Volební místnosti, kam přicházeli lidé v pátek odpoledne vybírat krajské zastupitele a senátory, se ve 22 hodin zavřely. Volby však pokračují, kdo dosud nehlasoval, bude mít možnost v sobotu od 8 do 14 hodin. Podle odhadů volebních komisařů přišlo dosud asi 20 až 30 procent voličů. První den voleb se policisté začali zabývat údajným organizovaným svážením voličů k jedné z místností.
Česko má za sebou první den krajských a senátních voleb. Budou pokračovat ráno
Lidé vybírají nové či staronové zastupitele na čtyři roky ve třinácti krajích, krajské volby se netýkají Prahy. První kolo senátních voleb se koná ve 27 obvodech, dojde tak k obměně třetiny horní parlamentní komory.
Při vstupu do volební místnosti je nutné si připravit roušku a dodržovat rozestupy. Ve vyznačeném, bezpečném odstupu od komise si nicméně každý roušku sundá kvůli ověření totožnosti.
Pokud si volič ve volební místnosti roušku odmítne nasadit, komise mu sice nezabrání odevzdat hlas, hrozí mu však přestupkové řízení. Kdo roušku zapomene, může poprosit o náhradní.
První volební den byl poměrně klidný, strážníci ale zasahovali na jednom místě v Moravskoslezském kraji kvůli podezření na kupčení s hlasy respektive podezřelému svážení voličů do volební místnosti.
„Zapisovatelka okrskové volební komise upozornila městskou policii, že se do volebních místností dostavují nebo jsou dováženi voliči organizovaným způsobem. Daný případ budou řešit bezpečnostní složky,“ uvedl náměstek ministra vnitra Petr Mlsna.
Jak zjistila ČT, incident se stal v Havířově-Šumbarku. Podle informací členů volební komise šlo i o lidi, kteří v příslušném volebním okrsku nebydlí. Údajně měli za hlasování slíbené dvě stovky nebo pivo a další občerstvení.
Volební místnosti se také staly dějištěm dvou tragédií. Podle náměstka Mlsny zemřel během odpoledne v jedné z volebních místností člen komise. Byl povolán náhradník v dané okrskové komisi, dodal Mlsna.
Lounská radnice pak oznámila, že večer zemřel v jedné z volebních místností ve městě také volič. Při pokusu o jeho resuscitaci a zásahu záchranné služby bylo dočasně přerušeno hlasování ve dvou okrscích. Po osmé hodině večerní již byla volební místnost opět otevřená. Kvůli přerušení hlasování ale zůstala mimořádně v pátek otevřena o hodinu déle, tedy až do jedenácti večer.
V pátek dorazila čtvrtina voličů. Přišel i prezident
Na první pohled se mohlo zdát, že je účast u voleb enormní vzhledem k frontám, které se před místnostmi tvořily. To však bylo kvůli hygienickým opatřením a požadavku na odstupy. Po prvním dnu voleb odhadovaly volební komise účast asi na 20 až 30 procent.
Zájem lidí o hlasování se však na jednotlivých místech lišil, vyšší čísla hlásí komise například z Kraje Vysočina nebo i některých míst v Karlovarském kraji. „Účast lze označit za standardní, prozatím předpokládáme, že dosáhne podobných celkových hodnot jako v předkoronavirové době,“ shrnula dosavadní průběh hlasování ve městě mluvčí náchodské radnice Nina Adlof. V minulosti se krajských voleb účastnilo kolem 35 až 40 procent voličů.
Hodinu a půl po otevření volebních místností přišel volit prezident republiky Miloš Zeman, který sice jako občan Prahy nevybírá krajské zastupitele, ale týká se ho volba senátora v obvodu Praha 5.
Při odchodu z volební místnosti doplnil ke svému předchozímu apelu, aby šli lidé volit, že považuje každé volby za důležité. „Každé volby, pokud jsou demokratické, jsou důležité,“ uvedl. Zeman se na veřejnosti objevil po dlouhé době. Koncem srpna podstoupil operaci zlomené ruky, Hrad po jeho propuštění z nemocnice uvedl, že hlavu státu čeká šesti až osmitýdenní rekonvalescence na lánském zámku.
Z vrcholných politiků již odvolili také premiér Andrej Babiš (ANO), vicepremiér a předseda ČSSD Jan Hamáček, předseda komunistů Vojtěch Filip, předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, šéf STAN Vít Rakušan, předseda ODS Petr Fiala a večer i lidovecký předseda Marian Jurečka.
Úkoly pro komise: nejen rozdávat lístky, ale také dezinfikovat
Komisaři při volbách plnili obvyklé úkoly – připravili volební místnosti, zkontrolovali, že urny jsou prázdné, zapečetili je a dohlíželi na řádný průběh hlasování – ale zároveň museli plnit i řadu nových. „Musíme hlídat, aby lidé dodržovali rozestupy, aby používali dezinfekci,“ uvedla zapisovatelka z jihočeského Úsilného Monika Škopková.
Ministerstvo vnitra odhadlo, že by se kvůli nákupu ochranných pomůcek mohly letošní volby prodražit až o 100 milionů korun. Obsadit bylo potřeba 13 tisíc komisí a zajistit náhradníky, přičemž všichni museli podepsat, že nemají nařízenou karanténu a nejsou covid pozitivní.
Desítky stran a koalic v krajských volbách, stovky uchazečů o senátní křesla a jedenáct referend
Do krajských voleb se letos přihlásilo celkem 85 subjektů, často jde o různé koalice sestavené pro konkrétní kraj. V těch senátních zase z celkového počtu 235 kandidátů obhajuje křeslo 22 současných senátorů. V Praze se v krajských volbách na magistrát nevolí, obyvatelé hlavního města čekají až komunální volby v roce 2022. Ve třech pražských obvodech se nicméně hlasuje pro kandidáty do Senátu.
Senátní volby ovšem víkendem nekončí. Jasno bude pouze v obvodech, kde některý z kandidátů získá nadpoloviční většinu hlasů, to se ale stává pouze zřídka. Tam, kde senátor v prvním kole zvolen nebude, se uskuteční druhé kolo 9. a 10. října.
Krajských i senátních voleb se může zúčastnit každý občan starší osmnácti let, a to i v případě, že osmnáctiny oslaví až v sobotu. Kromě roušky potřebuje občanský průkaz či cestovní pas. Voleb se mohou účastnit pouze čeští občané, kteří jsou v konkrétním kraji nebo obvodu přihlášeni k trvalému pobytu, jinde v rámci svého kraje potom ještě s již vydaným voličským průkazem. Podobná pravidla platí i pro senátní volby.
V krajských volbách je možné udělit preferenční hlasy – zakroužkovat lze maximálně čtyři kandidáty. Tam, kde se bude souběžně volit i do Senátu, musí dávat voliči pozor na barvy lístků a obálek. Hlasovací lístek a obálka pro krajské volby jsou šedé, pro první kolo senátních voleb žluté. Lístek musí volič vložit do obálky téže barvy, jinak by byl hlas neplatný.
Kromě voleb probíhají 2. a 3. října na jedenácti místech také referenda. O lokální problematice hlasují lidé v Chodově na Sokolovsku, kde rozhodnou o výstavbě obchodního centra, obyvatelé Nového Strašecí, kteří se vyjádří k využití průmyslové zóny na Mackově Hoře, ve Stříbře na Tachovsku probíhá referendum o stavbě plaveckého bazénu, v Ústí nad Labem-Střekově se hlasuje o stavbě supermarketu.
Hlasuje se také v Lysé nad Labem na Nymbursku, kde voliči rozhodují o prodeji bytů v sousedních Milovicích, které radnice získala po stažení sovětských vojáků, v nedaleké Staré Lysé potom o využití pozemku v lokalitě Mokřad a tůně Hladoměř. Referendum v obci Pchery se týká toho, zda má obec prodat faru a přilehlé pozemky, v Řevnicích využití bývalého průmyslového areálu.
Stéblová na Pardubicku chce, aby se její obyvatelé vyjádřili, zda podporují záměr těžit v oblasti štěrkopísek. Obyvatelé Mostů u Jablunkova na Frýdecko-Místecku pak budou rozhodovat o změně názvu své obce. Zvolit si mohou původní a kratší název Mosty. Vedle toho obyvatelé Zlína se v plebiscitu vysloví k vodárenskému modelu.
Drive-in stanoviště bez většího zájmu
Už ve středu mohli na speciálních drive-in místech odvolit všichni s potvrzením o nařízené karanténě nebo izolaci kvůli nemoci covid-19. Ve druhém kole senátních voleb mohou lidé s nařízenou karanténou na drive-in volebních místech hlasovat 7. října. Alternativně mohou lidé, kteří nesmějí kvůli nákaze z domova, hlasovat do přenosných schrán, ty si však museli objednat do čtvrtka. O tento způsob hlasování je větší zájem, v jednotlivých okresech jde až o stovky voličů.
„Jak je zvykem u českého človíčka, tak se přihlašovali na poslední chvíli. Poslední dva žadatele jsme měli za pět minut osm, kdy v osm hodin končila lhůta,“ řekla Jitka Pavlíková z radnice Brna-Líšně.
Komise s přenosnou urnou navštívily také nemocnice nebo domovy pro seniory. V nemocničních pokojích, které nejsou vybavené plentou, museli komisaři pacienta ponechat samotného, aby mohl vložit volební lístek do obálky, případně ho upravit, a poté si teprve přijít pro jeho hlas.
Senát vybere nového předsedu
Před čtyřmi lety bylo v krajských volbách nejúspěšnější vládní hnutí ANO, které získalo nejvíce hlasů v devíti krajích. Nakonec mu ale připadlo jen pět hejtmanských křesel, nedokázalo totiž všude sestavit koalici. Stejný počet hejtmanských křesel obsadila i ČSSD, po jednom hejtmanovi měli lidovci, Starostové pro Liberecký kraj a také komunisté.
V Senátu nyní dominují opoziční strany, byť v horní komoře není oproti minulosti žádná strana s výraznou početní převahou. Senát v současnosti vede Miloš Vystrčil z ODS, o novém předsedovi by měla horní komora hlasovat hned po volbách.
Příští rok čekají Česko volby do Poslanecké sněmovny, o rok později hlasování do obecních zastupitelstev.