvětlovat tím, že si všechny koupil, nebo tím, že je prostě spasitel. Realita je mnohem složitější.“

Přes svůj další zřejmý vzestup neuspělo ANO ve druhém kole voleb do Senátu, kde získalo pouze tři nové mandáty, takže v horní komoře rozhodně není hegemonem, jak se to stalo v krajích, ve velkých městech i ve volbách do sněmovny.

Z krajských voleb je v případě ANO však také zřejmé, že nejde pouze o to, získat podporu voličů, ale také o to, jaký má vítěz koaliční potenciál, kdo je s ním ochoten jednat. Podle politoložky Dvořákové se navíc ukázalo, že vláda je sice docela úspěšná, ale probíhá konflikt mezi ANO a ČSSD, takže získala KDU-ČSL. „To znamená, že při jistém zjednodušení získali z úspěchu vlády nejvíce lidovci, kteří stojí mimo ty konflikty,“ uvedla.

Politolog Milan Znoj z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy přiznává ANO velkou schopnost brát voliče nejen pravici, ale také sociálním demokratům. A jak se ukázalo v krajských volbách, také komunistům.

„Je otázka, co s tím sociální demokracie dokáže udělat. Minulé volby do sněmovny vyhrála, ale teď to na nějaké velké vítězství v příštím roce ve sněmovních volbách nevypadá,“ uvedl v ČT Milan Znoj. Podle něj je při hodnocení senátních voleb třeba vzít v úvahu také fakt, že velký senátorský klub, třicet tři senátorů, které ČSSD měla, byl dán minulostí českého systému, v němž dominovaly velké strany.

Senát se drobí, stejně jako systém

„Od těch časů jsme se vzdálili, situace je jiná,“ upozornil Milan Znoj. „Senátorský klub sociálních demokratů, který bude mít po těchto volbách dvacet pět mandátů, sice zůstává nejsilnější, ale ta scéna se drobí. Podobně jako se drobí politická scéna ve sněmovně a vůbec celý stranický systém. Teď rozdrobování postihlo Senát a nelze očekávat, že by sociální demokracie tu vlnu nějak zastavila.“

Ústavní právník Marek Antoš z Právnické fakulty Univerzity Karlovy poukázal na to, že je důležité vnímat odlišné postavení obou komor, sněmovny a Senátu. Ve sněmovně je třeba vytvořit většinu, o kterou se opírá vláda. V případě Senátu je podle něj naopak drolení politických sil pozitivní.

„Celé zakotvení Senátu v ústavním systému spočívá v tom, že aby mohl plnit svou funkci, měl by vypadat jinak než sněmovna. Proto se senátoři volí jindy a jiným způsobem, proto se obměňuje po třetinách,“ uvedl Marek Antoš.

„Takže výsledky voleb, které způsobily, že Senát bude barevnější, jsou pozitivní. Jaké budou mít tyhle volby dopad na vztahy ve vládní koalici, je složité předvídat. Nějakou dobu to vypadalo, že hnutí ANO by v příštích volbách do sněmovny mohlo získat výrazně velkou politickou podporu, ale krajské volby, natož senátní, to příliš nepotvrzují,“ pokračoval Antoš.

Zdůraznil také skutečnost, že ve volbách do Senátu získali dvě pětiny mandátů kandidáti, kteří byli podporováni skupinou různých stran. Tohle opakovat ve volbách do sněmovny takovým způsobem není možné. Proto vznikají slepence jako třeba TOP 09 s podporou Starostů, což se podle Antošova názoru pravděpodobně bude v roce 2017 ve větší míře opakovat.

Lidovci se vrátili mezi silné

Všichni komentátoři ve svých analýzách oceňují úspěch KDU-ČSL. „Nebylo by fér nevěnovat se více vítězi senátních voleb, lidovcům. Před pár lety pomalu končili ve velké politice. Už jsme je, my komentátoři, bohorovně pohřbívali. Dnes se nejen vrátili, ale patří dokonce mezi silné,“ píše Martin Fendrych v komentáři na Aktuálně.cz.

„V rozdrobeném systému, který chvála bohu nenahrává vládě jedné strany, ukazují, jaký smysl má zavedená, tradiční, ‚stará‘ strana s jasným programem, založená nikoli jen na pár heslech a výkřicích. Drží si své stabilní voliče, kteří ve volební miniúčasti nelenili nazout perka a přijít,“ pokračuje.

Podle něj by se to dalo říct i jinak: „Voliči lidovců nejsou tak plošně otráveni z politiky. A to starou stranu vedenou mladým Pavlem Bělobrádkem vlastně zachraňuje. Ti lidé váží cestu k urnám i proto, že vědí, co jejich strana chce, co dlouhodobě chce, a jsou ochotni to podporovat.“

Všichni komentátoři si všímají také toho, že „naprosto tragicky skončily volby pro opoziční pravici, a to zejména TOP 09“. Erik Tabery v Respektu napsal, že strana Miroslava Kalouska jako by v některých regionech téměř neexistovala a je to pro Kalouska velké varování před parlamentními volbami.

„Šéf ODS Petr Fiala pokračuje ve své strategii, dokud žijeme, považujeme to za vítězství. V televizi dokonce oslavoval, že ODS je opět lídrem pravice. Jenže oslavovat zisk devíti procent (a oproti minulým volbám ztráty více než dvaceti mandátů) je opravdu zoufalé. Tím spíš, že opoziční strany jdou většinou v čase voleb nahoru,“ míní Tabery.

V krajských ani senátních volbách se nepotvrdily obavy, že by se výrazněji prosadila extremistická uskupení založená na averzi vůči islámu a strachu z migrace. V části krajů sice uspěla strana Tomia Okamury, když se dostala přes pětiprocentní hranici, masivní nástup antiislámských stran se však nekonal.

„I když Tomio Okamura, jehož hnutí se dostalo do krajských zastupitelstev, mluví o úspěchu, celkově dopadli populističtí politici vystupující proti islámu a migraci neúspěšně. Přesto se dá ale přepokládat, že do sněmovních voleb budou chtít vstupovat a pokusí se prosadit,“ upozornil v České televizi politolog Milan Znoj.